Režie:
Tomáš MašínScénář:
Tomáš MašínKamera:
Karl OskarssonHudba:
Filip JelínekHrají:
Kryštof Hádek, Karolina Gruszka, Jan Kraus, Martin Huba, Ľuboš Kostelný, Táňa Pauhofová, Miroslav Krobot, Matěj Ruppert, Kristýna Janáčková, Jiří Bábek (více)Obsahy(1)
Režisér Tomáš Mašín se ve své filmové prvotině inspiroval životními osudy básníka E. Bondyho. Téma ztracené literární generace v čase připravovaného komunistického převratu a prvního politického procesu totalitního režimu se vyjadřuje k otázkám vztahu umělce a společnosti i k zločinům, které komunismus vědomě na české kultuře páchal. Mašín nevypravuje životopisný film, ale vytváří vlastní postavu tvůrce, jehož životní hybnou silou je provokace a vzpoura i odpor ke všem ideologiím a ustáleným životním konvencím. Přes tuto svou fiktivní postavu tak vykresluje pozoruhodně autentický obraz let 1947–1949. Hlavní osou filmu je milostný vztah dvou silných individualit - rebela a básníka Ivana a o několik let starší, vyzývavé, životem protřelé Jany. Jana a Ivan tvoří svým způsobem tragikomický pár žijící v šíleném tempu, bez odpovědnosti a myšlenek na zítřek. Ivanovo peklo představuje nejen jeho zjitřená básnická představivost a tvůrčí hyperaktivita, ale právě Jana, jejíž inteligence a hédonistický styl života zažehnou v Ivanovi plamen skutečné vášně. V hlavních rolích hrají Kryštof Hádek a polská herečka Karolina Gruszka, představitelka jedné z hlavních rolí filmu Davida Lynche Inland Empire. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (526)
Hezká a v každém ohledu profesionální filmařina, ale vinou IMHO takřka bezkonfliktního děje mě to v podstatě nechalo úplně chladným. Holt mě asi příliš neoslovují příběhy o pozérských rádoby rebelech, kteří jsou ve skutečnosti spíš otravnými sockami (byť nepochybně inteligentními!). Na další projekt Tomáše Mašína jsem ale každopádně velmi zvědav, ten člověk je evidentně zručný a sebejistý fachman... 60 - 70 % ()
Poněkud zklamaný. Je to sice lepší průměr, nic světoborného to však není; rozhodně jsem si sliboval víc, když se hovořilo o českém filmu roku... Hlavní duo je od prvního pohledu nesympatické.Dvojice Hádek - Gruszka se staví proti jakýmkoli zavedeným hodnotám a prachsprostě parazituje na společnosti. Dobovost i kostýmy jsou na velmi dobré úrovni, hudební motiv se neustále opakuje a stává se otravným. Děj přílišnou hloubkou neoplývá, jde spíše o navození nálady let ´47 až ´49. Z herců nikdo zvlášť nevyniká, snad krom ústřední dvojice... 70% ()
Humbuk kolem nepochopitelně přeceňovaného „Protektora“, jakož i českého lva pro naši neafektovanější herečku jsem dodnes nerozdýchala. Slovenské drama „Pokoj v duši“ Vladimíra Balka a technicky precizní, esteticky krásný film výtvarníka Tomáše Mašína, byly pro mne nejzajímavější domácí filmy roku 2009. Velké plátno ten dojem samozřejmě umocnilo, ale krom herců a výpravy cením především skutečnost, že „3 sezóny v pekle“ se vracejí k tragickým únorovým událostem českých dějin, které filmaři jinak celkem opomíjejí. ()
Nádherná výprava a kamera, skvělý Martin Huba. A to je vše, co se dá na tomto filmu ocenit. Příšerný Kryštof Hádek, jehož Ivan Heinz je živoucím ztělesněním prázdného manýrismu a pozérství. Nejhorším prvkem 3 sezón v pekle jsou naprosto nezvládnuté postsynchrony. Pavel Rejholec a Jakub Čech, kteří jsou považováni za špičku českého zvukařství, zřejmě zpychli... Jeden z nejpřeceňovanějších českých snímků posledních let. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (16)
- Ve filmu se objevuje 68 historických osobních automobilů, 5 motorek, 3 autobusy a 15 vojenských vozidel. (blackrain)
- Český lev 2009: nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Kryštof Hádek), zvuk, kamera. Nominace: film, režie, scénář, střih, vedlejší mužský herecký výkon (Martin Huba), hlavní ženský herecký výkon (Karolina Gruszka), hudba, nejlepší výtvarný počin. (zdeny99)
