Expendables: Postradatelní

Stallone ako režisér nie je od Stalloneho ako herca o nič horší. Ak mi je pri ňom niečo sympatické, tak že presne vie, čomu rozumie najlepšie a nesnaží sa točiť na čo nemá. Preto netreba od Expendables čakať zázraky na poli príbehu ci charakterov, ale nekompromisný akčný nášup plný nostalgického spomínania na 80te roky. A hoci nepatrím k zarytým fanúšikom tohoto obdobia, túto poctu plnú bývalých i súčasných akčných hviezd som si dokázal vychutnať. Aj napriek tomu, že na tímovej chémii nie je kladený až taký dôraz ako by mohol. Ale ani toto, ani fakt, že 80tky úplne takto nevyzerali, čo je najviac badať na modernejšie snímanej hoci zároveň príjemne staromilskej akcii, mi nedokázali dojem výraznejšie skaziť. Aj keď som očakával viac, váhanie ohľadom pokračovania nie je vôbec nutné, verím, že táto téma má potenciál ísť ešte nahor. (31.08.2010)

POSTRADATELNÍ jsou přijímáni jako nostalgická osmdesátková akční řežba, ale přes všechno to fanboyovské nadšení bez schopnosti kritického myšlení se opomíná na to, že takhle ty filmy nikdy nevypadaly._____ Přímočarost vyprávění a ideologickou jednoznačnost snímek nahrazuje nezvyklými odklady, solitérního hrdinu týmem a znejasňováním dichotomie dobrý-zlý přítomností agenta, i když si zachovává charakteristické prvky v podobě ženské postavy jako katalyzátorky akce a určitého homoerotismu (zde uvědomělého)._____ V případě stylu se na místo převažujících amerických plánů v 3-5 sekundových statických záběrech setkáváme s pokusem o greengrassovskou kinetiku v nepřehledných akčních sekvencích, které mají délku záběru kolem dvou sekund a které upřednostňují polocelky s leoneovsky nezvyklými prostřihy na detail. (Nepřidává ani to, že většina akce se odehrává v noci či potemnělých prostorách, úvodní noktovizorové vidění je spíše moderně videoherní než predátorovsky neotesané.) Způsob záběrování, průměrná délka záběru i kompozice se sice přizpůsobují způsobu boje postav v kontaktních střetech, ale jinak jde spíše o důkaz atrofovanosti určité podoby dobového žánrového filmu, kdy se na místo pohybu a s ním spojené dynamiky dočkáme stání a střílení, popř. sezení při jízdě a střílení, které vždy končí atrakcí podpořenou nedobovými digitálními triky, u nichž si nejsem jist, nakolik jde o záměr (což v případě takových PREDÁTORŮ se sebereferenční scénou výbuchu, odkazující na osmdesátky i logo studia, napsat nejde). _____ Problematická je i ona časová a prostorová neurčenost, která by sice odpovídala odkazovanému, ale je přitom narušována narážkami na současné dění v podobě pirátských-pašeráckých lodí, waterboardingu ad. V takových scénách se odkryje nepatřičnost celého projektu, jehož podoba by našla své místo v reaganovských fantasy, ale ne v obamovských časech hyperinteligentních akcích. (Ovšem po vlně sedmdesátek je letos v kurzu křísit osmdesátky.) Jediná sebeironická scéna v kostele, ve které se otevřeně na něco konkrétního odkazuje, tak může vyvolat patřičnou dávku nostalgie, ale zbytek tomu svou formou neodpovídá._____ Přestože výše zmíněné se může zdát jako kritika, není tomu tak, protože mám za to, že tahle podívaná neměla být osmdesátková, i když je tak přijímána, nýbrž o remíze mezi tehdejší a současnou podobou žánrového akčního filmu, vyjádřené schématem buddy movie (Stallone, Statham) a korunované odpravením záporáka. POSTRADATELNÍ tak spíše dokazují, že budou chybět přerostlým puberťákům, kteří ne a ne vyrůst, než že by se zařadili mezi opravdové chlapské filmy, které jsou oslavou mužské pospolitosti a kamarádství, jako se to stalo Peckinpahově DIVOKÉ BANDĚ či Aldrichově TUCTU ŠPINAVCŮ, na něž lze nalézt v POSTRADATELNÝCH odkazy. PS: Co se skutečně skrývá pod 80´s: http://pics.kuvaton.com/kuvei/the_expendables.jpg . (21.08.2010)

Spokojenost na všech frontách. Od prostoru pro jednotlivé borce (pravda, kostel mohl být o minutku dvě delší), přes vtipné hláškování a utahování si ze sebe sama, až po pořádnou akční nálož, ve kterou se to ve správný moment vždy rozjede. Dalo by se tomu vyčítat kdeco, ale těm nostalgickým klasikám vlastně taky. Chvílemi jsem měl chuť hlasitě tleskat a křičet na celý sál. Zvláště 'přesdršťovka' v závěru si o to říkala pernamentně. 4 a 1/2. Asi pudu znovu. Edit: Šel jsem znovu a nadšení drhne. Hlavně užvaněnost první půlky a upozaděnou některých členů týmu (Couture, Crews) trošičku vadí. Ale od momentu, kdy Stallone vtrhne do sklepní kobky, je to jeden z vrcholných akčních úseků (asi nejenom) roku. Na zábavnost ale jinak vyhrál Joe Carnahan… (26.08.2010)

Nostalgii po osmdesátkovské akci rozhodně nepociťuji, ale THE EXPENDABLES mi bodlo víc než dost a místo vzpomínání na Stalloneho psí kusy z předcházejících dekád jsem se královsky bavil a nebál bych se proto říct, že je to jeden z jeho vrcholů. Pečlivě vybraný ansábl je v rámci svých možností bezchybný, jen bych si přál trochu víc akce od dobráka Rourkea (který začíná být nápadně podobný monstróznímu vzhledu Kathleen Turner) a dánského atleta Dolpha. Mírným zklamáním je naopak Eric Roberts, který svojí zápornou roli hraje docela vlažně. Stallone se pak jako strojvůdce s ničím moc nemaže, EXPENDABLES jsou 90 minut téměr non stop poctivé akce, režijně dobře zvládnuté. Začne to dřív než skončilo a na konci zůstane nefalšované nadšení. Takhle mě hrubá práce svalů bavila naposledy u 300. (24.08.2010)

Soundtrack Brian Tyler: 1. The Expendables [3:25] ,2. Aerial [2:57] ,3. Ravens and Skulls [4:51] ,4. Lee and Lacy [2:14] ,5. Massive [3:25] ,6. The Gulf of Aden [6:57] ,7. Lifeline [4:30] ,8. Confession [2:56] ,9. Royal Rumble [3:43] ,10. Scanning the Enemy [3:47] ,11. The Contact [1:32] ,12. Surveillance [3:27] ,13. Warriors [3:48] ,14. Trinity [4:19] ,15. Waterboard [3:03] ,16. Losing His Mind [2:37] ,17. Take Your Money [2:42] ,18. Giant with a Shotgun [3:58] ,19. Time To Leave [1:55] ,20. Mayhem and Finale [5:48], (14.06.2011)