Expendables: Postradatelní

Ten scénář byl tak hloupej a děravej, že by to nevstřebaly ani 80. Scéna v kostele ovšem byl suprová, o tom žádná. Ale potom? Budu citovat Subjektiva: "záběr "pif", záběr "paf", záběr "puf" a zase "pif", záběr "levý hák", záběr "pravý hák", záběr "kravata", zaběr "zvedák". Než jsem pochopil, kdeže se to ta akce děje, již jsem se na ni díval odjinud." Většinu času mě nezajímalo, kdo střílí, ani proč (protože důvody buď nebyly žádné, nebo hloupé a patetické), a protože se střílelo většinu filmu... Kouknu na dvojku, prý je lepší, ale asi protože jsem se na to tolik těšila, hodně, hodně to zklamalo. Slabé 2*. (24.05.2013)

POSTRADATELNÍ jsou přijímáni jako nostalgická osmdesátková akční řežba, ale přes všechno to fanboyovské nadšení bez schopnosti kritického myšlení se opomíná na to, že takhle ty filmy nikdy nevypadaly._____ Přímočarost vyprávění a ideologickou jednoznačnost snímek nahrazuje nezvyklými odklady, solitérního hrdinu týmem a znejasňováním dichotomie dobrý-zlý přítomností agenta, i když si zachovává charakteristické prvky v podobě ženské postavy jako katalyzátorky akce a určitého homoerotismu (zde uvědomělého)._____ V případě stylu se na místo převažujících amerických plánů v 3-5 sekundových statických záběrech setkáváme s pokusem o greengrassovskou kinetiku v nepřehledných akčních sekvencích, které mají délku záběru kolem dvou sekund a které upřednostňují polocelky s leoneovsky nezvyklými prostřihy na detail. (Nepřidává ani to, že většina akce se odehrává v noci či potemnělých prostorách, úvodní noktovizorové vidění je spíše moderně videoherní než predátorovsky neotesané.) Způsob záběrování, průměrná délka záběru i kompozice se sice přizpůsobují způsobu boje postav v kontaktních střetech, ale jinak jde spíše o důkaz atrofovanosti určité podoby dobového žánrového filmu, kdy se na místo pohybu a s ním spojené dynamiky dočkáme stání a střílení, popř. sezení při jízdě a střílení, které vždy končí atrakcí podpořenou nedobovými digitálními triky, u nichž si nejsem jist, nakolik jde o záměr (což v případě takových PREDÁTORŮ se sebereferenční scénou výbuchu, odkazující na osmdesátky i logo studia, napsat nejde). _____ Problematická je i ona časová a prostorová neurčenost, která by sice odpovídala odkazovanému, ale je přitom narušována narážkami na současné dění v podobě pirátských-pašeráckých lodí, waterboardingu ad. V takových scénách se odkryje nepatřičnost celého projektu, jehož podoba by našla své místo v reaganovských fantasy, ale ne v obamovských časech hyperinteligentních akcích. (Ovšem po vlně sedmdesátek je letos v kurzu křísit osmdesátky.) Jediná sebeironická scéna v kostele, ve které se otevřeně na něco konkrétního odkazuje, tak může vyvolat patřičnou dávku nostalgie, ale zbytek tomu svou formou neodpovídá._____ Přestože výše zmíněné se může zdát jako kritika, není tomu tak, protože mám za to, že tahle podívaná neměla být osmdesátková, i když je tak přijímána, nýbrž o remíze mezi tehdejší a současnou podobou žánrového akčního filmu, vyjádřené schématem buddy movie (Stallone, Statham) a korunované odpravením záporáka. POSTRADATELNÍ tak spíše dokazují, že budou chybět přerostlým puberťákům, kteří ne a ne vyrůst, než že by se zařadili mezi opravdové chlapské filmy, které jsou oslavou mužské pospolitosti a kamarádství, jako se to stalo Peckinpahově DIVOKÉ BANDĚ či Aldrichově TUCTU ŠPINAVCŮ, na něž lze nalézt v POSTRADATELNÝCH odkazy. PS: Co se skutečně skrývá pod 80´s: http://pics.kuvaton.com/kuvei/the_expendables.jpg . (21.08.2010)

Jako vzpomínka na dobu dávno minulou to zajisté potěší nejednoho odrostlého kluka, ale člověk si za posledních deset let přece jenom zvykl na určitý - bourneovský, chcete-li - standart akčních filmů. Zajídá se mi představa, že béček šestákovějších jak Léon Clifton bude v budoucnu přibývat více než doposud. Být to film z 80's, je to jasná dvojka, ale člověk čas od času potřebuje dávku nostalgii a letos mu takový požadavek splňují jen Expendables (kam se hrabe MTVácký A-Team). (31.08.2010)

Sláj ještě do penze nechce! Pod heslem "Dokud udržím moč, musím i mašinkvér" exhumuje staré filmové hrdiny a dokonce i některé herecké mrtvoly. A daří se mu to tak sqěle, že se snad každý, kdo vyrůstal v osmdesátých letech, u toho musí prstit jako šestnáctka u Tvajlajtu! Jsem netrpělivý, čím nás ten penzista zabiják oblaží v následujících letech. Možností se nabízí celá řada. Například pokračování dobrodružství stoletého, impotetntního horského vůdce (Dickhanger), popřípadě další eskapády nemrtelného páčidla (Over the Hrob), v neposlední řadě návrat vraždících důchodců (Nájemní starci), noir gangsterský thriller z nemocnice pro přestárlé (Cévkujte Cartera), autobiografická komedie o radostech stárnutí (Stůj, nebo dědeček zcepení), adrenalinová apokalyptická Sci-Fi o epidemii bércových chorob (Soudce Vředd) či snad akční erotické trampoty dvojice obstarožních drsoňů (Tanga a Plesh). Ať si kdo chce co chce říká, čemukoliv z toho napálím za pět a ani nemrknu! (24.08.2010)

John Matrix x 5, aneb jeden život zachráníme a 238 při tom vezmeme.. Fosílie Stallone pokračuje ve velkém návratu a představil tak silný Dream Team, že možnost zklamání byla předem minimalizována. Paradoxně nevadí, že jediný, kdo tu umí hrát, je kostelník Willis, ale koho to zajímá? Zeptejte se sami sebe, co očekáváte od akčního filmu. Příběh? Uplatnění Stanislavského metody? Kdepak. Ti hoši s vytetovanou lebkou a černým kuřetem jsou razantní odpověď. A vůbec nevadí, že když se poprvé objeví společně na plátně Sly a Rourke, tak vypadají jako dvě vyčiněné bůvolí kůže oblečené do hadrů. Stáří vpřed! „I promised myself, I´m gonna die for something that counts.“ (28.10.2010)