Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Elmer Gantry (Burt Lancaster), opilec a zkažený pouliční kazatel, vezme práci u potulné náboženské společnosti, kterou vede sestra Sharon Falconerová (Jean Simmons). Díky Gantryho zapálenému a poutavě dramatickému kazatelskému stylu získá podnik sestry Sharon slávu a bohatství, jež je dostatečně velké na to, aby si Sharon splnila sen a postavila svůj vlastní obrovský svatostánek. Její ambice se ale ocitnou v ohrožení, když jedna prostitutka (Shirley Jones), dcera bývalého kněze, kterou před lety Gantry připravil o počestnost, naláká Gantryho do kompromitující situace a nechá pořídit fotografie. (Pumiiix)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (23)

Lacike 

všechny recenze uživatele

Je celkom prekvapivé, že už pred šiestimi dekádami vznikol film, ktorý si zobral na paškál praktiky rôznych pseudocírkví a kultov. Síce to je podané tak zmierlivo, naivne a miestami vtipne, ale aj tak v dostatočnej nahote ukazuje o čo tým parchantom, ktorí využívajú ľudí, ide. Záver celkom trefne ukazuje, že hlavnou príčinou aj tak nie je pár chamtivcov, ktorí využijú situáciu, ale dopyt ľudí po tom, aby ich život dostal nejaký vyšší zmysel. Takže tieto kulty tu budú navždy. Na svoju dobu vzniku to bolo asi odvážne, ale dnes už to diváka tak nešokuje. Hlavným kladom filmu je stále neskutočne pôsobivý výkon Burt Lancaster ako falošného kazateľa, ktorý tu prehráva o život. Úplne zatieni aj naivnú fanatičku v podaní Jen Sommonsovej. Tá je tu len do počtu. Ohnivé finále je celkom ironické a po technickej stránke pôsobivé. Celkovo zaujímavý film. 6/10. ()

Nos 

všechny recenze uživatele

Zajímavý film o rychlemluvícím pokoutním obchodníkovi , který má vždycky v zásobě pikantní historky, které dává často k lepšímu, aby pobavil své staré přátele a zákazníky. S použitím svého vtipu a znalostí bible se vetře do přízně Sestry Sharon Falconerové, prosté kazatelky, a stane se nedílnou součástí její putovní "show". Spolu začínají šířit víru v Americe na počátku dvacátých let minulého století. Co se týká hereckých výkonů, jsou opravdu na úrovni . Rozesmátá postava Burta Lancastera dominuje celému filmu a zaslouženě si vysloužila Oscara. Také obě ženské postavy (Jones, Simmons) se neztrácejí. Za pozornost jistě stojí i nádherná hudba. Myslím, že by filmu slušela o něco menší stopáž. Nejsou to čisté čtyři hvězdy, ale moc jim k nim nechybí. ()

Reklama

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Tomuhle říkám: perfektní manipulační jízda bez brzd! Film o manipulaci a manipulovatelnosti maskovaných do jakýchsi pseudonáboženských blábolů nebere ohledy vůbec na nic. Omezenost, peníze, podvody, lži, ješitnost a naivně marná touha po nějakém vykoupení. Snímek je hluboce sarkastický, už od chvíle, kdy se Elmer loučí se svoji spící známostí na jednu noc tím, že jí na zrcadlo rtěnkou napíše: "Štastné Vánoce" až k závěrečnému požáru, který drasticky přerval vytržení z nenadálého "zázraku". ___ Burt Lancaster s příšerným účesem a děsivě neupřímným úsměvem podává dechberoucí výkon jako laciný šíbr, který má dar řeči, jímž dokáže stejně snadno přesvědčit lehkou děvu jako náboženské shromáždění. Když potká kazatelku sestru Sharon, je ztracen, protože je to stejná podvodnice jako on, ale navíc své zanícené ješitné roli spasitelky hluboce věří. Což jí nebrání handrkovat se o peníze nebo porušit přikázání o nesmilnění, když jde o její uspokojení. Oba jsou čachráři s nadějí, omezenci, kteří využívají těch ještě omezenějších. _____ Zatímco ale sestra Sharon čím dál víc podléhá sebeklamu o vlastní svatosti, Elmer přece jenom prohlédne, když uvidí následek svých dávných činů. Setkání s někdejší přítelkyní, nyní prostitutkou mu otevře oči a kamera ho zarámuje pod lampu jakoby nad ním náhle zasvítila svatozář. Ne, svatým se Elmer nestane, ale po téměř biblickém pádu nepravého svatostánku, snad už nebude využívat své přesvědčovací schopnosti tak bezostyšně. ()

Tsunami_X 

všechny recenze uživatele

Tradičně neskutečnej Lancaster v dramatu vzestupu a pádu jednoho netradičního showbyznysu. Konečně jsem naplno docenil religiózní stanovou kulturu, plamenné kazatele a dotek boží co dokáže vrátit zrak. Dobrej film k pochopení Americky dvacátého a jednadvacátého století, protože lidi se mění, ale kázání zůstávají. A nebojte se. Zdánlivě dlouhá stopáž uteče jako ten nejkratší žalm. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Treba si dať v prvom rade pozor na (zatiaľ) zlé žánrové zaradenie, pretože s komédiou má film spoločné asi toľko, čo neandertálci s výpočtovou technikou. K úvodným titulkom, ktoré upozorňujú na silné kontroverzie v náboženských otázkach a následné varovanie a odporúčanie, že snímok nie je vhodný pre detského diváka, poviem len toľko, že v dnešnej dobe sa detskému divákovi dostanú na oči prostredníctvom televízie väčšie hrôzy a veci, ktoré detské myslenie narúšajú a deformujú, no svoj význam toto upozornenie určite má postupom deja sa mi zdalo naozaj oprávnené. Celá podstata a zmysel toho masového náboženského fanatizmu, ktorý poznám len z amerických filmov, ide na míle mimo mňa. Raz som sa pri návšteve Bratislavy nedopatrením a úplnou náhodou ocitol na niečom podobnom, len v trošku menšom meradle a som rád, že som z tade rýchlo utiekol (veriaci som, ale čo je veľa, to je veľa). Som rád, že tento film mi aspoň trošku priblížil fungovanie takýchto organizácií a život v nich a musím povedať, že naozaj reálne. Príbeh, ktorý sa popri tom rozvíja zo začiatku nemá prakticky žiadne smerovanie, no postupom deja dramatická zápletka rastie na sile a ponúka nám naozaj originálne zavŕšenie. Je treba povedať, že dej, aj keď je pomerne dosť zdĺhavý a pomaly plynie, tak postavy naozaj musia prejsť celým tým dejovým vývinom, aby mal film na konci také grády, aké mal. A tak som bol nakoniec rád, že scény, ktoré by som predtým zaradil na zoznam nepotrebných, tam nakoniec zostali a dotvorili strhujúci životný príbeh. Príbeh, ktorý by bol bez Burta Lancastera len prázdnou schránkou, a teda oscarový výkon potvrdzujem všetkými desiatimi. 75%. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (6)

  • Snímek je adaptací stejnojmenného románu Sinclaira Lewise. (Cherish)
  • Knižní předloha filmu, zabývající se kupčením s náboženskou vírou, byla ve své době (rok vydání 1927) natolik kontroverzní, že do filmu léta žádné studio nechtělo vložit peníze. (Cherish)

Reklama

Reklama