Dánská dívka

Toto je pro mě mnohem zajímavější snímek, než většina těch, kterým se dostalo nominací za nejlepší film. Téma je zajímavé (i když nebudu předstírat, že tomu nějak zvlášť rozumím), natočené to taky bylo dobře, mělo to dvě hodiny a já se za tu dobu nestihla nudit ani jednou. A z celého filmu pak byli nejlepší herecké výkony. Jak Eddie tak Alicia hráli přirozeně a naprosto skvěle (přála bych jim toho Oscara oběma, ale snad alespoň jeden nominaci promění). 4* (22.02.2016)

Výborně zahraný film na téma transsexuality, navíc s krásnou hudbou Alexandra Desplata. Eddie je neuvěřitelný herec - zatím jsem ho neviděla v roli, ve které by nepůsobil 100% důvěryhodně. Tohle se mu taky moc povedlo. Čišela z toho ta velká touha - touha po autentičnosti, touha po tom stát se tím, čím se cítíme být. ~(4,3★)~ (01.02.2016)

„Jsem tvoje žena, vím o tobě všechno,“ upozornila svého muže malířka Gerda Wegenerová. Nevěděla. Jednou svého manžela, rovněž umělce a školní lásku, požádala, aby jí pózoval namísto modelky, která nepřišla. Oblékl si punčochy a už v nich rád zůstával. Dán Einar Wegener byl prvním člověkem, jenž roku 1930 prodělal operaci změny pohlaví. Rok nato zemřel ve svých 48 letech, už jako Lili Elbe. Průkopníky proměny představuje oscarový Tom Hooper, který si získal akademiky sebejistou Královou řečí (ač pro mě neosobní) a následně pro změnu mě blízkými Bídníky, kteří dokonale rozdělili diváckou obec. Právě v jejich případě se sešel i s Eddiem Redmaynem, který exceloval v (podle mnohých přeceňované humanistické) Teorii všeho, kde transformuje své tělo k nerozeznání od skutečného předobrazu. Tady příjemně šokuje podruhé. Ač se to mnohým asi nebude líbit, Brit, jehož postava našla odvahu opravit to, v čem příroda chybovala, si zaslouží další velké uznání. Snad i ten Oscar je výrazně blízko. Ano, jeho výkon je trochu jednostranný a mimikou a gesty se opakující, ale i tak je to silná herecká jízda. Redmayne navrch představuje ideál ženy daného období – spíš chlapecká postava s malým poprsím. Střídání štěstí, statečnosti a bezradnosti v tváři stále zajímavější Alicie Vikander je stejně výtečné jako výkon jejího „muže“, navíc její průkopnický duch zůstává inspirací pro dnešní transgenderové hnutí. Vikander srší energií, mění polohy, kamera se jí ráda věnuje. Ve finále pro mě film dvou polovin: první zajímavá, druhá lehce se opakující, na místě přešlapující. Scénář je málo dramatický, Hooper měl vykřesat víc emocí. Sečteno, podtrženo: Herecky na čtyři hvězdy, ne vždy jistý kormidelník Hooper si zaslouží spíš jen tři. (03.01.2016)

Ak beriem do úvahy všetky okolnosti, zvyklosti a napokon spoločnosť vtedajšieho sveta ( 1926-1931 ), a mám uveriť celému životnému príbehu hlavnej postavy, tak svet spred 90-tich rokov bol rovnaký ako ten náš... To len na okraj. Samotný film je natočený profesionálne presne, s dostatočným citom pre danú tému, dokonca by som videl aj určitú dávku poetiky. Herecké výkony sú však to najlepšie a platí to o oboch manželoch ( Eddie Redmayne a Alicia Vikander ). (04.01.2016)

To si takhle bezelstně zapózujete manželce na portrét v punčoškách, a než byste řekli Tina Tárner, přistihnete se, jak si ve sprše notujete Sladké mámení, schováváte toho škaredého šulínka mezi stehna a nalíčený, s depilovaným předloktím a v paruce franckujete v budoáru s uhrančivým bukanýrem jménem Olaf, který neomylně vyčichal váš testosteron i pod tou vrstvou mejkapu. Ach ty hormony! Jedinou vaší životní touhou se pak stává nechat si co nejrychleji přišít kundu, začít chcát v sedě a hřadovat, aby se ze sexuálního devianta stala co nejdříve plnohodnotná Lana Wachovská. Dánská transka (Takhle se poutavě překládají názvy do češtiny, hloupý distributore!) mohl být velmi zajímavý film. To by se jej ovšem nesměl chytit Bídný homonudil Tomáš Hůpr a opět ukájet své osralovské ambice. Tudíž dvě hodiny vesměs sledujeme artově empatické hormonální dysbalance hnusáka Edýho, který by mohl z fleku lítat Ajronům po pódiu a budit hrůzu, aniž by ho museli maskovat. Zahrál to sice zase naprosto fenomenálně, ale když já tu tlamu uzřím na plátně, nemůžu si pomoct a musím prostě odvracet zrak a raději myslet na nějaké hezké věci. Třeba na hnisavé abscesy, krvácející vředy nebo zanícené pochvy s výtokem. Pokud vás tedy právě nesvrbí koule, bytostně netoužíte mít místo nich mezi nohama prasklinu, chodit na píling a holit si nohy, víc než dvě rudé hvězdy si tahle sice hezky natočená, ale vyumělkovaná klišovitá otrava prostě nezaslouží. (07.02.2016)