The Last Witch
Posledná bosorka
Režie:
Vladimír BahnaScénář:
Ivan BukovčanKamera:
Václav HuňkaHudba:
Šimon JurovskýHrají:
Oľga Zöllnerová, Mikuláš Huba, František Dibarbora, Karol Machata, Elena Zvaríková-Pappová, Anton Mrvečka, Viliam Záborský, Mária Prechovská, Jozef Kroner (více)Obsahy(1)
Slovenské město Trnava se v polovině 18. století pyšní univerzitou, ale jeho řadové obyvatele stále ovládá dogmatická víra a strach z tajemných sil. V této době má malíř Peter vytvořit oltářní obraz Umučení svaté Julie. Jako model mu má stát rychtářova žena Aranka, která však nemá nic z výrazu světice. Malíř se vzepře nařízení, obraz zničí a jako nový model si vybere prosté rybářské děvče. To je však později obviněno z čarodějnictví… Dnes již klasický slovenský historický film natočil v roce 1957 režisér Vladimír Bahna. Film, který je zároveň kritikou nesmyslného společenského bezpráví, reprezentoval československou kinematografii na X. MFF v Karlových varech. (Česká televize)
(více)Recenze (63)
Tedy takhle.. mně se to v podstatě líbilo, je to takové historické drama v pohádkovém hávu, což mi asi nevadí, nicméně ubírá to dramatu na hodnocení a naivita tomu vážně nesvědčí.. Nicméně Mikuláš Huba se mi v roli malíře velmi zamlouval a rybářova dcera v podání Olgy Zöllnerové působila křehce, dojemně, nevinně, což kvituji.. Pravdou je, že ten střet s lidskou hloupostí, závistí a zlobou zavání nadčasovostí.. Hodnotím velmi shovívavě.. ()
Hezky natočený barevný historický film ze Slovenska. Na 50. léta mi ta alegorie s čarodějnickými procesy připadá docela odvážná. ()
,,KDE SA SCHÁDZATE?" ,,V ORECHOVEJ ŠKRUPINKE." __ Keď v roku 1957 krásna (a trocha naivná) Oľga Zöllnerová zahodí do vody kľúč od klietky hanby a povie: ,,A už nebudú ľudí zatvárať" zákonite som zbystril. A to bolo všetko... Vzhľadom na dobu vzniku mohol názov evokovať, že ide v prenesenom význame o poslednú obeť komunistických procesov. Tomuto sa však film vyhýba, dokonca v závere tu nastupujúce osvietenstvo predstavujúce pokrok ľudstva k lepším zajtrajškom (,,...možno raz človek bude lietať, ale nie na metle...") zatlačí cirkev do úzadia, ako sa to reálne stalo. Vážnosť film stráca aj pre svoju istú farebnú rozprávkovosť, ba kvôli hereckým prednesom pre naivnosť a komediálnosť (,,Volajú ma majstrom Petrom." ,,Si apoštol?" ,,Nie, maliar."). Ide preto o neškodné dielko, v ktorom keby sa dalo zopár viet interpretovať inak, mohlo ísť o trezorový film. Museli sme si počkať ešte dvanásť rokov na Vávru. (57. komentár k filmu) ()
Talentovaného malíře nutí panstvo malovat obraz svaté Juliány podle vzoru arogantní rychtářovy ženy. Ten se však vydá svou Juliánu hledat sám. Najde tu pravou a namaluje nevídaný obraz. Jenže bývalý kat na obraze pozná čarodějnici, kterou dal kdysi upálit a ta ve vězení porodila dceru ... Velmi oceňuji Josefa Kronera, který roli podlého práskače a zloducha Krvaje ztvárnil znamenitě. Příběh je velmi poetický a krásný. Líbila se mi slovenská lidová hudba, tanec a temperament. Nezklamal mě ani konec, naopak. ()
Byly okamžiky, kdy jsem si říkal, že tento film budu hodnotit vysoko, ale ten konec to hodně zkazil. Já jsem pro happy end, to je v pořádku, ono to k němu spělo, ale vyznělo to nějak naivně. Film celou dobu trochu váhal mezi tím, jestli to je historické drama, nebo pohádka, zvítězila pohádka. Takže nemohu dát víc jak 70%. ()
Tohle je hodně dobrý hstorický film, ve kterém mám nejradši tu bandu študáků. Ti se povedli. ()
Scenaristicky kvalitny Fim, ktory ma blizko k Vavrovmu Kladivu na Carodejnice 1969, a zobrazuje pomerne dobre SK realie z 18. storocia. Aj ked tu ta inkvizicia bola taka marginalna, filmy o nej sme vedeli natocit genialne(uz spominane Kladivo .....). 77 % ()
Film, který dokáže učarovat i když je starší ročník. Novota neznamená nutně kvalita. Tento film kvalitní je. ()
Posledná bosorka mě rozdělila na dva tábory. Jedním je ojedinělost tohoto typu filmu (až na pár vyjímek vč. Kladivo na čarodějnice) a druhým je dementnost herců a naivní zápletka tvořená hlavně tehdejší ideologií filmů 50.let (spolu s konečným rozuzlením) - 40%. ()
