Krásná Junie

Francie a Španělsko jsou velmocemi evropského filmového dramatu, avšak v tomto případě jsem lehce zklamán. Čekal jsem trošku silnější příběh, což je také jediná věc se kterou nejsem úplně spokojený, ale věc dost podstatná. Ke shlédnutí ale doporučit musím, stejně jako nespočet dalších evropských filmů jež hodnotím mnohdy třeba stejným počtem hvězdiček jako filmy hollywoodské, které bych nijak zásadně nedoporučoval. (13.12.2010)

Francouzský film bych poznala i kdyby nepronesli jedinou větu. Mají svá zvláštní specifika, že se to nedá přehlédnout, mimo jiné i hudební podkres. Co na Krásnou Junii říct je pro mě tentokrát velmi obtížné. Něco jako sen, kde se prolínají životy pár mladých lidí, kterými zmítá láska v různých podobách. Jen se v tom trochu vyznat, proniknout víc do mysli a emocí všech zúčastněných by mně možná pomohlo k trochu většímu ocenění. Christophe Honoré chtěl divákům jistě něco sdělit, žel já budu patřit mezi ty, kteří to plně nepochopili. Třeba někdy příště. (22.09.2015)

Zvláštna atmosféra ma miestami mrazila a miestami nudila. Príbeh nedomyslený, film nie zlý, ale moc mi do života neprispel. Charaktery postáv také fádne a nudné, všetci herci strašne podobní. Podivuhodné vzťahy. A náhly záujem o Junie zo všetkých strán, neviem akosi neviem pochopiť prečo všetkých tak zaujala. Za celý film prehovorí sotva pár plnohodnotných viet, inteligenciou nesrší, milá tiež nie je, stále vypadá vypatlano, áno, uznávam jej krásu, ale krása nie je všetko, myslím, že keď sa človek zamiluje, tak nie len do krásy obalovej. Proste za celý film sa o Junie nedozvieme nič a to ma strašne štve. V čom spočívala tá jej krása? (08.06.2013)

Snímek o dospívání o tom, jak je to těžké, ale celé je to podané tak okatě depresivně, že je vám jasné, jaké směřování to bude mít. A díky tomu, že postavy nejsou nijak skvělé, a to ani herecky, nedostanete se do tohohle snímku a nebudete ho obdivovat za to, jak je realistický a současný. On totiž není. (01.05.2017)

Ne krásná Junie, ale krásný Nemourse, Jacob, Jeanne, Mathias a tak dál. Prostě takřka všichni. V člověku tenhle film navodí pocit, že ve Francii jsou jenom samí fešáci a krásný slečny. Takže je aspoň na co se koukat. S dějem je to však už o něco horší - la belle personne neví, co vlastně chce. Jen tak si proplouvá životem, v novém městě, zdrcená ztrátou matky. A příval nápadníků jí to ale vůbec neulehčuje. Nakonec podléhá prvnímu, kdo se jí vyzná. Ošem následně na to zjišťuje, že jí nový přítelíček tak trochu ubírá prostor a ona ho zas tak moc ráda nemá. Zakoukání se do svůdníka Nemourse (což jí ale nikdo v případě Louise Garrela nemůže mít za zlé!) to nadto ještě celé komplikuje.(...) On to není špatný film už jen proto, že se na něj hezky dívá. Není to ani žádný romantický nonsens, protože romantiku by tady člověk hledal těžko. Zanechá to ve vás takový sotva postřehnutelný pocit a právě asi proto má cenu tenhle snímek vidět. (07.07.2011)