Muži v říji

Co dramatického v tom hledat? A komedie? Svým stylem nepodařeného humoru bych přirovnal ke kolekci "Kameňáků". Snad ke konci se dojem "komediálního" snímku maličko zlepšil, především příjezdem Předsedy vlády se svými tvrďáky "bodyquardy". Jeho výstup na pódiu, stejně tak jako výstup všech hovořících do mikrofonu, však zvukař evidentně nezvládnul. V těch okamžicích jsem se musel obejít u svého plasmového Panasonicu bez rozpoznatelného zvuku. Nic nepomohlo ani uživatelské nastavení zvuku. V ozvěně se slovo totálně ztrácelo. Co mi snímek dal? Pouze informaci, kterou jsem už dávno věděl. Že mnozí politici jezdí na setkání s lidmi jen proto, aby se zalíbili a něco dobrého snědli, aniž by za to něco pro lidi udělali. Poslední vteřiny filmu to jasně naznačily - odhozené nepotřebné věci v kukuřičném poli. (02.04.2010)

Tak tomuhle filmu jsem se velmi dlouho vyhýbal, abych si ho pak na odpočinek střelil mezi dvě náročný klubovky. A byl jsem velmi příjemně překvapen. Vlastně si nevzpomínám, kdy mě něco takhle překvapilo. Jedná se o komplexní obraz společnosti na velmi kvalitní úrovni. Muži v říji komentují společnost, ale ne vtíravě, vulgárně a prvoplánově (jako to udělal třeba Vorlův v Miliardář). Naopak zde můžeme vidět snahu o velmi inteligentní vhled. Postavy nejsou jenom hloupé karikatury. Sedláček vsadil na inteligenci diváka - není třeba všechno zjednodušovat, třeba divák pochopí. Díky tomu se ve filmu objevuje místy naprosto úžasný humor, který je sofistikovaný, jemný, rafinovaný a vedle toho se zde objevují emočně silné situace, které jsou neuvěřitelně lidské a vlastně i o něčem vypovídající. Sedláčkovi se podařilo obě dvě roviny syntetizovat a klišovitě řečeno "nastavit nám zrcadlo". Přemýšlel jsem, že dám pět, ale k dokonalosti něco chybí, některé momenty mi ve filmu úplně nesedly (možná, že kdybych film shlédnul znova, tak vše zapadne). Přesto si dovoluji ještě vyjádřit znechucení nad zdejším hodnocení, které je pro mě nepochopitelné. Myslím si, že se jedná o sofistikovaný film, ale zároveň i o film, který nemá jak koho urážet. Sleduji hodnocení a lidé, jejichž názoru si vážím, hodnotí kladně. Nezbývá mi než předpokládat, že nízká hodnocení jsou pouze symptomem české hlouposti a neschopnost ve filmu vidět dál než k srozumitelnosti příběhu.. (29.08.2010)

Co to bylo za zvuk? Všechny hluky příšerně nahlas, ale mluvenýmu slovu prakticky nešlo rozumět! Než jsem si tomu přizpůsobil slechy, asi půl hodiny jsem nesmírně trpěl a vážně uvažoval, že tuhle zatím dost nudnou a nevtipnou srágoru vypnu a vyměním za díl Dextera. No, vydržel jsem a nakonce nelitoval, s příjezdem nasávajícího Premiéra Bareše dostali Muži v ríji grády a smysl a konečně se stali tou vtinou hořkou venkovskou komedií, na kterou jsem měl právě náladu a kterou mnozí na českých filmech už nemohou vystát. Ve srovnání s vládnoucím králem tohoto subžánru Slámou však Sedláček stejně odchází krutě poražen. (21.04.2010)

Charaktery postav jsou vykresleny na jedničku, máme tady osazenstvo jedné takové obyčejné vesnice, ve které nevládne starosta, ale místní pracháč. K tomu je možné připočíst nejdůležitější postavu vesnic a tím je hospodský, pak zde máme místního intelektuála a nakonec človíčka s kterým si tady každý tak trošku vytírá zadek. Tento klasický vesnický mišmaš zamícháme, přidáme zápletku na pozadí mistrovství Evropy ve vábení jelenů a nakonec necháme přijet samotného premiéra (vynikající Igor Bareš). Dokonce vystoupí i Ilonka Csáková. Film nemá zase kdovíjaké množství bláznivých chvil, ale rozhodně jsem se nenudil. PS: Výtka rozhodně směřuje směrem ke zvukaři, kdy po většinu film není téměř slyšet mluvené slovo. (24.04.2010)

No nevím, popravdě jsem měl po předchozím Sedláčkově dramatu Pravidla lži a při vědomí očekávané herecké účasti Petra Váši očekávání vskutku převeliká a možná o to větší je teď mé zklamání. Robert Sedláček, sám sobě scénáristou, se chce coby inteligentní tvůrce zjevně vyjádřit k fenoménu české vesnice a komunitního života s ní spojeného. Leč nekoná se ani Hoří, má panenko, ani Dědictví, ani Mistři, natož Vesnička má středisková, možná tak trochu Divoké včely, ale ne tak dotažené a pravdivé, Robert Sedláček chce s pražskými profesionálními herci a mizanscénou dalece odtrženou od reality moravské vesnice vytvořit iluzi života na hony vzdáleného Praze, jejíž zástupci přijíždí v postavách českého premiéra a ministra zemědělství, čímž očividně vzniká prostor pro nanejvýše zajímavou konfrontaci, jako právě v případě Divokých včel...ale neděje se vcelku nic neočekávaného, neřku-li překvapivého...vše tak nějak prošumí a vytratí se do ztracena. Chápu, proč Sedláček své podobenství točil, chápu jeho cíle, ale vůbec nechápu fakt, že vzniklo jen další pokračování Bobulí...sice o řád inteligentnější a promyšlenější, ale absolutně neplnící svou funkci. Prostě komedie téměř bez vtipu, které se o satirickém přesahu může jen zdát... A jestli byl Sedláčkův koncept postaven jen na poetice trapnosti, pak o to víc zamrzí jím volený casting. V ohlase tzv. České nové vlny měli hrát převážně neherci, při vší úctě k pánům Zedníčkovi, Hanzlíkovi, Lábusovi... (16.05.2011)