Režie:
Uli EdelScénář:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHrají:
Martina Gedeck, Moritz Bleibtreu, Johanna Wokalek, Nadja Uhl, Stipe Erceg, Niels Bruno Schmidt, Vinzenz Kiefer, Simon Licht, Alexandra Maria Lara (více)Obsahy(3)
Německo, 70. léta 20. století. Vražedné bombové útoky, strach z terorismu a z vnitřního nepřítele otřásají základy křehké demokracie poválečného Německa. Radikální “děti” nacistické generace v čele s Andreasem Baaderem (Moritz Bleibtreu), Ulrikou Meinhofovou (Martina Gedeck) a Gudrun Ensslinovou (Johanna Wokalek) vedou násilnou válku proti tomu, co považují za novou tvář fašismu: americký imperialismus podporovaný německou vládou, jejíž členové mají nacistickou minulost. Cílem mladých radikálů je “lidštější” společnost. Bohužel používáním nehumánních prostředků nejenže šíří teror a krveprolití, ale sami svoji lidskost ztrácejí. Šéf německé policie Horst Herold (Bruno Ganz) je muž, který jim je v patách, ale zároveň jejich konání velmi dobře chápe. Nakonec v honu na mladé teroristy slaví úspěchy, ale je si vědom, že oni jsou jen špičkou ledovce. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (486)
Pokud jako formu protestu zvolíte terorismus, získáte si bezesporu pozornost. Stejnou pozornost, která vás pak zahubí, i kdyby vaše pohnutky byly sebeušlechtilejší.. Když se dokumentuje revoluční činnost za doprovodu výbuchů naturalistického násilí, má televizní Uli co nabídnout, ale jakmile se ocitne na platformě filmového dramatu, přichází bolestivé zjištění, že to není žádná Edel. Z mého pohledu se zdá, že se nesnaží soudit, vnucovat ideje či nějak vehementně moralizovat, nicméně při vykreslování motivů postav si nelze nevzpomenout na Churchillovo: „Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce, kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum...“ ()
Jsou filmy, které jsou prostě "jen" velmi dobré. A pak jsou filmy, které s vámi trhnou, navždy vámi pohnou. Právě do té druhé škatulky patří Der Baader Meinhof Komplex. Zatímco Andreas Baader byl pouhý primitivní násilník a k jeho postavě nešlo od počátku cítit špetku sympatie, Ulrike Meinhof byla (nevím jak ve skutečnosti, ale ve filmu určitě) obětí ideálů, katalyzátorem tragédie, vrahem a zavražděným zároveň. Většinou to u mě s hrdiny bývá tak - buďto se s nimi ztotožním a hned od počátku jim držím palce, a nebo (třeba i záměrem tvůrce) mi sympatiční nejsou, a pak mám od nich odstup. Ale režisér Uli Edel na to šel od lesa - Ulrike Meinhof je postava, která vás na začátku uhrane a vy s ní chtě nechtě musíte v lecčems souhlasit. Jak se postupně radikalizuje její okolí, radikalizuje se i Ulrike - a vás prvně napadá, jak by to bývalo mohlo skončit, kdyby... A pak nastane zlom - a vy už jí prostě nemůžete dál odpouštět a omlouvat činy, které spolu s dalšími páchá... Posledních 30 minut snímku je pak už jen smutným dovětkem. Ještě jednu zásluhu tenhle film má - právě proto, že jej natočili Němci (a určitě v tom bylo i hodně osobních vzpomínek), máme jedinečnou šanci nahlédnout přímo pod povrch a pochopit, jak nevyhnutelný dějinný vývoj bývá. ()
Politické, realistické, názorné, vyvážené, výstižné, poutavé, napínavé, krvavé, smysluplné a nepochopitelné zároveň, otevřeně sebekritické, vysoce konzumovatelné. Přes jakous nechuť a skepsi jsem dostal parádní film, který si mě udržel v plné polní i v pozdních nočních hodinách. Z historického hlediska budiž divákovou výhodou znalost událostí jako Mnichov 1972, Lufthansa 181 a dalších, které jsou ve filmu nabalené na příběh Baadera a jeho gangu, no dovolil bych si některá prezentovaná vlákna označit za spekulační. Každopádně se jedná o velkou parádu, kterou můžu jenom doporučit. Počátky terorismu na talířku! ()
Po poněkud válečnější variantě druhý film pracující s problematikou konfliktu ve Vietnamu, který jsem minulý červnový víkend (2009) shlédnul. Tento německý snímek se sice tématem zabývá z trochu jiného úhlu - je to hlavně faktem, že se neodehrává v USA - a jiným způsobem, ale v podstatě je stejně dramatický, surový a možná i depresivnější. Po Temném rytíři pro mne byl tento divácký zážitek podobným, jako když jsem při zmiňované komiksové adaptaci pociťoval nepříjemný pocit vstát ze sedačky, nakopat Jokerovi zadnici a "poprosit" ho o klid zbraní. Tak mučivé, téměř nesnesitelné je pozorovat i v tomto snímku Uliho Edela věci, vykonávané hlavními postavami na "obyčejných" lidech. Sledovat čím dal tím ničivější a bezohlednější akce RAFu, které jde v podstatě o dobrou věc, je totiž ke konci filmu vážně drsné. Ty mladé lidi lze pochopit a sympatizovat s nimi (ostatně jako půlka tehdejší Spolkové republiky), jenže si donekonečna nelze nalhávat rozdíl, tu mez, kdy podobné teroristické akce přestávájí být mimo osu morálního přesvědčení a inteligentní objektivity. Toto napínavé drama je tak ve svém důsledku o tom, že nedosáhne-li člověk co nejrychleji svých dobrých/špatných cílů, postupně se z něj stává bezohledný fanatik. A to není dobré ani pro něj, ani pro jeho okolí. P.S. Třetí film v blu-ray. ()
Působivá a strhující lekce z německých dějin. Díky přesnému popisu událostí má sice člověk občas problém v postavách, protože se jich to vyskytuje opravdu dost. Jinak je to ovšem řemeslně vypiplaný film s výbornými herci a bezchybnými akčními sekvencemi. Režisér se snaží nenadržovat ani jedné straně a chce stát někde uprostřed, ovšem já si názor udělal snadno a fakt jsem si z celého srdce přál, aby je charizmatický Bruno Ganz pochytal co nejdřív. Škoda, že je to až moc dlouhé a ty pasáže ve vězení se mohli trochu prostříhat. Jinak jde o opravdu výborný film, kterým se chce německá kinematografie opět vypořádat se svou ne zrovna pěknou minulostí. A opět se jí to povedlo. ()
Galerie (81)
Zajímavosti (14)
- Scénárista Bernd Eichinger a režisér Uli Edel za sebou mají dvě úspěšné spolupráce: My děti ze stanice ZOO (1981), příběh podle skutečné události o mladistvé dívce závislé na heroinu a Poslední útěk do Brooklynu (1989) s Jennifer Jason Leigh a Burt Youngem v hlavních rolích. (POMO)
- Matka herečky Hannah Herzsprung Barbara Herzsprung měla za spolubydlící na internátní škole skutečnou Susanne Albrechtovou. Albrechtovou, jednu z postav filmu, ztvárnila Hannah. (FilmFan24)
- Film se tak přesně drží historických reálií, že souhlasí i takové deatily jako poznávací značky automobilů. (Chrustyn)
Reklama