Velmi zdarily historicky film, jehoz existence mi dodnes byla utajena. Hezky pribeh, krasna vyprava a kulisy, pisnicky i atmosfera me bavila. Potesilo i barevne provedeni, ktere me prekvapilo. Film ma sice podobny namet jako znamejsi Kladivo na carodejnice, pribeh a zpracovani jde vsak svoji cestou. Jinak me uz serou uzivatele, kteri v kazdem ceskoslovenskem filmu z 50.-60. let hledaji ideologii... ()
Zaujímavý film o, Povedzme, honu na čarodejnice. Nebol to ten klasicky príbeh o mučení, krvi a štipcoch. Paradoxne to malo humor, happy end a lásku. 7/10 ()
Jeden z prvých velkolepých filmov na Slovensku. Očaria farby, kulisy, kostýmy, zas na druhej strane atmosféru trochu kazí veľmi statická kamera a spevy (hold iná doba). Príbeh je natočený skor grotesktne alebo výsmešne, než ako nejako dramaticky, ale atmosféra je ukážková a po celú dobu príbehu vie velmi zaujať. Hodnotenie: 75% ()
Drama nebo komedie? 55 % ()
"Musím do světa, vidět tisíc tváří". Stylově blízko Byl jednou jeden král... ()
"Alebo nemáme azda verit v zázraky....“ Tak že by tahle víc pohádka než historické drama bylo nějakým učiněným zázrakem, to se tedy říct zrovna nedá. Vím, že je asi trošku nefér srovnávat to s Vávrovým Kladivem na čarodějnice, ale tenhle film má od začátku do konce tak bezstarostnou a rozjuchanou atmosféru (viz třeba i písnička co zpívají studenti "Pozor ludja, pozor chlapy, nastal hrozy čas, bosorky a ježibaby, ožívajů zas. Bosorka ke´d na Vás kukne, zalezte pod ženské sunkne..."), že to působí spíš jako parodie na vážný historický film než co jiného. Dokonce i když jeden ze studentů při universitní disputaci končí svou řeč provoláním, že "pravdu nespálíte, lidskému rozumu křídla nepřistřihnete," studentské posluchačstvo svým okamžitým veselim totálně zabije závažnost tohoto okamžiku. Závěrečná pointa zázraku, v němž mají opět ruce studenti, je určitě vtipná, ale celé to pak působí jen jako taková veselá historka o boji s lidskou hloupostí a omezeností. Ale abych jen nekritizoval, určitě se mi líbili oba hlavní představitelé a líbila se mi i celková výprava filmu. Celý film v barvě sice působí až trošku opulentně, ale ke způsobu vyprávění, které jeho autoři zvolili, to jinak skvěle ladí. S přimhouřenými očima tedy dávám 3 hvězdičky, ale neříkejme tomu prosím historické drama... ()
Študenti mali byť vždy nositeľmi pokroku a tak si môžu všeličo dovoliť aj v temnom stredoveku. Na stredovek je film vcelku veselý, hlavne zo začiatku, potom sa nastolia vážne otázky, ale stále to nedospeje k temným prvkom, takže sa na to môžu pozerať aj deti. Logicky dokázať existenciu zázraku sa síce nepodarilo, ale zázrakom bolo, že jeho eminencia arcibiskup logicky uznal zázrak ako dôkaz. U mňa jeden z lepších filmov staršej slovenskej tvorby a dokážem si ho opakovane pozrieť aj po rokoch. Chudák majster Kroner musel hrať starca už vo svojich 32 rokoch. –––– Božia vôľa? Ľudská hlúposť. Zloba. –––– Ona je bosorka. Videla som, ako očarila zmysly vašej magnificencie. K hriechu zvádzala. Diabla má v tele. ()
Trosku to zavani dortem pejska a kocicky. Je tam tak nejak vsechno smichane dohromady, veselohra, dobrodruzstvi, poeticka laska, studentska rozvernost, socialni kritika, nabozenska kritika, kostymni vypravnost atd., az je z toho trosku zmatek. Ale kouknout se na to da, bricho vas bolet nebude. Kladivo ani Fanfana vsak necekejte. ()
Jeden z klasických slovenských historických filmov. Výborné herecké výkony. Dokonca sa traduje, že hlavná predstavitelka pri záverečnej scéne ( horiace jazero) skoro zhorela. 80%. ()
Z historického hlediska velmi zajímavý film. Jen některé scény bych zkrátil. Občas docela pěkná nuda. ()
Posledná bosorka je môj obľúbený slovenský film, ktorého reprízu sa snažím nepremeškať. Krásny a čistý príbeh o statočnom maliarovi a krásnej dievčine poznačenej nešťastným osudom. Nie je to také tragické ako Kladivo na čarodejnice a svojou farebnosťou by človek film prirovnal až k rozprávke, no aj tak sa mi viac páči tento snímok. Stret mladej inteligencie a zašlých názorov, strach z vrchnosti a odvaha vzoprieť sa, to všetko sa tu snúbi z hereckým koncertom dnes už legiend našej kinematografie. ()