Reklama

Reklama

Mléko

(festivalový název)

Obsahy(1)

Druhý díl trilogie o Yusufovi, který se tentokrát jako čerstvý absolvent střední školy snaží najít svou budoucnost, zatímco bydlí u matky, se kterou vyrábí a prodává mléko a sýr. Yusufovou největší vášní je poezie, ale i když jeho básničky občas vyjdou, nakonec je mu řečeno, že nemá talent. Mezitím zjistí, že jeho matka má tajný poměr s místním chlapíkem a Yusuf tak ztrácí své místo jediného muže v jejím životě. Když jej nepřijmou ze zdravotním důvodů do armády, touha rychle dospět a vyrovnat se s novou situací eskaluje.
Kaplanoglu zde opět řeší vztah syna a matky, což je hlavním motivem celé trilogie, ale také změny turecké společnosti a především venkova. Süt (Milk) je debutem mladého herce Meliha Selcuka, který má velkou naději stát se novou tváří tureckého filmu. (Cycake)

(více)

Recenze (9)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Druhá část biografie básníka Yusufa, tentokrát spřádaná kolem motivu mléka. Med byl o vztahu s otcem, Mléko (často symbolicky) opisuje vztah syna a matky. Ortodoxně statická kamera, vysloveně okrajové dialogy a jemná řeč symbolu. Kaplanoglu vyzývá diváka, aby vnímal film především emocionálně. Emocionalita Mléka pramení z opět kouzelného vizuálu (byť narozdíl od Medu již částečně městského) a zcela bezprostředních nehereckých výkonů. 102 minut poezie, poezie, kterou Yusuf zachycuje slovy, režisér pak zprostředkovává obrazem. Takhle čistý a pomalý filmový jazyk je už dnes spíše vyjímkou. V Medu mi ale ona turecká meditace chutnala přeci jen o kus více. ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Meditatívne. Už to nie je o návrate niekam, kde sú naše korene. Ale o hľadaní cesty. Yusuf je po škole, bez romantických perspektív a s trochou talentu, ktorý pretavuje do básní. Jeho matka sa posúva dopredu a on stagnuje. Ich vzťah je rozohratý cez typické mlčanie a neschopnosť si porozumieť a je vzápätí podfarbený rovnakou vlnou samoty a snahou byť šťastným. Kaplanoglu je dokonalý v dlhých záberoch( úvodný záber mi zostane ešte dlho v pamätí), pritom ale príbeh možno trochu na škodu roztrieštuje do mozaikovitých epizódiek. Tie sa vzájomne dopĺňajú a vytvárajú jeden celok, ktorý je krásne poetický a podmanivo tichý. A z krásnych očí Saadet Aksoy sa mi podľamujú nohy. Asi som sa zamiloval. Ani lepšie, ani horšie ako prvý diel. Zároveň rovnako dôležité. ()

Reklama

Cycake 

všechny recenze uživatele

Film se měl sice odehrávat ve střední Anatolii, ale nakonec byl natočen v Tire kousek od režisérova rodného Izmiru. Unikátní jsou scény z nejstarších lázní na světě v Bergama (antický Pergamos), které měly být záhy po natáčení zaplaveny vodou nově postavené přehrady. Melih Selcuk se zde objevuje ve své první roli a překvapuje nezvyklou hereckou vyzrálostí, která silně konkuruje ostřílené Basak Koklukaya. Světová premiéra 1. září 2008 filmový festival v Benátkách (hlavní soutěž), pro porotce Johnnieho To byl Melih Selcuk spolu s Mickey Rourkem hlavním kandidátem na cenu pro nejlepší mužský herecký výkon, ale film nakonec odjel s prázdnou (narozdíl of Wrestler) Mezinárodní distribuce The Match Factory, premiéra v Turecku 2.1.2009 ()

michmark 

všechny recenze uživatele

Příběh zádumčivého a nepříliš praktického chlapce z venkova, který pokuřuje a tváří se zádumčivě. Obecně asi nějak řeší, že si jeho matka našla amanta. (Což mu v rámci patologické komunikace v rodině matka nesdělí.) Přišlo mi to méně poetické i zajímavé než Vejce, v nultých letech něco podobného asi vydalo na artový film, ale jinak asi škoda času. ()

