Dánská dívka

Je to hezké, že transgender dokáže festivalové diváky zavést do Kodaně, Paříže a Drážďan 20. let a oni ani neprotestují. Hlavní role jsou bohovské, o výpravě jsem nezapochybovala, ale skvělé jsou i vedlejší role (Sebastian Koch jako Magnus Hirschfeld) a hlavně důraz na práci Gerdy Wegener, u níž nevím, jestli mám radši secesní nebo art deco období. #čsfdprojekce (02.02.2016)

Famózní!! Ten úsměv, ty zuby, ta tvář Eddieho Redmayna je tak dokonalá a okouzlující, že mu člověk promine i to, že ačkoliv je muž, chce být ženou. Příběh je naprosto bezchybný, stejně jako celá atmosféra, díky níž se vžijete do kůže hlavních hrdinů. Navíc, Alicia Vikander je krásná a výborně to zahrála. Je to sice tak trochu chlípné, ale je to geniální. (02.01.2016)

Tom Hooper se rozhodně umí obklopit profesionály ve svém oboru, což je znát zejména na zdařilé vizuální stránce. Ať jsou to interiérové či exteriérové scény, vždy je dokáže podat s citem pro detail a zejména neživé předměty vynikají a v záběrech na sebe strhávají více pozornosti než postavy. Asi by to nebyl problém, pokud by se Dánské dívce dařilo být dostatečně niterným dílem, ve kterém city znamenají více než činy. Tím ale v žádném případě není. Fascinující životní příběh Lili se zde smrskává do neustále se opakujících rozpačitých úsměvů a snahu o (vizuální) dosáhnutí ženské ladnosti. Samotné city či vnitřní rozpolcenost hrají druhé až třetí housle. Na vedlejší kolej byla bohužel přehozena i Gertruda, i když je třeba uznat, že její postava nepůsobí tak extrémně ploše jako Lili. Její vyrovnávání se s novou rolí v manželově životě je zajímavější (a rozhodně méně okoukané), než (ne)vývoj Lili. Je škoda, že Dánská dívka není mnohem sevřenější a nevystupuje ze škatulek, protože životní příběh těchto dvou žen si rozhodně zasluhuje mnohem zdařilejší adaptaci. (30.12.2015)

Přesně před rokem jsem byl velice mile překvapen Teorií všeho, která nesla téměř totožné propriety jako Dánská dívka. Tenhle film mě však vůbec nezajímal tématicky a Eddieho Redmaynea nezahanbuju úplně, ovšem taktéž ho v lásce příliš nemám, takže jsem chtěl tento potenciálně oscarový kousek vynechat. Nojo, jenže duší tohoto filmu neoddiskutovatelně je vycházející hvězdička, ve všech směrech dokonalá, Alicia Vikander, která měla loni naprosto luxusní rok a rozhodně doufám, že bude v dobré práci pokračovat. Nejsem a ani rozhodně nebudu jediný, kdo se podivuje nad tím, že je nominována za vedlejší roli, když je filmu stejně důležitá jako hlavní "mužská" postava (časově jsem to neměřil, ale podle mě to fakt vyjde skoro nastejno), ovšem toho plešouna prostě musí uzmout, jinak budu naštvaný na celý svět. Celkově ničím nevyčnívající oscarovka, která se hlavně v závěru snaží ždímat emoce a odvážné téma v některých ohledech zmatkovitě představuje. Například jsem se v jisté rovině ztrácel v časovém rozpoložení děje a jestli se odehrává ještě v Dánsku nebo ve Francii, ale to je jen drobnost v jinak bezchybné režii...7/10 (15.02.2016)

Filmy Toma Hoopera môžeme rýchlo odbiť slovom midcult, alebo ich formu môžeme považovať za jeho osobitý filmársky štýl. Pravda bude niekde uprostred, ak totiž podľa každého záberu spoznáte režijný rukopis, nikdy to nie je na zahodenie. Prvá polovica, ktorá sa mi páčila viac, nám ukazuje, ako to vyzerá v harmonickom manželstve dvoch inteligentných ľudí. Pripravuje pôdu pre polovicu druhú, aby tu manželka ukázanú oddanosť naplno prejavila. Napriek tomu všetko to porozumenie naokolo nepôsobí úplne presvedčivo. Emócie sú držané pod "pokličkou", dialógy často pôsobia dojmom, že si ich postavy vopred premysleli, aby preboha na seba nezačali kričať a hádať sa. To by sa v tak naleštených priestoroch nehodilo. Napriek výhradám film zanecháva pozitívne pocity. Vďaka príjemnému prostrediu Kodane a Paríža a výkonu sympatickej Alicie Vikander. Jej postavu by totiž chcel mať každý muž za manželku. Ak chápajúci lekár, tak jedine v podaní Sebastiana Kocha. (25.03.2016)