První den zbytku tvýho života

Krásné, uhlazené, dojemné a hlavně pravdivé! Francouzi jsou opravdu okouzlující a umí dobře hrát. Myslím, že unikátní snímek o pravém životě. Po zhlédnutí jsem v sobě měla takový příjemný pocit, i ten závěr je takový rozporuplný, ale přitom skvělý. Vynikající doprovodná hudba a atmosféra, která mě vtáhla přímo do děje. Tento snímek má opravdu všeho dostatek. Jediné co mi tam chybělo bylo více podrobností a dotahování. (29.07.2012)

Filmy ze života prostě Francouzi umí, nebo je to tím, že máme podobné smýšlení a názory, prostě Evropani. Taková normální rodina ve velkém domě, se dvěma syny a jednou dcerou, zkraje i psem, jedním trochu despotickým dědečkem, ve svém dospívání, hledání sebe sama, svými radostmi a strastmi, a tak jsem někdy v duchu plně chápala, někdy se smála, protože tohle všechno je o životě, ve kterém něco máme, ztrácíme, ale málokdy nalézáme zpět, alespoň každý to štěstí nemá.Skvělé herecké výkony, parádní hudba, nemám důvod nedat pět. A na konci slzy utřené do rukávu, nejsem pořád připravená na všechno, no. (28.02.2013)

Nezdieľam naplnené očakávania väčšiny. Medzi dve posledné slová názvu filmu by som vložil slovo "obyčajného". Lebo naozaj išlo o obyčajné životy členov jednej obyčajnej francúzskej rodiny. A sledovať obyčajný život obyčajnej rodiny mi pripadá ako mrhanie časom, pretože jeden obyčajný život žijem. Jeden známy divadelný režisér na otázku, či sa chodí pozerať na predstavenia režírované jeho kolegami odpovedal, že v tom nevidí žiaden zmysel, pretože by si pripadal ako výpravca vlakov, ktorý sa vo voľnom čase chodí pozerať, ako vlaky vypravuje jeho kolega. (07.12.2021)

Pět dnů, dvanáct let, v životě pětičlenné rodiny. První odchody z domu, první lásky a rozchody, první zklamání a první radosti. Výborné herecké výkony a děj, který se hodí do mnohé rodiny. Příběh, který Vás rozesměje, ale zároveň i zarmoutí. Zároveň i příběh, který určitě zůstane ještě dlouho v mojí paměti... (03.08.2015)

Celé se to vlastně odehrává jen v pěti dnech, ale v různých letech, takže to je krásný průřez celým průběhem jejich života. A mě se to neskutečně líbilo a určitě se na to někdy kouknu znova.. moc krásné a jímavé a na konci jsem samozřejmě bulela, že? A teď pár faktů. 1. Zajímavé znázornění ztráty panenství. 2. Jsem zvědavá, jestli až se přestěhuju do svého vlastního samostatného bytu, taky si takhle šíleně zatančím radostí a spálím večeři... asi jo, bez toho to prý nejde. 3. Fuuuj oni tam chlastali bouchanou tequilu. Je mi blbě jenom jsem to viděla. 4. Ty vole, Raph si dal vlasy z ksichtu, stáhl si je do "culíku" a jaký fešák najednou a i pak, když se ostříhal samozřejmě:) 5. Nepochopila jsem, proč si naprosto prázdný pokoj u nich, když bydlel na bytě, celý znova vytáhl a všecko si dal, tam kde bylo. 6. Jooo jasně, on si po 7 letech vzpomene na číslo na nějakou holku, které tehdy ztratil a pak ho celý natěšený vytočí. 7. Matka objeví dceřin deník a klidně si ho přečte? WTF? Snad nějaké soukromí ne? Ti rozumnější si holt blbé deníky nepíšou. 8. "Chtěl jsem ji vyznat lásku, ale nenašel jsem slova. - Tak si ji poslal své chlupy. To je logické." (07.06.2014)