Eodeon 

všechny recenze uživatele

podle některých náročné dílo, podle mého nikoliv. ale tohle je vskutku, na rozdíl od jiných aspektů diváctví, věcí individuální zkušenosti, neboť, jak se domnívám, nejsou představy o oné divácké obtížnosti v tomto případě ničím jiným, než tvárností a přizpůsobivostí toho kterého diváka a tkví ve schopnosti sladit se s tempem filmu, jako také v umění uzřít a ocenit (ve srovnání s mainstreamem) atypické kvality a neobyčejné cesty, kterými Mléko vypovídá o světě, člověku a (boží) prozřetelnosti. už jen děj je přeci velmi snadno čitelný, ač ten je spíše jen mnoha dějovými fragmenty, jež nejsou tlačeny do souvislostí. souvislosti tak až později vyplývají při srovnání částí s celkem i jinými částmi, velmi volně, nenuceně a svobodně – bez potřeby uchylovat se k významovému spojení pomocí scénáristických, střihových a jiných regulí. v konvencemi normované kinematografii jsou záchytné body rozprostřeny vždy už předem a jakmile se film odvine do okamžiku dalšího zvratu a my diváci jsme zahlceni novými informacemi, již disponujeme předvěděním, které nám umožňuje nové informace snadno zařadit, souvislosti v mžiku oka nalézt a vývoj děje bez potíží “přečteme”. dozajista, umět pracovat se všemi těmito skladebnými pravidly není nic lehkého a je třeba vážit si všech filmů, které v úsilí o tento řád uspěly. nicméně nesrovnatelně většího úspěchu dosáhne ten, kdo dokáže dílo vybudovat bez potřeby těchto architektonických norem a předpisů, i bez pojiva mezi stavebními kameny, jen díky čirému uměleckému zření a věrného následování zjevené inspirace. u Mléka se nám na rozdíl od normované kinematografie může stát, a často se stane, že si scénu či sekvenci nedokážeme dát do souvislosti bezprostředně, na základě předchozích zjištění. ovšem může se nám to podařit na základě zjištění, kterého nabudeme až dlouho poté. nenechte se přitom mýlit, nejde o žádné jednorázové odkrývání pointy filmu, jak dobře známe z prefabrikovaných filmů, zejména některých žánrových. jedná se o postupné rozkrývání vrstev, odhalování celku stavby filmu patro po patře. sledovat takovýto film bych si dovolil připodobnit ke zhlédnutí časosběrného záznamu výstavby katedrály. žádná ze jejích částí zde není pro nic než pro celek a ten poznáme až v samotném závěru, když konečně dohlédneme poslední součásti. je pozoruhodné, nakolik tato má stručná a selektivní "analýza" určitých formálních aspektů rezonuje s tím, o čem Mléko je. i tehdy, snažím-li se odabstrahovat čistou fabuli, jakkoliv je toho (vždy a zejména zde) nemožné dosáhnout plně, jsou slovní spojení, kterými popisuji tvůrčí postupy, zcela přiléhavá. film je to totiž mimo jiné o nutnosti sladit se s divokým proudem uplývání lidského života, v němž stejně jako v jednotlivých komponentech syžetu Mléka není vždy možné nalézt souvislosti a předvídat události, tedy plánovat nebo jinými slovy snít. ta deziluze může přijít, nebo také nemusí. nelze zvědět a nelze znát dne ani hodiny. proto je tak moc třeba nesnažit se o to a neopírat se plnou vahou o naše představy o vlastní budoucnosti, ani co se týče následujícího dne. a jistotu nemáme ani o dnech minulých, tedy o tom, čeho jsme sami nebyli svědky ani aktéry. pomíjivosti a proměnlivosti světa je třeba přitakat a nebojovat s touto jeho přirozeností. /// Mléko je tedy prostřední, přechodovou součástí režisérovy filmové trilogie nejen formálně - a je dobře známo, že filmoví kritici a často i tvůrci samotní mají sklony třídit režisérské filmografie do triád, ač třeba jen podle nenápadných souvislostí a okrajového tématického příbuzenství. i hluboko ve studnici obsahů Mléka dochází k přerodu. odehrává se fyzicky i duchovně vzato v časoprostoru zaplněném polem prázdnoty a sem tam neúplnými strukturami - rozpadajícími se chrámy minulosti a rozestavěnými věžáky budoucnosti. dochází zde k podivuhodné, melancholicky podbarvené trangresi. cosi magického a neopakovatelného mizí, zatímco cosi ne zcela známého a snad možná obávaného pomalu nadchází. toto mezičasí můžeme vztáhnout jak na dějiny celé země, nebo celého světa, ale týká se nejpatrněji právě toho individuálního lidského života. života, který může divák v tomto filmu takřka fyzicky cítit, jak protéká mezi prsty, vyvolává zármutek a zároveň jej přitom konejší. a mladému člověku nezbývá, než zpříma stát, čekat, být, žít a cítit. () (méně) (více)

Galerie (14)

Reklama

Reklama