Zákon gangu

Je cosi shnilého ve státě dánském. Kurt Sutter, jedna z vůdčích osobností za kultovním The Shield, se na svém vysněném dítku o motorkářském království vyřádil, a dnes, po sedmi letech, je setsakra sympatické vidět, že se i přes všechny více i méně ladně vedené odbočky svého konceptu moderního Hamleta udržel. A co je ještě lepší je fakt, že z rozpačitých začátků první a druhé řady postupně vyrostl, a posledními dvěma sériemi nakonec uzavřel jednu z nejlépe fungujících zločineckých kronik - a že konkurenci neměl vůbec slabou. Je možná škoda, že se trochu víc nesoustředil na vedlejší postavy, kterých se za tu dobu na všech možných stranách a ve všech možných konfliktech vystřídá habaděj, ale když to ve výsledku znamená, že se o to víc mohl zaměřit na členy SAMCRO, nemám s tím nakonec nejmenší problém. Samotní motorkáři, i všichni, kteří se kolem nich točí, jsou totiž naprosto bez chyby. Zpočátku se může zdát být družina kolem mladého prince na seriálové poměry zbytečně jednoduchá - všichni do jednoho trpí tou nejextrémnější verzí machovství - ale Sutter je (stejně jako sebe) postupně vybarvuje a zoceluje jednou tragédií vršenou na druhou, a každý z nich je u konce svého času v seriálu tak naplno propracovanou postavu, jak je to jen možné. Prakticky jakékoli konkurenci se pak vzdalují tím, že dokážou být nejen sympatičtí, jako je to v seriálech obvyklé, ale zároveň se nikdy nezbaví jinde tolikrát zanedbávaného zločineckého odéru. Protože když na to dojde, všichni do jednoho postrádají byťjen náznak soucitu a lítosti a je jasné, že z hloubi duše se jim fandit nedá. Dají se pochopit, při nejlepším se s nimi dá soucítit, jsou ostatně stále vykreslení jako obyčejní chybující lidé, ale to je tak vše. A to platí i o hlavní postavě, nejednou tolik připomínající Vica Mackeyho. Od původních šarvátek se soupeřícími motorkáři, přes neúprosné pletky s IRA, přes pokusy vycouvat z vražedného podniku, až po smíření se s realitou; od černobílého mládí dědice království, přes naivitu i pochyby dospívání, přes odhodlání odevzdat se rodině v dospělosti, až po završení jednoho života a kruhu; od mladého jednoduchého motorkáře, přes nekompromisního gangstera, až po životem ošlehaného matadora; autor Jaxovi cestu životem nijak nezjednodušil. Spolu s povedenou akcí jsou na ní mrtvoly, které se kolem něj kupí, jen ponurým pozlátkem. Cesta je to proto stylová a zábavná, a přestože se ani poslední série nezbaví nešvarů jejího zbytečného natahování, nakonec jsem rád za každou minutu, kterou jsem na ni spolu s vránami zažil. The crow flies straight - a perfect line. (11.12.2014)

