Harry Brown

"Takže Vy tvrdíte, že eskalující násilí má na svědomí bdělý důchodce." No jasně. Za to násilí může děda Harry a jeho rozedma plic. Žádný gangy zfetovaný mládeže, který jsou ozdobou každýho moderního sídliště. Ty za to rozhodně nemůžou. Mě tedy Harryho akční vzepětí docela bavilo, ale přišlo strašně pomalu a hrozně pozdě. Ten pomalej rozjezd mě zkrátka děsně nudil, takže pokud se na to budu chtít mrknout ještě jednou, tak vynechám úvodní slzy i policejní tápání a vychutnám si až Harryho pokulhávající pomstu. (30.03.2022)

"Měl jsi tu dívku odvést do nemocnice" říká Harry Brown, načež odrovná v pořadí už asi 3. týpka. Pokud se má jednat o britskou odpověď na Eastwoodovo Gran Torino, tak říkám, že se to sakramentsky povedlo. Ze začátku, kdy se příběh trochu vleče, jsem si říkal, že to není špatný, ale doufal jsem, že se to rozjede co nevidět. A ono se to opravdu rozjelo. Scéna "kupování zbraně" mě dostala a od té doby to byla vlastně jen akce, akce a napětí, jak to dopadne. Harry Brown je hodně stylová záležitost, která má pevné pilíře (bravurního Cainea, kterému jsem toho mstitele sežral i s navijákem a jako dezert jsem si dal časopis Udice :-) a vynikající Emily Mortimer, který mi definitivně potvrdila, že její výkon ve filmu Milý Frankie nebyl náhodný). A i když film nepřináší žádná "nová témata" (jak říkám, tohle je prakticky to samé, co Gran Torino), tak se obávám, že tohle je aktuální stále… Mít klobouk, tak před Cainem smeknu, protože v jeho věku podat takovýhle výkon… Prostě a jednoduše - 95 %. (13.03.2010)

|| Scenár: Gary Young | Hudba: Martin Phipps, Ruth Barrett, Pete Tong, Paul Rogers | Produkcia: Matthew Vaughn, Kris Thykier, Matthew Brown, Keith Bell | Distribúcia: Lionsgate UK | Štúdio: Marv Partners, UK Film Council, HanWay Films, Prescience, Framestore Features | Rozpočet: 7,3 miliónov $ | Tržby: 10,309,370 $ || Effekt Man on fire, respektíve veľmi podobná štruktúra príbehovej linky, a charakterového vykreslenia a cez ňu aj osobnostný vývoj hlavného hrdinu od mierumilovníka až k neľútostnému zabijáckemu mágovi. Michael Caine je jednoducho už tým najvybrúsenejším hereckým klenotom na trhu - nie nadarmo hraje opakovane v elitných záležitostiach z dielne Ch. Nolana... Podobne ako D. Washington v Muž v ohni, aj Caine tu zápasí s nedotiahnutou motivovanosťou stať sa vraždiacou mašinériou. Gary Young je síce dobrý scenárista, ale odvôvodňovať konanie postáv v takto závažných tématach je najtvrdším orieškom aj pre tých najskúsenejších - najčastejšie práve na tomto faktore zlihávajú aj inak potenciálom nabušené "širokospektrálne" letné kusy... Len preto nie za 4, inak lahoda. (19.09.2011)

Duchna Death Wish aneb Harold Brown za životní jistoty jako jsou klid, úcta mladší generace a bezpečné podchody.. Sir Michael Caine zcela v intencích svého motta “mluv pomalu, neříkej mnoho“, syrovost lokací podkreslující hudba a pár opravdu hutných scén (výslech výkvětu mládeže, nákup zbraní v zahradnictví „U šedého zákalu“). Škoda jen, že se od scén pouličních nepokojů nechal Barber zahnat scénářem do slepé uličky, nicméně jeho další budoucnost na pozici filmového režiséra jistě bude stát za povšimnutí. Je zřejmé, že se náš kabinet doktora Kalouska Caligariho nechal při tvorbě nové důchodové reformy inspirovat právě Harry Brownem. Když se může britský penzista na sklonku osmé dekády života tak vitálně ohánět Glockem a noži, proč bychom to nesvedli i my? Už jen čekám, kdy přijde návrh, že první výplata penze bude in memoriam (samozřejmě za předpokladu, že jste si na ni spořili) a druhá už zkrátka nebude.. (09.09.2011)

Pokud jde o mě, tak nám Harry Brown prokazuje laskavost. Rázná a úderná odpověď britské kinematografie na rozvleklé Gran Torino. Oproti rasistickému dědkovi má zde hlavní hrdina, v podání excelujícího Michaela Cainea, velmi osobité a na první pohled uhrančivé charisma. Nesnaží se mládež převychovávat, neboť moc dobře ví, že v této době je to téměř nemožný úkol. Jeho jediným cílem je ochránit své bližní a zamezit zlu, které pouliční gangy rozsévají skrze ulice Londýnského předměstí. Debutující režisér Barber se navíc nebojí jakékoliv kontroverze a tak bez obalu ukazuje krutou, ale pravdivou skutečnost o násilném realitě za oponou mediálních lží. A to si zaslouží potlesk. (04.02.2010)