Zahrada

[3,5*]     "Poznáš ma?" "Ty si môj otec." "A vieš, kto si ty?" "Teraz som strom." "Najradšej by som ta vyťal."     Poetický film s výbornou rozprávkovo-čarovnou atmosférou, ktorý pojednáva najmä o úniku z uponáhľaného moderného sveta a návrate k jednoduchosti. Zaujímavým nápadom je rámcovanie do jednotlivých kratučkých kapitol, ale najmä to použitie archaickej slovenčiny (zrejme bernolákovčiny), ktorá znie pôvabne a dodáva Záhrade ducha miesta, kde čas nehraje žiadnu rolu. Je to dielo s mnohými magickými okamihmi, ale trochu nesúdržné ako celok, narúšaný príchodom a odchodom rôznych votrelcov (z nich mi tam sedí jedine Melkovič, taký Štepka pôsobí dosť rušivo a to ho inak obdivujem). Film ťahajú nahor silné herecké výkony, predovšetkým skvelého Mariána Labudu, ale výborný je aj Roman Luknár. O Jane Švandovej sa to ale povedať nedá, tá je dosť hrozná - je to presne ten typ vulgárnej celebrity, aké sa vo veľkom vyrojili po novembri (keď už nedokážem zaujať herectvom, tak aspoň vyvalím von kozy). Samostatnou kapitolou je "šibnutá" Panna zázračnica ("Už sme mali cez 50, keď sme si ju zamiesili."), čo je postava, ktorá nemá chybu. Zuzana Šulajová je v role dokonalá, má prirodzenú krásu i prirodzený prejav a dosť ma prekvapuje to malé množstvo rolí, ktoré v svojej kariére stvárnila. Jedná sa zrejme o najlepší ponovembrový slovenský film, čo ale v tej mizérii nebolo až také ťažké dosiahnuť.     "Kurva, ale je tu krásne!" (11.08.2022)

Možná jsem nepochopil, ale nenašel jsem v tomto "prý nejlepším slovenském porevolučním" filmu nic hlubšího. Pouze myšlenkový rousseauismus, návrat k prostotě a přírodě. Jakési natur-evangelium. Jinak uznávám, poetický film to je, záběry dávno opuštěné chalupy i zahrady rezonují i u mne. Představitel Jakuba sympatický. Ale to na vyšší hodnocení, bohužel, nestačí... (13.10.2020)

Rozhodne najlepší slovenský film od totáča. Film je dosť pomalý ale trpezlivý divák si prijde nasvoje. Z filmu dýcha Šulíkovská poetika a svojský humor. Svojím spôsobom by to mohla byť taká Americká krása po slovensky, ale to už asi hľadám prílišné paralely. A Zuzka Šulajová je krajšia ako Mena Suvari :-). (27.12.2004)

Jakub na své cestě z vyhoření zpět do života potkává i nezvané hosty, kteří se čas od času na zahradě objeví. Ti svůj význam sice mají, ale scény s nimi jsou oproti těm s Jakubovým otcem, nebo nejlépe samotnou Pannou zázračnicou, téměř poloviční. Vypravěčovo označení Heleny snad nemohlo být trefnější, Zuzana Šulajová v její roli působí opravdu magicky a i když to sama rozhodně nemá snadné, Jakubovi pomůže onu cestu zpět nalézt. Tedy takhle, pomohou si navzájem. Jejich vztah je plný takové příjemné pozitivity, výborné jsou scény postupného sbližování (mraveniště... ten film má i humor a není ho málo), ty stále intenzivnější a jasnější pohledy očí. V závěru strom poznává svého otce, osudy se prolnou a Jakub by už vlastně ani nepotřeboval pohádkovou zahradu. Jenže jde takové místo úplně opustit? Těžko. Vrchol poetiky tohle dílo. 80% (22.04.2022)

...pretoŽE to bol vždy moj sen (a ten stále trvá), prežiť (a užiť) si podobné leto na chatičke, na záhrade, pookriať, urovnať si myšlienky a nejak takto * * * * *spirituálne * * * * * sa zamilovať a byť presvedčený (s hlavou v oblakoch), že je to láska na celý život...pre duše romantické..che, che, pre mňa. A tak v jednej dlhej vete: MILUJEM záhradu, resp - takto, milujem ZÁHRADU v dobrom i v tom, aká je nedokonalá, chvíľami príliš poetická, chvíľami príliš uletená, úplne mimo atmosféry, stratosféry, troposféry, mezosféry.. a pretože viem, že sme (Slováci) často viac kritickí k tomu svojmu (inak ako bratia Česi) a tu ja chcem byť nekritický. Takže silne subjektívnych * * * * * (07.09.2009)