Nekřesťansky dlouhý komentář k nekřesťansky krátkému seriálu. Šedesátá léta. Silné stroje, zmlácení negři, hipíci, Gypsy Jokers, barbituráty, LSD, Jefferson Airplane, hromadné šukačky a víkendové pivní radovánky. Jedna výjimečná dekáda obestřená hustým oparem pozitivní energie a neutuchající nespoutanosti, tlakem času a hamižnosti vykostěná na pouhý závan nostalagie v časech přítomných a nadcházejících. Byly to romantické časy, když nejbrutálnějším činem Hell's Angels byl pobodaný negr a zlomená čelist. Jenomže nic netrvá věčně, pěsti vystřídaly glocky, nože brokovnice a řetězy ákáčka, obživou se stal prodej narkotik a pašování zbraní. Než se kdo nadál, byla tu osmdesátá léta, pobočky se rozšiřují za oceán a s nimi i odvěké konflilty s konkurenčními gangy. V naší nejmilejší Evropě všemu nasadily korunku skandinávské masakry na počátku devadesátých let, krvavý konflikt mezi Hell's Angels a Bandidos jednou provždy narušil seveřanům idylu a pasoval legendární gangy na veřejného nepřítele číslo jedna. Sons of Anarchy je zatím to nejkomplexnější dílo zabývající se zmíněnou tématikou. Do detailů je rozebráno fungování gangu zevnitř i zvenčí, korupce z řad maloměštáckých fízlů i průběh vyšetřování agentů ATF a FBI, zkrátka co série o to větší je kladen důraz na konspiraci ve vysokých vládních kruzích. Tam, kde rating seriálu svazuje jazyk na skautské "shit" a "damn", foukají do plachet politické nekorektnosti do posledního puntíku vymazlené brutalitky, špička pyramidy jsou bez diskuze lahůdkové headshoty, Showtime a HBO se můžou jít vycpat. Výběr postav a jejich představitelů je více méně dokonalý, každá z nich svým velmi specifickým způsobem přiroste k srdci, nulový vliv na to má skutečnost, že některé charaktery uhnívají rychleji než mrtvá šlapka v kufru nevadského hlavouna. Nutné zlo je nakonec pouze Katey Sagal, jejíž Gemma "Matka klubu" Teller se brzy začne zajídat a přináší do SoA přesně to, co v tak chlapáckém seriálu mít nechceme. List záporáků je skutečně pestrý, od bisexuální agentky ATF, práskače s náckovským buldočkem, irského přeběhlíka, negrů, Umaštěnců, Rejžožroutů, ruské mafie, až po samotné FBI a kartel. Sestava soundtracku potěší nejednoho hudebního fajnšmekra, každá epizoda se pyšní minimálně jednou říznou rockovou vypalovačkou. Ale tou pravou třešničkou na dortu jsou geniální camea - Stephen King, James Cosmo, Danny Trejo a hlavně ex prezident klubu Sonny Barger. Sons of Anarchy je jednoduše ten nejfrajerštější a zároveň jeden z nejsympatičtějších seriálů současnosti a do páté série počítám vteřiny. (22.08.2012)

Když bych měl tenhle komentář o seriálu o motorkářích načít, tak ho načnu asi tím, že ze mě motorkář nikdy nebude. Nechci totiž bejt ouchyla, ojíždět divný lidi a myslet si, že jsem drsnej, když u toho nosim kožený kalhoty, na kterých bych moch smažit volský voka a džísku, která se mi ani nedá dopnout. Tady bude ale problém v něčem jiným a to asi v tom, že tohle dělaj jenom kluci z partičky Sons of Anarchy. A to asi samo o sobě ledasco vysvětluje. (12.05.2011)

Rozoberať príbeh, a polemizovať o čom celý seriál bol, nemá význam. Teda pre mňa. Ja som to všetko brala tak, ako to prichádzalo. Raz ma to bavilo, inokedy som sa nestačila čudovať, čo za somarinu pozerám, ale je pravda, že som sa k pozeraniu nemusela nútiť. Rozjazd to má trošku pomalší, potom si chvíľu treba zvykať na neskutočne namachrovaných majstrov sveta na motorkách, ktorí môžu asi všetko. No a keď si zvyknete, tak vám možno niektorí aj k srdcu prirastú. Úroveň seriálu je ako sínusoida, raz je príbeh zaujímavý, inokedy sa zdá, že tvorcovia varili z vody, posledná séria je už ale úplne na hrane a záverečnú umeleckú bodku za seriálom tam ani nemali dávať ... a vôbec, dobrovoľne priznávam, že tento seriál by som nikdy nepozerala, keby v ňom nehral fešák Charlie, ktorý v posledných dieloch hral úplne parádne. Štvrtá hviezda za neho. Hudbu to malo výbornú, a tu aspoň jeden song ... https://www.youtube.com/watch?v=XF-qH7G9ACI (25.08.2014)

Výborné drama z prostředí drsňáků na motorkách, okolo kterých byste se rozhodně jen tak na babetě neprojeli. Celé to spíš než akci sází na výborně napsané postavy a vztahy mezi nimi a tahle taktika většinu času funguje na jedničku, i díky výborným hercům. Atmosféra jižanského městečka je výborná a navíc do toho hraje celou dobu výborná hudba. Jen škoda místy pomalejšího tempa a že v některých dílech jsou postavy na můj vkus až moc velký svině.1. série sice za 70% ale seriál má ovšem nečekaně velmi stoupající tendenci a čtvrtá série zatím patří mezi nej série, který jsem kdy v seriálu viděl. 2. série: 90%. 3. série: 85%. 4. série: 100% 5. série: 100% 6. série: 90% (25.03.2011)