Domov šedých motýlů

Naši filmaři pořád brečí, že filmy stojí moc peněz a špatně na ně shánějí peníze. Řeší to často příšerným Product placement ( Svatba na svatebním poli, Líbáš jako Bůh ). Šikovný Dome Karukoski z Finska nic takového nepotřebuje. Stačí jeden ostrov, zhruba 20 přsvědčivých herců, kvalitní scénář a výborná kamera a hustá atmosféra. Flashbacky z traumatického zážitku jsou luxusně nasnímané. "Tummien perhosten koti" nenudí ani minutu. Nenapadá mě jediná výtka. Děkuji DVD Edici za vyjmečný film. (08.10.2009)

Priadky morušové je potreba kŕmiť, inak zomrú, musíme sa o ne starať, pretože sú slepé a nevedia lietať, nedokážu sami prežiť, sú ako deti, či malé bábätká, potrebujú ľudí aby sa o nich postarali, potrebujú chrániť, lebo zomrú. -----,,Musíme to skúšať ďalej, musíme to skúšať ďalej, pretože jedine tak, jedine tak, sa stane z nemožného možné. Si chorý, ale budeš uzdravený, nebudeš však nikdy úplne zdravý, až kým nenecháš minulosť za sebou, pokiaľ sa jej budeš zubami nechtami neustále držať, bude sa ona ešte stále držať teba. Nemal by si život súdiť až tak prísne, svoj ani nikoho iného. Každý nový deň je novým začiatkom, nie inak. Nemal by si život premárniť, utápaním sa v horkosti a sebaklamu, porazení ľudia ráno nevstanú, uvedomujú si, že je po všetkom, že všetko prehrali, dôležité ja sa nevzdať a bojovať ďalej- každý deň, po celý svoj život!!! Našťastie je aj iný druh ľudí, tí, čo vždy prežijú, tých poraziť nejde, ty Juhane, ty prežiješ, naučíš sa letieť všetkému navzdory, si nemocný, ale budeš uzdravený, si nemocný, ale... "Krásny pôsobivý jemný film, ktorý pohladí dušu s nesmierne skvelým soundtrackom, ktorý môj dojem a zážitok z filmu dotiahol na výbornú. Film s podobnou tematikou: Výchovný tábor. (27.12.2009)

Snad první film z finské produkce, jenž jsem měl možnost vidět. Začíná to jako celkem povedené mrazivé drama, jenže asi tak v polovině slušně rozjetému příběhu začne docházet dech a my jen marně čekáme na nějakou silnější scénu či nečekané vyvrcholení. Zásadní problém je asi, že scénář neustále odbíhá od hlavní dějové linie a zaměřuje se na nejrůznější vedlejší postavy, jejichž problémy ale víceméně také nedořeší a tak konec působí dost suše a useknutě. Také herecké výkony nejsou vyrovnané. Ústřední dětský (nebo spíše dospívající) hrdina je sice dostatečně přesvědčivý, ale to se rozhodně nedá říct o všech ostatních. Paradoxně zejména starší herci jsou o dost slabší než ti mladí a snímek tak vypadá strašně televizně. Abych, ale jen nekritizoval tak musím vyzdvihnout dobře zvolený hudební doprovod a celkově to určitě není špatný film, jen zkrátka nevyužil svůj potenciál na 100 procent. Škoda :-( (28.09.2009)

Zatím jsem viděl jen tolik severských filmů, že by se daly spočítat na prstech obou horních končetin, a všechny se mi zdají o několik procent lepší, než ty nejkvalitnější české výtvory na stejném pískovišti. Dramata fini/švédi očividně umějí a kamerové toulky se mi v jejich případě zdají tak vypilované, jako by šlo o ty nejlepší filmy artových režisérů. Domov šedých motýlů je velmi silné drama, které sice není úplně košer co se týče přesvědčivých a reálných scén, ale i tak si lze po jeho skončení říci to samé, co při závěru Magnolie: takové věci se dějí. Nejvíce jsem si paradoxně neoblíbil hlavního (anti?)hrdinu, ale jeho pečovatele, který mi velmi připomínal amerického herce Willema Dafoeho. S herectvím na tom nebyl nikdo z představitelů špatně, film jsem si jako milovník nezávislých dramat náležitě vychutnal, krásná hudba mne mile překvapila. Je zde několik extrémně silných momentů, stejně jako těch poklidnějších, kdy jdou dlouhé záběry ruku v ruce s nikam nespěchajícím dějem, ve kterém se (jako v životě) občas stane něco nepředvídatelného, co změní náš život. Tím spíše, když je celý děj situován do jakési mírnější varianty nápravného zařízení. Oba manžele za takové zvolení jejich životní cesty obdivuji, i když jsou jen filmoví. (30.09.2009)

Šedo-motýlý kousek hodnotit lehkým nadprůměrem není rozhodně chyba. Nabídne nekoukané obsazení, nádhernou scenérii neznámého ostrova a poměrně chytlavý příběh. Za zmínku stojí i poměrně kvalitně "vykreslené" charakterý hlavních "grázlíků" a věčně hádavá mysl ústředního hrdiny. Nemůžu se však zbavit pocitu, že co do surovosti, drsnosti a přirozeně "krásné" krutosti pojící se s námětem, měl šedý motýl hodně daleko... (08.03.2012)