Dánská dívka

Jestli je Eddie heterosexuál, hluboce se před ním skláním. Nic to ale nemění na tom, že je pro mě nejméně přijatelný herec součanosti, v Bídnících jsem jej proklel. Vikander tu namaskovali jak starou čarodějnici, kudrnaté vlasy má ve dvaceti letech skoro bílé, zestárli jí asi o půlstoletí, sice se svlékne, ale hubenější už asi být nemůže a to se musí zákonitě projevit i na její ženskosti. Obecně těžko snáším takto choulostivá témata, neulítávám na filmech kde se chlapi převlékají za ženské, ale tady tu artovost ocením. Líbila se kamera, výprava, scenérie. Lidí co musej tohle řešit, je mi líto. Líbili se mi Amber Heard a Matthias Schoenaerts. (14.05.2016)

Pozici jasného favorita Hooper neustál. Po veskrze přístupné Králově řeči a všemi emocemi přetékajících Bídnících vypráví další příběh člověka, k jehož pochopení je zapotřebí vstřícný krok. Tentokrát ale naráží, protože ho vypráví až příliš polopaticky. Chybí mu lehkost a hlavně moment překvapení, protože každý dějový zvrat je vidět dlouho dopředu. Často to nevadí, protože Alicia hraje jako o život a Eddie (byť opět snad až příliš specifický a téměř rušivý) fascinuje každým gestem. Jako celek na mě ale tahle Dívka mluví jazykem, kterým mi nic nového nesdělí. (03.02.2016)

Je to hezké, že transgender dokáže festivalové diváky zavést do Kodaně, Paříže a Drážďan 20. let a oni ani neprotestují. Hlavní role jsou bohovské, o výpravě jsem nezapochybovala, ale skvělé jsou i vedlejší role (Sebastian Koch jako Magnus Hirschfeld) a hlavně důraz na práci Gerdy Wegener, u níž nevím, jestli mám radši secesní nebo art deco období. #čsfdprojekce (02.02.2016)

Další z filmů typu "áčkově zpracovaná sračka". Pokud zrovna nejste žena uvězněná v těle muže, a jelikož nemáte dost odvahy zhoupnout se na špagátě, tak po nocích sníte o ufiknutí si pytlíka i se zpěvákem, má smysl Dánskou dívku vidět jen kvůli božské, opravdu slaďoučké Alicii Vikander a Desplatově hudbě. Hodnotím průměrně, protože se sám divím, že jsem to dokoukal, což od vyložení karet na stůl nebylo moc jednoduchý. 60% (06.02.2016)

Dánská dívka trochu schizofrenně nabízí zcela povrchní a sterilní příběh, zahraný charismatickými herci, kteří podávají skvělé herecké výkony. Po celou dobu jsem si totiž užíval dvojroli Eddieho Redmayna, který se v mých očích měnil z muže na ženu neuvěřitelně sugestivním způsobem a už jen nasazení punčoch ho jako kouzlem přepínalo v někoho jiného. "Užíval" jsem si i utrpení Alicii Vikander. Postupně ztrácela manžela a nemohla s tím udělat nic, pouze ho podporovat, jinak by totiž ztratila úplně všechno. Zaútočila tak na mě celkem nečekaně motivovaná emoce. Přes všechny tyto silné dojmy jsem se ale zcela pronudil celým příběhem a na jeho konci jsem byl víc než rád, že to celé skončilo. 6/10 (08.03.2016)