Reklama

Reklama

Pavel Landovský a Josef Charvát v hlavních rolích tragikomedie o životě českých emigrantů. Malíř Rek se protlouká v Basileji jako příležitostný autor plakátů a portrétista čtyřnohých miláčků; ponižující práce v nepřátelsky naladěném prostředí ho skličuje, ale nezbavuje ho sebeúcty a vědomí hodnot. Rekovým protipólem je jeho kamarád Láďa Lapák, věčný organizátor a obratný pragmatik, který je sice bezpochyby úspěšnější, ale vede prázdný a bezduchý život, je to právě on, kdo čas od času obstará Rekovi nějaký kšeft (např. práci šoféra ve své firmě pro odvoz opilců z večírků vlastními auty až domů). Exil je pro zneuznaného výtvarníka krušný, návštěva bývalých přátel, kteří si na Západ vyrazili na dovolenou, ho však utvrzuje v tom, že doma by bylo ještě hůř.
Hraný celovečerní debut Bernarda Šafaříka pojednává s tragikomickou nadsázkou o životě českých emigrantů ve Švýcarsku. V hlavní roli excelují režisérův přítel Pavel Landovský a český emigrant žijící v Německu Josef Charvát. Film byl vyznamenán na mezinárodních festivalech v Mannheimu, Saabrückenu a Amiensu a promítal se mimo jiné i na prestižních přehlídkách v Torontu, San Sebastianu a Locarnu. V Československu měl premiéru až v roce 1990.
Šafařík sám na jaře roku 1968 odešel do Švýcarska, kde získal politický azyl. Studoval na univerzitě v Bazileji dějiny, literární vědu a filozofii, ale postupně jej upoutával film. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let natočil několik desítek experimentálních krátkých filmů z oblasti moderního umění. Po Psích dnech z roku 1983 se tématu emigrace věnoval ještě v nadcházející dramatické romanci Chladný ráj, uvedené o tři roky později. Oba snímky realizoval ve vlastní produkci a z podstatné části za své vlastní finance. (Česká televize)

(více)

Recenze (21)

Pierre 

všechny recenze uživatele

Jakpak se asi žilo emigrantům z Československa po vytoužené cestě za hranice? Nad tímto tématem jsem se nějak nikdy pořádně nezamýšlel nejen já, ale ani domácí film. Přitom je zajímavé a tento snímek točeny přímo českým emigrantem se o něj pokouší. Filmařské zpracování je bohužel docela amatérské , ale možná bych i souhlasil s názory, že se to  sem hodí. Asi film nemá šanci nalákat  tolik diváků, ne vždy se mi to dobře sledovalo, ale zase to dává možná ještě větší pocit  lehké autentičnosti a právě zkušenosti.  Zajímavá je závěrečná epizodka s návštěvou přátel z Československa, kteří obdivuji obchod s oblečením. Na (opravdu) jedno zhlédnutí pro zajímavost dobrá rarita,  viděna ve velmi  souvislosti s dnešním výročím 17.listopadu díky Virtuálnímu retru kina Willyho Kufalta. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Já to hodnocení pojmu podobně, jako nedávno u Trestem smrti oběšením - místy mě to nudilo a dostat jsem se do toho nikdy pořádně nedokázal, ale je to natolik propracované a pozoruhodné dílo, že bych si připadal blbě, kdybych tu čtvrtou hvězdu nedal. Ono se to sice nezdá, může se to tvářit jako další film o emigrantech, jehož jediný rozdíl je v tom, že v hlavní roli jsou emigrující Češi, ale na rozdíl od podobných emigrantských filmů to celé téma podává přirozeně, nestranně, bez přehnané ublíženosti, bez agitování a tím pádem je jeho výsledný dojem silnější. Jen je třeba tomu odpustit slabé herecké výkony i chudší filmařskou stránku, která sice brání vytvoření silnější atmosféry, ale zase se dá chápat, jelikož to viditelně vzniklo krapet na koleně. Za mě ale Šafařík odvedl dobrou práci, jelikož přesně věděl, o co mu jde a dokázal to tak i podat, s uvěřitelnými postavami, která každá má své klady i zápory. Včetně Reka. Celé je to o tom, že emigranty nikde nikdo moc nechce a nebere a ti se s tím pak musí smiřovat a nějak v tom žít, protože vrátit se zpátky není možné. A to platí i v mnoha jiných případech, jen tady je to výrazné méně ublíženecké než jinde. Slabé 4* ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

