Sůl nad zlato

Zatímco Byl jednou jeden král... zpracovává pohádkové téma s notnou dávkou humoru a nadsázky, Sůl nad zlato se drží výhradně pohádkové atmosféry a nezapře v sobě onen ponurý až chladný osmdesátkový look (viz O statečném kováři nebo O princezně Jasněnce a létajícím ševci). Líbily se mi scény ze Solného království a chválím, že jako v Tři oříšky pro Popelku není postava ztvárněná Libuší Šafránkovou odkázaná na prince (který je v podstatě jen do počtu) a jedná hodně na vlastní pěst. Z vedlejších postav mě nejvíce zaujal šašek se střízlivým pohledem na věc. I přes onu chladnou odtažitost stojí Sůl nad zlatou za zhlédnutí. (26.12.2022)

Československo-západoněmecká variace klasické pohádky od B.Němcové s krásnou Šafránkovou ve vrcholné princeznovské formě. Kdybych neznal klasiku s Werichem, která je daleko hravější a vtipnější, dal bych hvězdu navíc. Tato verze je více vážná, napínavá s atmosférou místy hororovou, ale ve výsledku poutavá, svižná a nadprůměrná. Těžká vražda je ovšem DABING, a to jsem si myslel, že se slovenské věci dabují až od rozdělení v roce 1993 , ale on už tento nešvar byl za komunistů. ( ale možná to jen vzali z čisté vody najednou, když už museli dabovat zápaďáky ) (23.12.2019)

Spousta lidi tuhle pohadku nema rado, me presto zaujala, protoze neni tak "sladka", jako vetsina ostatnich. Ma spravnej happy end, ale presto vyzniva trosku moc stroze... ale stejne me k tomu bude jakysi citovy vztah pritahovat a kdykoli pohadku objevim v TV programu, taxi ji zase znova rada pustim =) BTW ted tak premyslim nad tim, jestli se mi vic libi solne kralovstvi a nebo ze je princ vetsinu doby "mimo zaber" =))) (28.02.2006)

Již na první pohled je zřejmé, že nebylo nadbytku peněz na výrobu, což příliš nevadí a naopak to dopomohlo k originální atmosféře filmu. Vadí ale kazatelsky moralistický tón. Prochází celým dějem a je otravný a vlezlý. Hudební motiv Karla Svobody se podobá motivu k seriálu Návštěvníci. Prostředí krápníkové jeskyně je příhodnou kulisou stísněnosti a mystického tajemna. I další variace na známou pohádku Boženy Němcové musí své hlavní hrdiny srazit k zemi při hledání skutečných hodnot, před kterými se často dává přednost přízemnímu pozlátku. Hlavní postavou příběhu je vyhnaná princezna Maruška (půvabná a svěží Libuše Šafránková), která musí podstoupit svojí strastiplnou odyseu ke svému vytouženému cíli a nalezení osobního štěstí v náruči lásky. Maruška je sice nejčistší duše, ale zároveň se musí opakovaně obětovat ve prospěch druhých. Důležitou postavou je otec Marušky a král Pravoslav (dobrý Karol Machata). Chce odejít na zasloužený odpočinek, ale nedokáže překonat svoji ješitnou pýchu, což pochopitelně přináší problémy. Je zde Maruščin vyvolený muž Solný princ (Gábor Nagy), trpělivě přijímající svůj trest. A také tvrdý a homofobní král podzemí (příjemný Ladislav Chudík), šířící kolem sebe strach. Z dalších rolí: rozmazlené, hamižné a pokrytecké Maruščiny sestry Vanda (Zuzana Kocúriková) a Barbora (půvabná Dietlinde Turban), po bohatství a moci chtiví a zákeřní snoubenci královských sester princ Kazimír (Ľubomír Paulovič) a král Norbert (zajímavý Juraj Kukura), ochotný pomocník Marušky při její cestě Argonit (Dieter Kirchlechner), moudrý, cynický a oddaný šašek krále Pravoslava (Jozef Kroner), či laskavá matka Solného prince a matka víl (Viera Strnisková). Pohádka má strašidelnější ráz, průběh i herectví jsou potěšující. Škoda toho přílišného moralizování! A jediným vítězem se stává čistá a obětavá láska. A znovunastolení skutečných hodnot lidství. (27.08.2016)

Hned úvodní scéna (turnaj) je zbytečná a nudná. Do toho nastupuje největší zlo této pohádky, po celou dobu nepřetržitě prudící, na sto honů čpící muzika Karla Svobody. Neříkám, že třeba v Noci na Karlštejně či jinde nemám jím složené písně rád. Ale tohle bylo opravdu daleko přes čáru akceptovatelnosti a to nepočítám ty wtf motivy z Návštěvníků a Létajícího Čestmíra. Libuščina nadzemskost sice celkový dojem vyvažuje, leč i tak: Přijít 28 let po Werichovi s novým zpracováním a vytvořit tuto prázdnou nudu, topornou a neinvenční jako všechny ty východoněmecké Růženky - špatný pokus. Samozřejmě nevadí, že pohádka je vážná (naopak). Vadí, že je příšerně mdlá. Přitom myšlenkově a dějově je vše, jak má být, scénář neobsahuje žádnou nehoráznost, žádná postava zde není trapná, zdůrazněny jsou ty správné momenty a motivy. Hodně dobrá je postava šaška. Tři princezny - sestry jak v Bergmanovi, aspoň na začátku. V závěru zase silná scéna setkání Marušky s otcem. Pěkné přírodní víly mají žel jen ždibec prostoru, na rozdíl od směšných komparsních podzemních zbrojnošů, připomínajících vojáky Impéria ve Hvězdných válkách. komentáře: Šandík, PollyJean (18.01.2015)