Muži v říji

8/10 Jo tak proto jsme se nemohli dostat do Milotic na zamek... Nataceli tam toto! Film stojici na vedlejsich postavach plny absurdit a humoru, co misty neni k smichu - presne pro mne. Barese se pro "roli" premiera narodil a dovedl bych si ho tam bez problemu predstavit, stejne tak ostani az na Plesla. Zda se, ze "zlata sedesata" maji pokracovani - a vubec ne spatne... Sice bez kalkulu uspet v zahranici, ale o to je mi vic sympaticky (17.11.2010)

Byl jsem na tom v kině a říkám na rovinu, že ta částka za vstupenku, měla jít raději na charitu. Snímek trpí nudným příběhem a bezduchými hereckými výkony. I když vlastně z toho nastoleného příběhu se asi více "dostat" nedalo. Proto nehodnotím odpadem a dávám horší dvě hvězdy. Tento český film řadím mezi šeď české filmotéky. (04.06.2010)

Svým druhým filmem Robert Sedláček zabrousil do jihomoravské vísky Mouřínov u Bučovic, kde se každoročně pořádají závody ve vábení jelenů. Typově odlišné postavy a postavičky vytvářejí svérázné a někdy i bizarní situace, které vtipně korespondují s velmi dobře napsanými dialogy. Herecky není co vytknout, moc potěšila role Jaromíra Hanzlíka a jeho filmové ženy Marty Vančurové. Vše ostatní působí zcela přirozeně i díky hercům z Dejvického divadla, nebo divadla Husa na provázku. Muži v říji se svým způsobem můžou řadit k lidovým komediím typu Dědictví nebo Vesničce mé střediskové, samozřejmě v rámci nynější moderní doby. Stejně si ale myslím, že film poberou mnohem lépe obyvatelé Moravy a v Čechách zůstane nepochopen. (21.01.2019)

Muži v říji jsou typickým příkladem filmu, který rozděluje filmové diváky na dvě poloviny, přičemž tu třetí polovinu nechává někde na pomezí, jelikož její zástupci se nedokáží rozhodnout, jestli se jim to vlastně líbilo nebo ne. Do téhle matematicky a logicky neexistující poloviny patřím i já. Pointa řady vtipů mi zůstala utajena, ale s nástupem Igora Bareše na scénu šel film nahoru, resp. vystačilo to na tři hvězdy. (10.03.2013)

Co dramatického v tom hledat? A komedie? Svým stylem nepodařeného humoru bych přirovnal ke kolekci "Kameňáků". Snad ke konci se dojem "komediálního" snímku maličko zlepšil, především příjezdem Předsedy vlády se svými tvrďáky "bodyquardy". Jeho výstup na pódiu, stejně tak jako výstup všech hovořících do mikrofonu, však zvukař evidentně nezvládnul. V těch okamžicích jsem se musel obejít u svého plasmového Panasonicu bez rozpoznatelného zvuku. Nic nepomohlo ani uživatelské nastavení zvuku. V ozvěně se slovo totálně ztrácelo. Co mi snímek dal? Pouze informaci, kterou jsem už dávno věděl. Že mnozí politici jezdí na setkání s lidmi jen proto, aby se zalíbili a něco dobrého snědli, aniž by za to něco pro lidi udělali. Poslední vteřiny filmu to jasně naznačily - odhozené nepotřebné věci v kukuřičném poli. (02.04.2010)