Harry Brown

M. Caine je s príbúdajúcim vekom pre mňa čoraz zaujímavejší. Aj keď sa skvelo blysol vedľajšou úlohou v Nolanových Batmanoch, hercovi jeho formátu som prial aby zažiaril naplno a opäť sa nadobro vrátil medzi špičku postarších legiend typu C.Eastwood, či M.Freeman. Dobrých filmov o pomste nie je aspoň pre mňa nikdy dosť. Táto téma je večná a keď sa to podá tak realisticky ako v Harry Brownovi, úspech je zaručený. Film sa porovnaniu s Eastwoodovim Grand Torinom určite nevyhne, ale kdežto Eastwood išiel diváckou cestou s minimum násilia a optimizmom, Harry Brown je priamočiarejší, temnejší a skôr pesimistickejší. Grand Torino je kvalitná pecka a H. Brown je na tom o čosi poslabšie, ale stále veľmi dobre. Gangy s frajermi, ktorí si myslia, že im patrí celý svet, pozná určite každý aj zo svojho okolia. Človek, ktorého zaženú do kúta a nemá čo stratiť, by sa mohol správať aj takto ako H. Brown. Najviac sa mi páčila scéna, kde postrelenému dealerovi, ktorý leží medzi kvetináčmi s marihuanou vysvetľuje, aké má šance na prežitie s prestreleným bruchom. Temné, pesimistické,ale výborné. 90%. (24.08.2010)

Skvělé zejména díky výkonu Michaela Cainea. Úplné dokonalosti zřejmě zabránil ne zcela super scénář, v realizační fázi nevidím chybičku. Námět je nesmírně chytlavý, nemotivovaného násilí kolem máme všichni až nad hlavu. Je celkem jedno, jestli je spouštěcím mechanismem nuda ovládající bandu na ulici nebo zápas nějakých fotbalistů proti nějakým fotbalistům, všem těm hlavním protagonistům většinou všichni přejeme, aby od zdánlivě bezbranných obětí dostali pořádnou ránu do zubů , když už na to nestačí policie. Takové filmy se líbí. (08.08.2010)

„Podľa mňa nám robí službu.“ Obávam sa, že veľmi... hm... štandardné. Chcel by som povedať, že Michael Caine to dal, kým režisér a scenárista nie, ale vlastne to nedal ani Caine, ktorého mám rád, ale teraz len stojí v zábere a je skôr Caineom, ktorého si väčšina z nás váži, než že by podával nejaký „extra iný“ výkon. Ostatní sú len do počtu, režisér sa (miestami takmer doslovne) topí v chaotickej noci, takže nevieme, čo sa deje (toto za plus naozaj nepokladám). Záverečná „apokalyptická“ akčná pouličná scéna potom iba potvrdila, že tvorcovia sami nevedeli, o čom chcú rozprávať. Mám rád filmy o pomste. Ale iba ak sú dobré. MUŽA V OHNI pokladám za dobrý revenge movie, detto prvé PRIANIE SMRTI s Bronsonom. HARRY BROWN je však veľmi... hm... štandardný. Zjednodušujúci scenár (je to o „obyčajnej“ pomste, filozofickej otázke „Kde to skončí?“ alebo o tom, že „systém“ nikde na svete nemá šancu ochrániť nevinných?) si tiež nikto z tvorcov zarámovať nedá. Miestami až prehnane pochmúrna snímka chytí tempo raz za 20 minút, kedy Harry Brown chytí odporného mladistvého zlosyna a mučí ho, ale aj tieto scény boli byť tvrdšie. HARRY BROWN je tak len jeden z miliónov filmov kinematografie, kĺžucich po povrchu. Škoda, že má Caine potrebu účinkovať aj v takých (pod)priemerných látkach... ale on ju mal vždy (viď. ČEĽUSTE IV: ODPLATA). (27.05.2011)

Plakát jak z Maxe Paynea, ale žádná enormní střílečka se nekoná, v podstatě se jedná o drsný drama, který se s postupem času přesouvá k thrilleru a oživuje vzpomínky na pomstu, kterou kdysi dávno začal Charles Bronson v Touze smrti a tady na ní navazuje excelentní Michael Caine. Sice se to šílený řádění chuligánu ke konci zdá už trošku přitažený z vlasy, ale zároveň to je rozhodně působivý a když se vysloužilej mariňák Caine ozbrojí a vyrazí za odplatou, tak neni co řešit. (12.12.2009)

Je paradoxní, že zdejší komentáře jeden z nejkontroverznějších britských filmů současnosti uctívají jako divácky vstřícnou žánrovku. Narozdíl od obecného přesahu Eastwoodova "Gran Torino" přichází v "Harry Brown" s konkrétní odpovědí na konkrétní problém. Filmové reakce na kriminalitu britské mládeže nejsou ojedinělé (např. Eden Lake), ale tento film k celé otázce přistupuje s vypěněnou radikálností. Za pomoci exploatačních prvků (vyobrazení feťáků jako psychopatických trosek, byrokratická neschopnost policie, populistické ospravedlňování hrdinových činů, křiklavě idylický závěr) a autority ikonického britského herce spojovaného se starými dobrými časy vzniklo vyprávění, které diváky utvrzuje v tom, že na hrubý pytel patří hrubá záplata. Zatímco letitý drsňák Eastwood na stará kolena přijímá cestu sebeobětování a klidné síly dřívější bonvián Caine (Alfie, Italian Job) sahá po zbrani a ve stylu "Rambo: Do pekla a zpět" ukazuje mladým idealistům, že jediným řešením je nelítostný atak. Když se takto vyjadřuje senilní Stallone k situaci na druhém konci světa, lze to brát s pousmáním jako žánrovou stylizaci, ale v případě "Harryho Browna" se jedná o postoj k domácí situaci, který nevíc bude s tamními diváky silně rezonovat. Film nevyjadřuje postoj jednoho sebestředného dědka uvízlého v době své největší slávy, nýbrž odpovídá náladám publika, které již má dost situace ve svém okolí a nevidí již jiné východisko, než to zde předestřené. A právě proto je "Harry Brown" stejně jako brazilská fašistická "Elitní jednotka" mrazivá dobová výpověď a ne nějaká žánrovka. V momentě, kdy společnost dospěje do stádia, že uctívá tento přístup k věcem, nelze než cítit strach a krajní zneklidnění. Z tohoto hlediska je "Harry Brown" stejnou mírou vynikající film i odpad. (07.08.2010)