Orbis Pictus

Dej som veľmi neočakával, ale predsa tam nejaký bol. Len nedával zmysel. Dorotka ako Terezka prechádza zvláštnou karikatúrou sveta, ponúka nám z neho nečakané obrazy a my ich máme lúštiť. Nerozlúštil som žiadny, pekne ich tu rozpísala jatamansi, takže nemusím spomínať ani jeden. Nvotová je hlavnou postavou nevýraznou a Emília mohla byť o niečo väčšia. Prečo väčšia, to je dosť ťažko vysvetliť. (12.01.2016)

Nevím, co znamená plivnout na knoflík a schovat jej v krabičce. Nerozumím říkance na pisoárech. Hnusných a špinavých. Nechápu, proč má dívka k poměrně slušným šatům ty nemožné shrnuté béžové punčocháče. „Tu už vlaky nestoja.“ Zbytečná ST N C .Sled barvitých obrázku poplatných názvu filmu. Padající strom, splaz dřeva, zpěv v autě. Kankán na sudu, hořící oblečení, zakopaná žena. „Netancuj tolko, privoláš dážď.“ A prší, chčije a chčije, slovy pana Kemra. Obrázky pokračují. Boty ve skříni, spodní voda. „Býva sa tu dobře. Len žiť sa tu nedá.“ „Utopenec vraj prináša štiastie.“ Ty staré bavlněné punčocháče mne čím dál víc iritují. Dalším nepochopitelným zvyk sypat ženicha moukou. Chudák ženich, nejen kvůli té mouce. Gregorová je spolehlivě ordinérní v každé situaci. Chudáci, co ji nesli na ramenou. Samý chudák, doslova i obrazně. Film stojí a padá na Tereze Doroty Notové. Ale jde o skutečné stání a padání_ Skoro mi připadá troufalé nazvat film této kvality po Komenském. Odlehčením snad scény s Labudou a Turzonovovou. Labužník Satinský jasným bonbonkem. Nakonec i ta blbá říkanka měla svou pointu. Pro mne jako hudbymilovného diváka byly nejsilnějšími okamžiky scény s výraznou hudbou Solamente Naturali a pohostinsky dirigujícím Markem Štrynclem. Baroko, to je moje. (27.04.2009)

"Býva sa tu dobre, len žit sa tu nedá" Film pro mě osobně mající dojemnou poetiku. Pěkná hudba, výborná Dorota Nvotová coby přemýšlivá Terezka, a jako vždy Marián Labuda coby neúspěšný herec. Pěkný a laskavý pohled na slovenskou krajinu s jejími obyčeji, o jejichž existenci patrně v Bratislavě nemají ani potuchy. (06.08.2010)

Nezletilá Terezka je propuštěna z dětského ústavu a s dopisem pro svou matku se ji vydává hledat do hlavního města. Cestou potkává rozličné lidi a prožívá podivuhodné a absurdní situace. Škoda, že v druhé polovině se poetická rovina kamsi vytrácí a příběh přestává být poutavý. Poslední čtvrthodinka je vyloženě mimo. Zatímco předchozí Šulíkova Záhrada byla dokonalá v každém ohledu, Orbis Pictus zůstává kdesi v půli. Miluji hudbu Vladimíra Godára a i v tomto případě je naprosto za srdce chytající. (24.10.2022)

Po magické Zahradě se tenhle film o putování dívky Slovenskem moc nevydařil. Zahrada byla jednotná v místě, zde se Šulík pustil do road movie s filozoficko-magickým přesahem, obsadil spoustu herců a slovenských hvězd, příběh zalidnil spoustou postaviček, jenž se objeví a po té co něco chytrého řeknou či udělají tak opět zmizí. Škoda této promarněné šance, naštěstí Krajinka se už Šulíkovi vydařila lépe. Prostě poctivé *** (04.06.2007)