Uski Roti

Filmy podobne "umeleckého rázu" nie som schopná a ochotná oceniť a doceniť a tento obzvlášť ide úplne mimo, snaha o zobrazenie tragickosti života sa míňa účinkom. (26.09.2018)

Žena čeká pravidelně na svého manžela (řidiče autobusu) u silnice na zastávce, aby mu předala chlebové placky. Ten ji ignoruje, domů přijíždí jen zřídka a navíc svoji ženu ve městě podvádí. Ta tak žije v osamocení se svoji mladší sestrou, na kterou navíc dotírá jeden z vesničanů..... To je asi tak vše. To jsem si zase naběhl! To se stává, když si chce člověk malinko zaexperimentovat. Starý černobílý snímek s velmi dobrým hodnocením, hmmm... Tak sem s ním! Výsledek? Jedná se skutečně o jasný umělecký snímek, který musí obdivovat jen diváci na úplně stejné vlně, na které tvoří sám autor, a že jich je tu spousty. Budu jen doufat, že to je jejich skutečný názor a nikoliv jen plavecký styl „s proudem“ a nikdy jinak. Můj osobní vkus je směřován ke klasickým filmům, jenž mi dávají smysl a dokáži si je tak i náležitě vychutnat. Rozdílnostem, či zajímavým nápadům a myšlenkám se věru vůbec nebráním, ale musí mě zaujmout, oslovit mě. Je mi líto, ale několikaminutové záběry na postavy sedící u silnice, ženu dívající se někam, chodící sem a tam s minimem dialogů, mi v pravdě nic neříkají. Pocit osamění a nezadržitelně proudícího života tryskajího z každé maličkosti, který se zastavuje, aby dosáhl svého až trýznivého prožitku lidského omezení a nenaplněných tužeb ve svazujících stereotypech indické společnosti, či co to jako mělo znamenat, mě prostě a jednoduše nudí, moc nudí! Příště si budu raději hledat něco pro „mentální chudinu“. Je mi líto, ale přispěji do místní zářivé oblohy pouze dvěma hvězdami. I když to dozajista mělo něco do sebe, tak mi tento šálek indického čaje příliš nechutnal. (21.02.2020)