Praha - Železná opona

Novovdobé německé zpracování dějinných událostí posledních měsíců revolučních osmdesátých let... (07.10.2009)

Dokonale nemastný, neslaný, nevýrazný film. Přitom látka je to tak vděčná, zajímavá. Nejsmutnější na tom je, že si na ničem nespravíte chuť. Zajímáte se o Hitlera? A viděli jste špatný dokument? Žádný problém, je bambilión dalších, kouknete se na jiný. Žádný jiný film však tématiku exodu DDRáků na spolkové velvyslanectví v Praze nezpracovává (alespoň o něm nevím). Jste tedy v podstatě odkázáni na toto pochybné nudné dílko. Kdyby zplichtili dokument o poloviční stopáži s autentickými záběry a svědectvími, udělali by líp... 50% (23.11.2009)

V roce 1989 praskalo pražské velvyslanectví NSR ve švech po náporem dederónů vyznávajících sportovní disciplínu skok přes plot pro azyl. Prchali odborníci, kteří si mohli v kapitalismu zajistit slušnou obživu, vyžírkové připravení vysávat štědrý systém sociálních dávek i konfidenti Stasi, kteří vše řádně zadokumentovali. Na pozadí těchto historických událostí je vyprávěn příběh Bettiny, která již stanuje v zahradě velvyslanectví, jejího manžela Stefana, který prchá se synem před důsledky udání a diplomata NSR Steina, který kdysi s Bettinou sdílel společné lože. Snímek je celkem působivý, avšak drobné historické nesmysly, završené trojnásobným nesmyslným ukecáním příslušníků SNB, mu značně ubírají na věrohodnosti. (08.10.2009)

Na události, které film popisuje, si ještě pamatuju. Jeden můj známý sloužil v té době u Veřejné bezpečnosti a měl za úkol hlídat německé velvyslanectví v době náporu východoněmeckých uprchlíků. Pozval mě, abych si tu absurdní situaci prohlédl na vlastní oči. A tak jsem sledoval dav lidí za plotem a desítky policistů kolem areálu velvyslanectví. A neušly mi ani ty odstavené trabanty, které si Češi pragmaticky přisvojovali. Na německých televizních filmech mě vždycky fascinovalo, s jakou samozřejmostí dokáží zabít vynikající dramatickou látku. To pozitivní, co se na tomhle snímku objevuje, obstaraly dějiny, scénář je ale příliš rozvláčný, užvaněný, v některých detailech příliš nedůvěryhodný a melodramatický. Je to prostě mdlé a minimálně se dá napsat, že daná látka se dala zpracovat neporovnatelně atraktivnějším způsobem. Celkový dojem: 45 %. (07.10.2009)

Výchozí námět je zajímavý, ovšem zpracování odpovídá televiznímu podání. Vadila mi průhlednost partnerských problémů (špatně uložený dopis od milence) a celkově slabší prokleslenost charakterů postav; lynčování spolupracovníka Stasi připomínala dětskou hru na policajty a zloděje. Nevadil mi civilní projev herců. (09.10.2009)