Veřejný nepřítel č. 1

"Nie som 5933, som Jacques Mesrine a seriem na teba!".... Takto hustý je náš gangster vo väznici, kde hneď na to dostal tvrdú lekciu a ukážku toho, kto je vo väznici pánom. Naplánuje útek, ktorý nebol jeho prvý, ale ani posledný. Mesrine je v podstate prvotriedny gangster, ktorý sa vynájde v každej situácii, drží svoje slovo a vyžíva sa v tom ako zapĺňa titulné stránky novín, ktoré ho nazvali verejným nepriateľom č.1... "Počujete to, číslo1!" Sebavedomie mu nechýbalo. Po dlhej dobe vznikol naozaj poctivý gangsterský film, ktorý zaberá dlhé časové obdobie Mesrinovho vzostupu i pádu. Úloha ako ušitá Casselovi na mieru, mu vyniesla niekoľko ocenení a právom. Film ma nenudil, napriek tomu, že hneď v úvode vidíte záver filmu, aj keď nie úplne celý. Výkyvy alebo pokles kvality medzi filmami som nepostrehol, obidva diely sú vzácne kvalitatívne vyrovnané, to sa nestáva často. Vzhliadol som obidva diely po sebe, ale chce to venovať mu takmer štyri hodiny. Mne to zbehlo ako voda a aj z tohto dôvodu dávam plné hodnotenie. Dvd so slabými bonusmi. 100%. (13.07.2009)

Jacques Mesrine: Reservoir Dog nebo Baron Prášil? Sága o francouzské gangsterské celebritě zakončila můj víkend s Casselem a já po něm odhazuji vůči manželovy Monicy B. svou infantilní žárlivost a smekám. Disponujíc výhodou vidět oba filmy bezprostředně za sebou jsem byl svědkem rozkošně natočené první půle s už pohublým Vincentem (nenatáčelo se chronologicky, nýbrž od konce, kdy měl 20 kilo navíc), jenž i přes svou útržkovitost splnila účel a dokonale mě navnadila na tu druhou. Teď jen čekám, že do těch téměř skvěle šlapajících kapesních hodinek dosadí Richet to pověstné poslední kolečko a stvoří tak dokonalý stroj.. (15.07.2009)

// Tvrdé, nekompromisní, zkratkovité a přesto plné emocí a napětí. Tahle francouzská odysea jednoho neobyčejného muže má v sobě vše, co by si člověk mohl přát a ještě to neidentifikovatelné "cosi", které film posouvá nad hranice nadprůměrnosti a cpe ho do říše "oh my fucking god, that was good!". První část přináší hrubší seznámení se s hl. hrdinou, nabízí pohled do jeho minulosti ale i budoucnosti, přestože se odehrává v jeho přítomnosti - mindfucked already? Není se čeho bát, tento snímek není o cestování v čase. Spíše o cestování v duši a mysli, podáno s noblesou a zároveň upřímností. Jednoznačně jeden z nejsilnějších kousků v žánru. (12.01.2013)

Nádhera, nejednou jsem plesal nad tím, že se konečně vrátila zpět, stará poctivá francouzská škola. Například při scéně útěku Mesrina z kanadského vězení jsem si okousal nehet na prostředníčku i s nášupem, tedy nehtem na malíčku. Nebo po skončení telefonického rozhovoru mezi Jacquesem a Jeanne se rozpůlí obraz a kamera ponechá dlouhý záběr za naprostého ticha do tváří Vincenta Cassela a Cécile De France a přesně tyhle "detaily" dělají ze zapomenutelného filmu, film nezapomenutelný a z obyčejných herců, herce neobyčejné. Když už jsem u těch herců, to je paráda, když se umí hrát, to je žrádlo sledovat Cassela, co? Nechat na sebe působit jeho charisma a současně se nechat ovládat strachem, který on dokáže vyvolat pouhým pohledem či jedním jediným slovem. Zkrátka zase jedna pořádně tvrdá, ale vyníkající dávka filmového umění. Tady to došlo tak daleko, že sám před sebou si musím dokola zdůvodňovat proč jsem ZATÍM nedal pátou hvězdu. Musím se přiznat, že jsem se, se sebou pěkně pohádal, protože film mám v palici, trailoš sjíždím donekonečna a přitom sem plácnu 4* jen proto, že mě děj přijde přilíš zkrátkovitej. Hold někdy jsou chvíle, kdy se citím jako ženská říkám NE, ale myslím ANO. Nikdy jsem si nepotrpěl na oslavu silvestra a vítání novýho roku, nebyl důvod. Zdraží sociálku, zdravotní, kabelovku, plyn, elektřinu, další holky mě opustěj, další vlasy mě opustěj, další úspory mě opustěj a přibudou mě snad jen další kila, ale konečně ten důvod mám !! V roce 2009 mě čeká finále o Jacquesovi Mesrinovi a to je přece pořádnej důvod se zlejt jako dobytek a uvítat tak nový rok strhujícím výkonem na záchodě. 6.1. 2008 - Po shlednutí druhého dílu přidávám poslední, pátou hvězdičku. (16.12.2008)

Veřejný nepřítel č. 1 trpí jednou zásadní vadou, a tou je stopáž. Paradoxně nikoliv přetažená stopáž, protože problém spočívá v přílišné zkratkovitosti a snaze vměstnat co nejvíc životních zvratů na co nejmenší plochu, takže unikají některé zásadní souvislosti a vedlejší postavy se často redukují na pouhé figurky. Pokud můžu srovnat s nedávno zhlédnutou Zjizvenou tváří, která měla šílených 170 minut, tak tady je problém přesně opačný - ten snímek měl být nejméně o půl hodiny delší. A přitom právě ve srovnání s klasikou Briana de Palmy je Veřejný nepřítel velmi moderně pojatý film, dynamický a při vší své akčnosti uvěřitelný a plně realistický. Velmi slušné čtyři hvězdičky. Je to pro mě o to větší překvapení, že na režisérském postu stál nepříliš zkušený J. F. Richet, jehož neslaný nemastný remake Okrsku 13 mě vůbec neoslovil. Z hereckého hlediska tenhle ambiciózní projekt nasadil první ligu mezi současnými francouzskými hereckými hvězdami a ty odvádějí standardně dobré výkony. Velmi dobrá kamera i střih. Celkový dojem: 85 %. (25.11.2009)