Expendables: Postradatelní

Mě takhle koncipovaný film nemůže nadchnout už z podstaty věci. Hrdinové, kteří sázejí pouze na svaly, pro mě nemůžou být (a taky nejsou) hrdiny. Expandables jsou oslavou tupé hrubé síly - a pro mně tedy poměrně postradatelným filmem. Ať žije moderní akční film, ve kterém se hledí na jiné věci, než jak dlouho je hrdina na steroidech a s jakou kadencí háže "vtipné" hlášky. V osmdesátých letech to nejspíš mělo své kouzlo (což cítím i dnes, když se na ty starší akčňáky kouknu), netuším ale, proč se vracet. PS: Ta kostelní scéna mi přišla neuvěřitelně strojená a křečovitá, ostatně jako celý film. PS2: Závěrečné akční inferno je v detailech fakt velkej nářez, bohužel celková přehlednost je na nule. (29.08.2010)

Stalloneho Hanebný pancharti, jimž v první polovině trochu drhne řetěz, aby ve druhé ozubené kolečko zapadlo na své místo a rozjelo mašiny na zabíjení s o to větším důrazem. Sly sice místy stříhá víc, než je nutné (Jet vs. Dolph), některé linie (Stathamova romance) si mohl rovnou odpustit a moralizováním zbytečně řadí filmu zpátečku, ale jakmile jsou karty rozložené na stole, Jet s Jasonem konečně spojí síly, Crews popadne brokovnici a zbytek staronové gardy začne tahat z kapes jednotlivé trumfy, nedá se říct proti Postradatelným ani popel. A kdo se o to pokusí, ten skončí průstřelem o rozloze jisté jihoamerické zemičky. "Co má za problém?" "Chce bejt prezident." (13.08.2010)

Pokud bychom hodnotili Expendables jako řadového zástupce akčního žánru, nejspíš bychom museli konstatovat, že jde o průměrný snímek s tuctovým dějem. Jenže takhle ho prostě hodnotit nelze, už od samého začátku jej totiž Stallone prezentoval jako nostalgické ohlédnutí za akčními filmy 80. let a v tomto ohledu nezklamal. A přestože filmu k dokonalosti něco málo chybí, milovník akčních filmů se při sledování Expendables bude cítit jako v ráji. Je to ráj plný přestřelek, vtipných hlášek a co víc, sebeshazování. (20.08.2010)

Paradoxně to mělo být ještě o stupeň tupější a přímočařejší. Filmu vysloveně škodí snaha o sofistikovanou motivaci doživotního zabijáka, který si chce zachránit alespoň kus své prázdné duše. V Rambovi IV ji Stallone utopil v krvi a buldočím tahu na branku, tady se s ní film potýká a má problémy divákovi vysvětlit, proč jsou postavy tam, kde jsou a proč dělají to, co dělají. Chtě nechtě tak The Expendables vypadají jako nesourodé testosteronové akční skeče a slabikář "meta-filmových" hlášek (čím víc znáte mapu 80. let, tím víc si je užijete). Akce je solidně fyzická, na můj vkus ale místy zmatečná – zas ty pokusy o "greengrassovskou" kinetiku – a uspěchaná. Navíc tu chybí ten potřebný osmdesátkový drajv ve stylu švejkovského "zabili jste mi strýčka, tak tady máte přes držku". Abych se ale zbytečně nekabonil – bavil jsem se dobře, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že Stallone nepřekočil magickou čáru a nespadl do té retro řeky úplně. Občas jakoby se do ní snažil zbytečně "vkecat", když je potřeba vykopnout dveře. Proto váhám, zda tu 4. dám / nedám. (11.08.2010)

Hvězdu (a půl?) dolů za zbytečné rockyovské kecy (= patetická demence - odsral to hlavně chudák Mickey), které se nějak moc netvářily, že by to bylo "jen pro prču". Jinak hodně příjemná jízda (i když začátek navnadil na trochu víc, než se pak dělo) - u kostelní scény slzička ukápla. Dala bych si druhej chod. (19.08.2010)