Režie:
Duncan JonesScénář:
Nathan ParkerKamera:
Gary ShawHudba:
Clint MansellHrají:
Sam Rockwell, Kevin Spacey, Dominique McElligott, Kaya Scodelario, Benedict Wong, Matt Berry, Malcolm Stewart, Gavin Rothery, Edgar ArreolaObsahy(2)
To nejtěžší, co tě může potkat 250 000 mil od domova, jsi ty sám. Astronaut Sam Bell (Sam Rockwell) je jediným zaměstnancem pobývajícím na měsíční základně firmy Lunar Industries, se kterou uzavřel tříletou smlouvu. Jeho úkolem je kontrolovat jinak plně zautomatizovanou těžbu vzácného plynu Helium-3, který je na Zemi používán jako palivo. Spojení mezi základnou a Zemí není kvůli pravidelným poruchám téměř možné, a tak je Samovým jediným společníkem a zároveň pomocníkem inteligentní počítač Gerty (jeho hlas namluvil Kevin Spacey). Po téměř třech letech v izolaci si Sam nepřeje nic jiného, než být zpátky na Zemi se svou ženou a malou dcerou, která se narodila těsně před jeho odjezdem. Do návratu na Zemi mu naštěstí zbývají už pouhé dva týdny. Samův zdravotní stav se ale začíná zhoršovat. Bolesti hlavy a halucinace, kterými trpí, způsobí při rutinní prohlídce jednoho z těžebních strojů téměř fatální nehodu, při které je Sam zraněn. Následně překvapivě zjišťuje, že na Měsíci není sám a co víc, že jeho svět možná zdaleka není takovým, jak se zdál být… (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (1 238)
Ačkoli je Moon příjemnou klaustrofobickou podívanou, která rozhodně má čím zaujmout, zejména pak hereckým výkonem Sama Rockwella, jde o snímek, který v paměti dlouho neutkví. Velice pomalé tempo snímku, které zpočátku nese velký podíl na působivosti tohoto díla, se bohužel s přibývajícími minutami stává spíše překážkou. ()
Obsahuje spoilery I když na těch spoilerech není nic zas tak zásadního, protože zásadní zjištění a tím i pochopení celého mechanismu práce pro Lunar Indrustries přijde během první půlhodiny a divák pak už jen vlastně čeká, až to celé docvakne i ústřední (dvou)postavě. Moon tak míří spíš do vod psychologického dramatu než thrilleru, v němž se oba Samové vyrovnávají s tím, že vzpomínky na minulost nejsou tak úplně jejich vlastní. Nejde tedy o šokující pointu nebo neprůstřelnou logiku příběhu (viz Renton), spíš o atmosféru osamělosti cizinců ve vlastním životě. Možná je to trochu alegorie osamělosti člověka moderní společnosti, nevím. Koukalo se na to docela příjemně, i když jsem po těch oslavných řečech čekal něco víc. Na druhou se rozhodně cení nemainstreamový styl čistého přemýšlivého sf, které míří na člověka. ()
Tahle série měsíčních procházek je chytrá, chvílemi snad i překvapivě rafinovaná, ale až na posledních dvacet minut jí strašně chybí emoce. Děj sice nabírá nečekaný vývoj, ale myšlenkové pochody jsou dávkovány stroze a strojovým tempem. Co mi pak vadí nejvíc, to je přetaženost hlavního nápadu. Jakkoli je sympatický a originální, stejně by Samu Bellovi daleko více slušel krátkometrážní formát. Příjemný pocit po zhlédnutí tak pramení hlavně ze samotného měsíčního prostředí. Hypnotická a pohlcující atmosféra mi jako jediná opravdu nejde z hlavy. ()
Moon přichází na scénu jako jeden z dalších očekávaných sci-fi snímků tohoto výjimečně bohatého roku. Ovšem jako další "dítě internetu" tenhle malý nezávislý snímek získal vysoká hodnocení a hype-auru, které se bude těžko zbavovat. Sledovat bez očekávání a nejlépe i znalosti traileru, který dost prozradil, se určitě vyplatí (a určitě nedávejte na řeči o nejlepším sci-fi poslední let od lidí, co na sci-fi koukají jednou ročně:))). Moon je hodně netradiční, tématicky jednoduše až stroze laděný, sci-fi snímek o astronautovy na Měsíci. Naneštěstí pro režiséra (a scénáristu) se nekonečně pusté pláně jediného přirozeného satelitu Země mohli ozdobit Samem Rockwellem a celých 97 minut se tak může vést v ONE-MAN-SHOW tohoto nezávislého génia. Nechci prozrazovat mnohé, ale Rockwell z obrazovky nesleze (Kevin Spacey se svým hlasem prostě promine...) a vládne každé sekundě. Vedle něj tu je Clint Mansell, který opět vůbec nezklamal, ale Duncan Jones zůstane ještě nějaký ten týden "jen" režisérem s talentem. Síla celého Měsíce není v několika poctách klasickým sci-fi (2001 nikdo nepřehlédne...) a už vůbec ve snaze nějaký větší snímek napodobovat, ale v emoční síle příběhu z druhé strany barikády (bez spoileruje nejde přesněji napsat) a samotného hlavního hrdiny, který prožívá život v cele "těžební stanice" daleko od domova i rodiny. Některá témata nejsou dostatečně rozvedena, ale to hlavní, na které se film soustředí je představeno do příjemných detailů, které vedou až k občasné zdlouhavosti, což kdejaký fanda rád promine. Povinnost pro fanoušky sci-fi, protože takto nezávislý pohled do budoucnosti tu nějaký ten měsíc nebyl... Jednoduché, stylové a s myšlenkou. ()
Moon je filmem post-humanistickým; temnou apokalyptickou vizí odlidštěného světa, v němž člověk nenávratně zmizel ve skafandru (viz plakáty) a humanistický mýtus na smetišti. Pozná se to podle převahy kyberpunkových otázek zasazených do jinak druhotných scifistických rekvizit. Prvním tématem filmu je vztah člověka a stroje, zahrnující teoreticko-technické prognózy další fáze lidské existence vzhledem k pokrokům vědy a technologie, druhým je kritičtější post-humanismus, reagující na téma první. Stroj tu jednoduše řečeno přebírá rysy člověka a člověk rysy stroje (připomeňme klíčová slova kyberpunku: syntéza, změna, integrace): na jedné straně poznáváme Sama Rockwella, bezpohlavní bytost, u něhož jsou všechny zbytkové lidské projevy (halucinace, nostalgie, neuróza) hodnoceny krajně nežádoucně, na druhé straně stroj, který sebeurčil vlastní identitu přes řadu převzatých lidských atributů jako hlas nebo smajlíky a který je vzdálen obrazu bezejmenného perpetuálního průmyslového zařízení. Moon se tím stává trenažerem budoucí společnosti, která bude globální ve smyslu mimoplanetárním i mimolidském. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (29)
- Na konci scény, v níž se Sam (Sam Rockwell) v roveru spojí se Zemí, je pohled na tuto planetu. Jedná se o fotografii pořízenou posádkou Apolla 17 v roce 1972. (Adrai)
- Název lunární stanice Sarang, který se objevuje například na jednom z kontejnerů s héliem, odpovídá v korejštině slovu pro lásku, v malajštině jde o "hnízdo" a v Sanskrtu znamená "páv". (HellFire)
- Film měl premiéru v lednu 2009 na filmovém festivalu Sundance. (curfew77)
Reklama