"Vy kumštíři v tom neumíte chodit!" **** Psí dostihy mě zaujaly už při prvním zhlédnutí před 6ti lety a pořád jsem z nich měl v paměti úvodní cestu autobusem přes hranice s následným příchodem do azilového táboru ve Vídni či následně dlouhé čekání v zaplněném úřadě (to z dalšího filmu Bernarda Šafaříka Chladný ráj (1986), který jsem viděl značně později, si už dnes nevybavím vůbec nic). Velmi zajímavé, filmově snad doposud jen výjimečně zpracované téma osudů Čechů emigrujících na západ je určitě hlavní devizí a pokud odhlédnete od pár slabin vyplývajících z amatérských filmařských podmínek (osobně jsem měl často dojem profesionálně natočeného undergroundového snímku), možná si užijete poutavý snímek naplněný odrazem autentické zkušenosti. Hořký absurdní humor, vyplývající třeba z pozadí prací malíře na objednávku, postupně na obou stranách železné opony, zároveň párkrát doplnil lehce groteskní doprovod. Ten výrazný nadhled mi tu osobně sedl, bylo ho tak akorát, aby se snímek nepřeklopil do přílišné deprese u zdánlivého přechodu z bláta do louže (u dvojice vracející se záhy do domoviny a posléze zpátky do exilu dokonce opakovaného). Bavily mě i autentické hudební vložky, i oba herci v ústřední kontrastní dvojici, z níž sympaticky civilní J. Charvát přechází proměnou z radostné iluze do zklamání v obdobných potížích se svou svéráznou tvorbou a typicky živelný „Lanďák“, skvěle odlehčující náladu filmu, si zachovává pořád neustálou vynalézavost. [80%] ()

Bernhardiner 

všechny recenze uživatele

Bernard Šafařík před tímhle počinem nic nenatočil a bohužel je to na výsledku dost znát. Prvních zhruba dvacet minut se věnuje tomu, jak se naši hrdinové dostali na západ. Je to jednak dost podivně útržkovité, navíc to zobrazuje pasáže, které jsou naprosto zbytečné (jízda autobusem) a nepůsobí to na mě důvěryhodně (pochybuju, že by toho malíře pustili na západ). Zbytek filmu odehrávající se ve Švýcarsku je vůbec zvláštní - na jedné straně tu kritizuje pracovní poměry imigrantů ve Švýcarsku a neochotu Švýcarů s těmi fujfuj Čechy vůbec něco mít, na druhé straně tu vidíme věčně nalitého podvodníčka Landovského, jehož bych si, být Švýcarem, do země opravdu nepouštěl. Takže co z toho vyplývá? Že ve Švýcarsku můžou uspět pouze alkoholu holdující vychcánkové? //Zhlédnuto v rámci Challenge Tour: 30 dní se světovou kinematografií vol. 2// 50% ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Pokud to měla být komedie (jakože asi ano, viz povaha Rekových maleb a Lapákova byznysu), tak to zastaralo, dnešním (i českým) komediím to konkurovat nemůže. Pokud to mělo být drama o útrapách emigrantů, tak by mně beztak nedalo tolik práce, abych našel desítky lepších (údernějších, nesmlouvavějších, přesnějších) snímků - ano, uznávám, českých zřejmě ne, nevím, proč se tomuto tématu čeští filmaři brání, proč ho nevytěžují? Jinými slovy, sám o sobě u mne film neobstál, na druhé straně bylo užitečné udělat si obrázek o (existenci a možné podobě) české emigrantské kinematografii. Poučení: pro nonkonformní umělce/umění může být diktát trhu stejně smrtící jako diktát státu/státostrany. Malé bezvýznamné plus za Lanďákovo živelné herectví, naopak výkon Josefa Charváta mně přišel slabý - příliš si libující v melancholických polohách, v tváření se jako hromádka neštěstí, evokující poraženectví (což jde IMHO proti duchu postavy: která umí vzít osud do svých rukou, tj. zdárně překročí státní hranici, usadí se ve Švýcarsku, v zemi, po které toužil, najde si tam přítelkyní, s níž mu to relativně klape, a může se věnovat tomu, čemu se od začátku věnovat chtěl a čemu by se doma věnovat nemohl; že to nenese? co čekal, když to šel studovat? :D; samozřejmě se nabízí, že stesk po domově byl tak silný, že zakryl i jeho "životní výhry", ale tomu moc nevěřím, proč by se pak stejně jako jeho ex a studijní kolega nevrátil?, naturel - něco obětovat ve jménu vytyčeného životního cíle - na to jistě měl!). Díky za tip Willymu Kufaltovi! 55 % ()

Galerie (12)

Reklama

Reklama