Expendables: Postradatelní

Mírné zklamání, ale také naplnění slibů. Důchodci z pirátských vhsek se vrací ne v úplně kompletním počtu, ani ne v původní formě, ale s pár novými jizvami, hláškami a chutí zastřílet si. Já jim to přeji, stejně jako mě dopřál Sly vidět pohromadě Jeta s Dolphem a Bruce s Arniem. Přes všechno akční uspokojení skrze jednoduchý příběh plný výbuchů, střelby, (bohužel i) rychlého střihu a moderního hávu jsem se nebavil, tak skvěle a sladce, jak jsem doufal. Nic to nemění na splnění několika snů a rozšíření seznamu povinných hlášek naučených z paměti. Možná škoda, že největší macho je tam Jason Statham (má holku, výraz a neuvěřitelné akční okamžiky) a takový Sly se stává spíš studánkou moudrostí a přehlídkou svalstva než něčím víc. Ale i to pomáhá lehce sebeparodující rovině filmu, která potěší. Teď už jen prosím rychle tu dvojku, s Jean Claudem, Stevenem a třeba Chuckem. PS: AA-12 chci domů a tu M79, co půjčil Arnold Dolphovi asi taky:) (08.09.2010)

Pokud bychom hodnotili Expendables jako řadového zástupce akčního žánru, nejspíš bychom museli konstatovat, že jde o průměrný snímek s tuctovým dějem. Jenže takhle ho prostě hodnotit nelze, už od samého začátku jej totiž Stallone prezentoval jako nostalgické ohlédnutí za akčními filmy 80. let a v tomto ohledu nezklamal. A přestože filmu k dokonalosti něco málo chybí, milovník akčních filmů se při sledování Expendables bude cítit jako v ráji. Je to ráj plný přestřelek, vtipných hlášek a co víc, sebeshazování. (20.08.2010)

Že se mi to líbit nebude, s tím jsem najisto počítal, ale člověk čas od času musí podstoupit duševní muka, aby si pak o to víc vážil filmů, které za zhlédnutí opravdu stojí. Polovinu z členů hereckého týmu mám v kategorii Moje neoblíbené noční filmové můry, přičemž některé, jako je Arnold Schwarzenegger, nepovažuju za herce, ale za typové figurky, jiné, jako je Sylvester Stallone, za podprůměrné herce a příznačné je, že pokud se v téhle záležitosti objeví kvalitní akční herec, jako je Bruce Willis, tak se na plátně vlastně jen mihne. Postradatelní jsou poctou násilným akčním filmům 80. let s ramboidními hrdiny a tahle produkce na mě nedělala ani ten nejmenší dojem ani v 15 letech, natož dnes. Akční produkce, kterou uznávám, je charakterizována tituly jako Indiana Jones, Smrtonosná past nebo borneovská série, tedy obecně filmy, které stojí na kvalitním scénáři a špičkovém herectví. Postradatelní jsou stejně tupí jako jejich žánroví předchůdci a jediná scéna sjednávání kontraktu v kostele, která má vtip, to nezachrání. Pro mě jsou Postradatelní totéž, co pro zapřísáhlého nekuřáka vyšlukování - v rozporu s kuřáckými zvyklostmi - opravdu silného doutníku. Celkový dojem: 15 %. (07.11.2010)

Sláj ještě do penze nechce! Pod heslem "Dokud udržím moč, musím i mašinkvér" exhumuje staré filmové hrdiny a dokonce i některé herecké mrtvoly. A daří se mu to tak sqěle, že se snad každý, kdo vyrůstal v osmdesátých letech, u toho musí prstit jako šestnáctka u Tvajlajtu! Jsem netrpělivý, čím nás ten penzista zabiják oblaží v následujících letech. Možností se nabízí celá řada. Například pokračování dobrodružství stoletého, impotetntního horského vůdce (Dickhanger), popřípadě další eskapády nemrtelného páčidla (Over the Hrob), v neposlední řadě návrat vraždících důchodců (Nájemní starci), noir gangsterský thriller z nemocnice pro přestárlé (Cévkujte Cartera), autobiografická komedie o radostech stárnutí (Stůj, nebo dědeček zcepení), adrenalinová apokalyptická Sci-Fi o epidemii bércových chorob (Soudce Vředd) či snad akční erotické trampoty dvojice obstarožních drsoňů (Tanga a Plesh). Ať si kdo chce co chce říká, čemukoliv z toho napálím za pět a ani nemrknu! (24.08.2010)

"...boom-lay, boom-lay, boom! The story is just beginning. Everyone of us is expendable..." Sly oslovil největší ranaře bojových filmů a natočil svoje Avengers. Z nepochopitelných důvodů se omluvili jenom Boule z Belgie a Obtloustlý růženec, ale nevadí, všichni ostatní pochopili, že se schyluje k historické události a kývli. A Sly nezklamal. Předvedl poctivou filmařinu, jen škoda, že herce a akční stránku, jenž měli připomínat atmosféru 80. a 90. let, zahalil do dvou ´moderních´ hávů, kterým se říká Neurotická kamera a Zběsilý střih. Mrzí mě, že jsem si nemohl dosyta vychutnat jinak asi parádní choreografii soubojů. Dobrou polovinu filmu tvoří scény, nesoucí to skvělé a fanoušky žádané přizvisko ´over the top´. Nálet smrti, hlučné výstřely s kadencí 4 rány za vteřinu, závěr, to jsou prostě momenty, kdy jsem si to užíval celým srdcem. Sedíte na sedačce s pootevřenou hubou, zarýváte nehty do opěrek a zatímco vnímáte výbuchy, náboje, rány a hlášky, v mysli paralelně naskakuje naháněná vrtulníků z Ramba, ruská hymna z Rudého škorpióna nebo nezapomenutelný rakouský přízvuk. Vzpomínáte... Po scéně v kostele mě napadla pouze jedna věta: Kruh se uzavřel. No nic, jdu si nechat vytetovat doprostřed zad pořádně velkou lebku, seženu si jeden dva prvotřídní vrhačský nože a začnu trochu rvát ty bicáky... 80 miliónů dolarů(rozpočet)/274 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (20.08.2010)