Režie:
Hana TeislerováScénář:
Bedřich JansaKamera:
Jaromír ZaoralHudba:
Zdeněk MaratHrají:
Eva Vejmělková, Eva Jelínková, Svatopluk Matyáš, Karel Vlček, Eva Reiterová, Jana Janěková, Jiří Čapka, Jindřich Šimek, Jiří Zach, Magda Němčíková, Milena Asmanová, Ondřej MalýObsahy(1)
Pohádka podle Viktora Dyka vypráví o královské rodině, jejíž dceři sudičky přisoudí lásku, krásu a moudrost. Jen jedna sudička vyřkne zlou sudbu – princezna nesmí na slunce. Král (S. Matyáš) s královnou (E. Jelínková) tedy nechávají ušít hrubé závěsy, jimiž nepronikne sluneční paprsek, nanosí do paláce květiny a každý večer pořádají na zahradě večerní slavnost. Princezna (E. Vejmělková) dospívá do krásy, ale je stále bledší a bledší. Rodiče prozradí princezně zlou věštbu, chůva jí zase líčí, jak slunce doopravdy vypadá. Jenomže princezna se zamiluje do hlasu zpěváka, který slyší ze zahrady… (Česká televize)
(více)Recenze (8)
Obyčejná papundeklová pohádková půlhodinka z 80. let, která se snad ani za samostatnou pohádku označit nedá. Základní schéma inspirované Dykem je dobré, princezna Vejmělkové je sympatická, ale není tu nic zapamatovatelného. Bývalo dobrým zvykem například spojit dva různé pohádkové motivy dohromady, pokud nebyl scénárista dostatečně invenční, aby vznikla alespoň hodinka, ale toto není ten případ. ()
Scénáristicky hodně slabé, až primitivní. Herecky to není lepší. Královna, šašci i zpívající mládenec jsou naprosto nezajímaví. Ještě že tu princeznu hraje Eva Vejmělková, alespoň na ni se dá dívat. ()
No, tak to všechny gratulace. Už si nepamatuji, kdy jsem se u pohádky tak nudil. Nevadí mi studiovka, ale to, že se tam nic neděje a všechno se okecává. A pro jistotu opakuje. I celá sudba. Proč? Nevím, ale tohle prostě zaujmout nemohlo. A v závěru, kde by se něco mohlo dít je král jednoduše také ukecán a fajrunt. ()
Na rozdíl od verze z roku 1996 je tato alespoň lépe zahraná. I když kulisová, tak je vidět herecký standart. Jenže co naplat, když většinu z třiceti minut postavy jen prodiskutují, co dělat s princeznou, která nesmí na slunce, ale bez slunce bledne. Jak sluníčko vypadá a že to princezna chce risknout. Nuda, nuda a zase nuda. Já si myslím, že tady je problém už v námětu, kdy by se zahradník mohl chovat víc jak antický hrdina a princezna by kupříkladu mohla dojít nějaké újmě z níž by ji on mohl vysvobozovat. To je princip dobré pohádky, jasně rozlišené dobro a zlo a záchrana v pravém slova smyslu. Desítky vyslovených úvah jsou prostě nezáživné, i kdyby byly sebelíp zahrané. ()
Tak já porád čekám, co se jí stane, až vyleze na slunce, jestli se třeba změní v Godzillu nebo tak něco echtovního, mezitím se prázdně tlachá, král se chová jak idiot, sudba se pro jistotu dvakrát zopakuje, a najednou bum, vyleze na slunce, nic se nestane a král se ještě jednou zachová jako idiot, a běží závěrečné titulky. ()
Reklama