Zahrada

Keď má človek problémy, je to ako by bol v miestnosti, z ktorej sa nemôže dostať von. Skúša to oknom, ale to je veľmi vysoko. Skúša to komínom, ale ten je veľmi úzky. A potom sa rozhliadne okolo a vidí, že dvere sú celý čas otvorené... Zatiaľ najlepší Slovenský film našej produkcie, aký som doteraz mal možnosť vidieť, a asi najlepší aký bol v samostatnom Slovensku nakrútený, toľko. Mal som možnosť ho sledovať v práci s mojou kamarátkou/kolegyňou, ktorá mi ho pustila. Ale na nešťastie sme sa nedostali až na koniec, a už sme sa potom k tomu nevrátili. Čo ma dosť mrzelo, pretože sa mi tento poetický kúsok strašne páčil a tak som sa k nemu musel vrátiť a pustiť si ho znova, hoci o cca 4 mesiace neskôr. Ide o silne poetický a spirituálny film, plní nádherných symbolických výjavov, vylúhovaných v naturalistickom balzame. To sa mi páči, také ja môžem. Skvelé bolo aj to, že tá spiritualita nebola obkolesená tou hnusnou a zvrhlou cirkvou, také pánpičkárske vsuvky mi vadia dokonca aj u Tarkovského ale tu sa do toho neopierali ako vépépéčkary o metlu . "Existuje boh? Bohvie".Krásne prostredie juho-západného Slovenska a návrat k tradičnému životu, sú zachytené tým najzázračnejším spôsobom. Nieje to film pre každého, vďaka absencii deja, ide skôr o tie samotné výjavy a podobenstvá v symbolickom prejave rozdelené do kapitol, ale srší to takými nápaditosťami, ktoré sú podané príznačne jednoduchou formou, že ma neprestáva udivovať, ako táto snímka rozbila moju nechuť a zaujatosť, voči našim Slovenským hercom (Marián Labuda, Roman Luknár). Moja skeptická póza sa odparila do priestoru, už po piatich minútach. (05.09.2015)

Film Záhrada jsem si zamiloval už při první projekci a po každém dalším shlédnutí si mě vždycky podmaní. Styl vyprávění je tak krásně poetický, že Martin Šulík je v tomto oboru mistr a proto mám jeho filmy tak moc rád. Ta atmosféra, která je v Záhradě zachycena je naprosto nádherná, podpořená geniální hudbou Vladimíra Godára, který také dělá většinu Šulíkových filmů a kterého mám velmi rád. Další domény filmu jsou herecké výkony a samozřejmě kamera. Marián Labuda a Roman Luknár jako otec a syn jsou prostě vynikající. Ze Zuzky Šulajové přímo čiší ta krásná a tajemná nevypočítatelnost. Jana Švandová opět ukáže svoje poprsí. Jsem vždycky tímto filmem uchvácen a zážitek trvá ještě dlouhou dobu po shlédnutí tohoto díla. Čistá poetická mysteriózní magie." Konečně je všetko tak, ako má byt´... " (28.08.2011)

Po veľmi dlhej dobe ďalší film, ktorému môžem bez rozpakov a bez falošného vlastenectva dať štyri hviezdičky. Je to možno hanba, ale od Martina Šulíka som zatiaľ nevidel žiaden ďalší film. Aj Záhradu som si mohol pozrieť iba preto, že zomrel Marián Labuda a Dvojka ju pohotovo zaradila do programu. Neviem, či film znesie označenie komédia, ale o jeho zaradení medzi poetické filmy nemožno pochybovať. Veľmi dobre sa mi naň pozeralo a obdivoval som toho, kto objavil pre nakrúcanie tú rozprávkovú záhradu, kde zastal čas. Všetko do seba výborne zapadalo a jedinú menšiu výhradu mám voči vpádu Melkoviča, Štepku a Kovára do deja, ktorý podľa mňa narúšal plynutie deja a atmosféru diela, aj keď proti samotným "votrelcom" nič nemám, dokonca sú mojimi obľúbenými. (09.01.2018)

Slovenské filmy mají jednu vlastnost, kterou Češi mohou jen závidět - přirozený temperament, cit, silný vztah k tradicím a kořenům (často smíšený s nerušivými iracionálními motivy) dávající jim národní osobitost. I když v poslední době je tento letitý proud skoro umlčen, stále je neokatě přítomný. A Záhrada patří mezi jeho nejčistší projevy. V porevoluční kinematografie je vůbec klenotem. Spíše než silně zobecněné téma návratu k přírodě a kořenům člověka, nabytí svobody na "zkaženém" světě zaujme samo místo - nádherně nasmínané, přetékající nostalgií a mnoha motivy, které přímo staví na tom, že působí přímo na emoce bez jakéhokoliv přispění racia, které by mělo v nejlepším případě zůstat zanecháno před bránou zahrady. Jelikož zde platí zcela jiná logika, působící na zcela jiné terče. Je jen třeba ji přijmout a nechat se jí pohltit tak jako byl k tomu sám přiveden hlavní hrdina. (07.04.2010)

Ještě tak před 3 - 4 roky by se mi tenhle film moc líbil. To jsem si myslel, že alegorická díla se skrytými narážkami na filozofii jsou ta nejlepší zábava. Teď už si to nemyslím. V kontextu soudobé tvorby se však jedná jistě o výjimečný snímek a i přes osobní (mírné) antipatie zasluhuje dobré hodnocení. (12.10.2011)