Dánská dívka

„Jsem tvoje žena, vím o tobě všechno,“ upozornila svého muže malířka Gerda Wegenerová. Nevěděla. Jednou svého manžela, rovněž umělce a školní lásku, požádala, aby jí pózoval namísto modelky, která nepřišla. Oblékl si punčochy a už v nich rád zůstával. Dán Einar Wegener byl prvním člověkem, jenž roku 1930 prodělal operaci změny pohlaví. Rok nato zemřel ve svých 48 letech, už jako Lili Elbe. Průkopníky proměny představuje oscarový Tom Hooper, který si získal akademiky sebejistou Královou řečí (ač pro mě neosobní) a následně pro změnu mě blízkými Bídníky, kteří dokonale rozdělili diváckou obec. Právě v jejich případě se sešel i s Eddiem Redmaynem, který exceloval v (podle mnohých přeceňované humanistické) Teorii všeho, kde transformuje své tělo k nerozeznání od skutečného předobrazu. Tady příjemně šokuje podruhé. Ač se to mnohým asi nebude líbit, Brit, jehož postava našla odvahu opravit to, v čem příroda chybovala, si zaslouží další velké uznání. Snad i ten Oscar je výrazně blízko. Ano, jeho výkon je trochu jednostranný a mimikou a gesty se opakující, ale i tak je to silná herecká jízda. Redmayne navrch představuje ideál ženy daného období – spíš chlapecká postava s malým poprsím. Střídání štěstí, statečnosti a bezradnosti v tváři stále zajímavější Alicie Vikander je stejně výtečné jako výkon jejího „muže“, navíc její průkopnický duch zůstává inspirací pro dnešní transgenderové hnutí. Vikander srší energií, mění polohy, kamera se jí ráda věnuje. Ve finále pro mě film dvou polovin: první zajímavá, druhá lehce se opakující, na místě přešlapující. Scénář je málo dramatický, Hooper měl vykřesat víc emocí. Sečteno, podtrženo: Herecky na čtyři hvězdy, ne vždy jistý kormidelník Hooper si zaslouží spíš jen tři. (03.01.2016)

Nechápu, proč se ve filmu - jehož dvě hlavní postavy jsou z Dánska, kde se odehrává i první polovina filmu - mluví anglicky (přitom po přesunu děje do Paříže francouzština samozřejmě pro dokreslení koloritu zazní). Dále nechápu, proč to CinemArt uvede do kin až 4. února, s tak neuvěřitelně dlouhou prodlevou od premiéy v USA - nota bene když je ten film dávno ke stažení na netu, takže každý, kdo ho chtěl vidět, ho už taky viděl. Za sebe si nakonec nemyslím, že by bylo zase tolik o co stát - herectví toho zrzka jsem nikdy na chuť nepřišel a koukat na něj skoro dvě hodiny se v mém případě rovnalo skoro utrpení. Díkybohu aspoň za tu Alicii Vikander, která je zde herecky naprosto excelentní a která se mi s každým dalším filmem líbí víc a víc. Její úchvatný zjev je pro mě hlavním důvodem, proč jsem chtěl tento film vidět, jinak bych si tu ospalou kostýmní nudu nechal klidně ujít (byť filmu nelze upřít výbornou výpravu, kameru a hudbu). Marná sláva, filmovým adaptacím knižních bestsellerů asi nikdy na chuť nepřijdu. Komunita tranďáků ten film ale bude dozajista milovat. (26.01.2016)

Další z filmů typu "áčkově zpracovaná sračka". Pokud zrovna nejste žena uvězněná v těle muže, a jelikož nemáte dost odvahy zhoupnout se na špagátě, tak po nocích sníte o ufiknutí si pytlíka i se zpěvákem, má smysl Dánskou dívku vidět jen kvůli božské, opravdu slaďoučké Alicii Vikander a Desplatově hudbě. Hodnotím průměrně, protože se sám divím, že jsem to dokoukal, což od vyložení karet na stůl nebylo moc jednoduchý. 60% (06.02.2016)

Asi si ten film zaslouží víc hvězdiček a asi by mě měli lidi odsoudit. Ale prostě estetika by měla způsobovat libost a že jsem schopen nacházet "jedlou krásu" ve všem možném. Ale toto na mě bylo moc. Bylo mi špatně a žaludek mi kopal skoro od začátku filmu až do konce. A on/ona/ono má být hrdinka? To si vážně dávají lidi za vzor??? Sobecká a sebestředná pokřivená osoba. Skutečná hrdinka plná doopravdické lásky byla jeho manželka. To je pro mě vzor síly osobnosti a lásky. (26.10.2016)

Dánská dívka trochu schizofrenně nabízí zcela povrchní a sterilní příběh, zahraný charismatickými herci, kteří podávají skvělé herecké výkony. Po celou dobu jsem si totiž užíval dvojroli Eddieho Redmayna, který se v mých očích měnil z muže na ženu neuvěřitelně sugestivním způsobem a už jen nasazení punčoch ho jako kouzlem přepínalo v někoho jiného. "Užíval" jsem si i utrpení Alicii Vikander. Postupně ztrácela manžela a nemohla s tím udělat nic, pouze ho podporovat, jinak by totiž ztratila úplně všechno. Zaútočila tak na mě celkem nečekaně motivovaná emoce. Přes všechny tyto silné dojmy jsem se ale zcela pronudil celým příběhem a na jeho konci jsem byl víc než rád, že to celé skončilo. 6/10 (08.03.2016)