Tajomstvo alchymistu Storitza

Když se řekne Jules Verne, skoro každému se vybaví Dva roky prázdnin, 20 000 mil pod mořem, Tajuplný ostrov, 5 neděl v balóně, Vynález zkázy. Ale Verne napsal skoustu dalších skvělých románů, které dnes již téměř upadly do zapomenutí. Román Tajemství Viléma Storitze je jeden z těchto skoro zapomenutých románů, který byl zfilmován. U nás dokonce dbakrát. Poprvé to bylo v roce 1967 v československo - francouzské koprodukci. Snímek z roku 1991 se taky řadí k těm povedenějším filmovým zpracováním vernovych románů. Dávám 4*. Škoda, že dnes se nenajdou režiséři ani sponzoři, kteří by pokračovali v natáčení vernovych románů. (09.03.2012)

Dobrý československý pokus o fantasy s prevažne slovenským hereckým obsadením, do ktorého vmiesili aj trochu neobratného Vladimíra Kratinu. Problémom tu pre mňa bol, pre verneovky inak typický (aj preto som ich nikdy nemal rád) zbytočne vysoký počet postáv. Po alchymistovi Storitzovi tu pátra rôznorodá skupinka, zložená zo šiestych mužov plus kdejakých ich poskokov a napriek tomu, že sa intenzívne snažia objasniť jeho počínanie, zásadné veci im neustále unikajú. (10.05.2019)

Veľmi mi chutí tento snímok, dokonca niektoré scény zbožňujem... Dej sa prezentuje ako lepšia inscenácia, rozprávka pre dospelých či príbeh s nádychom mystiky, ale celé to tvorí krásny orchester... dokonca aj obaja Labudovci sa mi pozdávajú. Henryk Talar ako Wilhelm Storitz bola správna voľba... aj preto, že bol pre našu verejnosť menej známy a už jeho zjav pridáva to správne korenie do snímku. (28.10.2010)

Verneovky mám rád už veľmi dlho, aj túto menej známu. Filmové spracovanie jej neurobilo hanbu, čo sa veľmi často stáva. Podstatou je, samozrejme sci-fi, ale tu nie je príliš okaté, takže sa dalo zvládnuť aj bez prehnaných nákladov aj v rámci tv filmu. Herci sú bez chyby, len scenár mohol byť nápaditejší. (29.03.2016)

Příjemné překvapení - jak kamerou a výběrem lokací (parník! delta Dunaje!), tak neustálými narážkami na tajnou policii, různými vtipnými bonmoty ("řeší to prostě jako voják") a slušným herectvím všech zúčastněných. Procházka po Storitzově domě je patřičně tajuplná, i scény v hrobce. Jen škoda, že někdy tvůrci těm legráckám popustili navrch, protože někdy působily už nepatřičně. Ale jinak dobře napsaný scénář, postupné rozvíjení děje, logické jednání postav (ve chvíli, kdy jsem si řekl, proč Storitze pro jistotu nezavřou někam do chládku, šup, už jsem měl vysvětlení), takže za mě příjemně natočený a koukatelný film. Kde Kratinu dabuje Dočolomanský skoro dokonale. No a Labuda se synem (skutečným) jsou třešničkami na dortu. (30.06.2019)