Sous les vents de Neptune
Wash This Blood Clean from My Hand
Obsahy(1)
Knihy známé spisovatelky detektivních románů, které píše pod pseudonymem Fred Vargas, jsou překládány i u nás. Ve Francii jsou tyto velmi úspěšné knihy postupně přenášeny na filmové plátno nebo natáčeny pro televizi.
Jako první se u nás objevuje přepis stejnojmenného románu Neptunův trojzubec ve dvoudílné adaptaci (překladatelka Kateřina Vinšová se podílela i na české verzi). Hrdinou Vargasových románů je komisař Adamsberg, kterého představuje charismatický, životem ošlehaný Jean-Hughues Anglade. Neptunův trojzubec je jeho osobní případ, protože podobnost vražd ukazuje na případ starý bezmála třicet let, při kterém byl hlavní podezřelý jeho bratr. Po osvobozujícím rozsudku už se s ním Adamsberg již nesetkal. Podle Adamsberga tehdy i nyní vraždil stejný člověk. Ale cožpak může vraždit někdo, kdo je šestnáct let po smrti? A může komisař Adamsberg myslet vážně, když jde na místo činu hledat stopy? Jenže on je najde - třeba pár bílých vlasů zapadlých pod umyvadlem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (10)
Zbytečně natahované, ale přesto vcelku dobrá práce. Mrzí mě jen, že v českém dabingu úplně zanikla humorná stránka příběhu, založená na rozdílech mezi francouzskou a kanadskou francouzštinou. Které byly mimochodem i výborně převedeny do českého knižního překladu. Zklamal mě (rádoby)démonický soudce, z něhož se vyklube jen plesnivý geront, jehož si lze živě představit, jak posledními tčemi žuby žmoulá žížek, ale ulčitě ne, jak vláží trojžubec do v bžicha sexy slečny. ()
Člověk chvíli čeká, pak (cca po 20 min.) pochopí o co tam půjde, seznámí se s podivným, místy pošahaným Adamsbergem a sympatickým "Watsonem" - Danglár?, celkem ho to vtáhne do děje, začne kalkulovat, kdo může být skutečný vrah, rozjede se to pak celkem zajímavě, konečně po dlouhé době detektivka s hodně zajímavou zápletkou a atmosférou .... a pak přijde naprosto stupidně udělaný závěr a rozluštění. Když pak po vyšumící oslavě úspěchu začaly jít titulky, tak jsem s otevřenou pusou koukal jako puk a říkal si, že to snad ještě nemůže takhle končit... To ještě nemluvím o týdenní pauze mezi díly :-( ()
Francouzský detektiv na stopě podivného zločince, který už má být 18 let po smrti, ale přesto se zdá, že je opět na scéně a za detektivem se dokonce vypraví až do Kanady. Chvílemi velmi rozvláčné a o ničem, chvílemi zajímavé, napínavé a se spádem. Bohužel rozvláčné a nejasné převažuje. A závěr jsem asi úplně nepochopil. Myslím, že jsem něco podobného četl a viděl už asi 10x a většinou lépe natočené. Ale jednou se to vidět dá, zejména druhá část už docela odsejpá. ()
Neptunův trojzubec jsem zhlédl jen z toho důvodu, že jsem četl předlohu, která se mi i přes drobné výhrady (zvlášť k závěru) dost líbila. Příběh tu hodnotit nebudu, jen dodám, že toto zpracování se knihy nedrží pouze věrně, ale doslova jako klíště - mám pocit, že by stačilo to smrštit na pouhý jeden film o délce něco přes dvě hodiny. Tím ale mé výhrady prakticky končí, chválím paní režisérku za šikovné převedení, protože snímek dovede divákovi nabídnout přesně to, co ta detektivka a dovede vtáhnout do děje (přestože/ačkoli jsem věděl, jak to dopadne). Herecké výkony byly téměř všechny solidní, matné jsem tam téměř nenašel a daní herci (zvlášť Jean-Hugues Anglade jako hlavní postava komisař Adamsberg a Corinne Masiero jako Retancourtová) se pro své role výborně hodili a dobře se s tou svou rolí poprali. Mírné zklamání mi přineslo jen ztvárnění soudce Fulgence, ať už z hlediska výběru herce, prostoru a dabingu. Ale celkově tu máme kriminální příběh na velmi vysoké úrovni. Prvnímu dílu jsem dal 4* a po druhém u nich můžu s klidným svědomím zůstat. ()
Měl jsem štěstí film vidět nejdřív na DVD v originále, a až pak v dabingu na ČT. A samozřejmě ještě předtím jsem četl knížku. Podle mne se povedlo hodě z knihy do minisérie přenést, i když samotný Adamsberg možná mohl být ještě větší podivín. Ale ostatní role byly obsazeny adekvátně předloze, a děj věrně kopíruje knížku, někdy až zbytečně otrocky, ale pořád jde o nadprůměr. I ty legrácky a vtípky zůstaly, což je fajn. ()
Reklama