- Na filme sa podieľal medzinárodný štáb - českí, slovenskí a poľskí herci, islandský kameraman a 1200 komparzistov. (Very_kuul)
Vysoko ční Heinzovy morální zásady nad komunistickým režimem aneb 3 Bonnovy kruhy Hovna. „Věc je jednoduchá jak slunce. Potřebujeme dvě krabičky od sirek s blechami – ty jsem byl dokonce ochoten dodat gratis – naočkovanými všemi prevítskými mory světa… a moji agenti z lásky vypustí ty blechy při manifestaci 7. listopadu pod tribunou na Rudém náměstí. Vznikne sice nějaký ten počet epidemií, ale blechy přeskáčou samozřejmě zaručeně i na tribunu a skočí i na maršála Stalina, na maršála Vorošilova, na soudruha Beriju i na soudruha Molotova a další.“ [==] Film vznikl podle námětu S. M. Blumfelda (vl. jménem Lubomír Drozd) na základě autobiografie významného českého básníka, filosofa a iniciátora hlavní vlny českého undergroundu Egona Bondyho Prvních deset let. Bondy, vlastním jménem Zbyněk Fišer, zde líčí nelehký život v období let 1947-1957. Film z knihy vymazává období 1950-1957 a zabývá se pouze léty 1947-1949, pravděpodobně těmi třemi sezonami v pekle, kdy sílí komunistická moc a následně přichází její nepřerušené čtyřicetileté vládnutí. Hlavní hrdina Ivan Heinz, pozdější Emanuel Bonn (Bondyho předobraz) v podání Kryštofa Hádka se jako sedmnáctiletý mladík rozhodne přerušit studium na gymnáziu, opustit otce, bývalého důstojníka československé armády (Martin Huba) a vydat se na bezstarostnou a vzrušující uměleckou dráhu básníka, na které se seznámuje s významným literátním kritikem Viktorem Lukasem (Jan Kraus) především ale se svobodomyslně smýšlející Janou (Karolina Gruszka) s níž plánuje útěk do Paříže. Do této základní a vlastně i jediné dějové linie Mašín vkládá jednotlivé vsuvky; ať už zvukové a obrazové (Hádkovo předčítání Heinzových respektive Bondyho veršů) nebo informativní grafické (sytě červeně zobrazený rok, který ve filmu právě probíhá). [==] Narativní struktura není příliš komplikovaná, děj je vyprávěn striktně chronologicky, což vychází ze samotného názvu filmu. I když, co vlastně jsou ty 3 sezóny v pekle? Peklu se nejvíce může blížit až závěr snímku, kdy je Heinz vyslýchán bezpečnostními složkami a následně uvězněn, proč ale ty 3 v názvu? Nebo snad peklem můžeme nazývat Janin byt, kde se milenci tak často schází, a jenž pro ně tvoří jakési soukromé universum, úkryt před režimem, doslova determinuje jejich budoucí vztah. Je velká škoda, že se o Heinzových motivacích, ačkoli je nadšeným levicovým přívržencem („ať žije revoluce!“), přímo z filmu příliš nedozvídáme. Konvenčímu divákovi, který s Bondyho životem a dílem není v širším rozsahu srozuměn, tak může především první polovina splynout v několik málo byť velmi sofistikovaných záběrů-sekvencí islandského kameramana Karla Oskarssona. Záběry často nemají informativní hodnotu a označit je můžeme pouze jako „prožitkové“ (Hádek při potažení z cigarety, surrealistické záběry na oba milence atd.), jakoby první část filmu byla naračně vyprázdněná a sdělovala divákovi prosté: „Zatím se tady nic neděje, jen prožívejte tu atmosféru.“ V druhé polovině je konečně znatelný náznak zápletky, která nepřichází samotným jednáním postav, ale skrze revoluční dějinné události v roce 1948. [==] Můžeme jen hádat do jaké míry je Ivan Heinz věrným vyobrazením Egona Bondyho. Z filmu není jasně zřetelné nakolik jsou Heinzovy levicové názory a bohémský způsob života mladickou nerozvážností a manýrou a nakolik promyšleným názorem a postojem. To ví pouze samotný Bondy, od kterého se to bohužel již nedozvíme. Tomáš Mašín prezentuje na první pohled sofistikované dílo, při tom bližším si pozorný divák všimne, že jde spíše o téměř dvouhodinový kamerově propracovaný reklamní spot. Není to příliš pozitivní zjištění o filmu, který vznikl v česko-slovensko-německé koprodukci s mnohamilionovým rozpočtem a vcelku významným mezinárodním obsazením. () (méně) (více)