Dánská dívka

Když jsem se dostatečně nasmál nad verbalovým komentem, otřel poprskaný monitor a popadl dech, můžu něco napsat i já. Je to hrůza. Představa, že každý z nás má v sobě někoho jiného, kdo jen čeká, aby převzal váš pracně budovaný život, a vy netušíte, co ho povolá ze záhrobí, brrr, hrůza. U Einara to byly punčošky a jeho démon měl kun...byl samička. Uff, znovu hrůza, co když ten můj je třeba pes? Začnu se drbat hnátou za uchem, chcát na rohy, kadit se zvednutým ocasem na trávník a žrát to, co tam nechali jiní, stejně postižení? Nebo, nedej bože, je můj démon volič TOP 09 a já budu muset fandit Slávii, číst Sračkenbergovy bláboly a ještě jim tleskat? Fuj, až mrazí (28.02.2016)

Uvědomil jsem si to sice až po skončení filmu - natolik byli Redmayne s Vikanderovou úchvatní - ale kýčovitější kus jsem už hodně, hodně, hodně dlouho neviděl. Přetvořit z hlediska lékařské (potažmo asi i společenské) historie nepochybně významný příběh v rozhodné době cca pětačtyřicetiletého Einara Wegenera a jeho o tři roky mladší ženy na tragickou romanci dvou fyzicky velmi atraktivních mladých lidí, se všemi těmi kudrlinami okolo, to chce silný produkční záměr:) A to nejsem nijaký bijec "duhových lidiček", který vidí za každým slovem a obrazem transgenderovou lobby:) Nebýt umění obou hlavních představitelů, bylo by to možná až urážející, jakou uslzenou selanku pro masy z té silné látky Hooper vytvořil. Nelituji v žádném případě těch skoro dvou hodin, které jsem s Dánskou Dívkou strávil, ale mám skoro problém zprůměrovat jednotlivé složky, které si v hlavě hodnotím, na červených 70%. (13.04.2019)

Je to hezké, že transgender dokáže festivalové diváky zavést do Kodaně, Paříže a Drážďan 20. let a oni ani neprotestují. Hlavní role jsou bohovské, o výpravě jsem nezapochybovala, ale skvělé jsou i vedlejší role (Sebastian Koch jako Magnus Hirschfeld) a hlavně důraz na práci Gerdy Wegener, u níž nevím, jestli mám radši secesní nebo art deco období. #čsfdprojekce (02.02.2016)

Filmy Toma Hoopera môžeme rýchlo odbiť slovom midcult, alebo ich formu môžeme považovať za jeho osobitý filmársky štýl. Pravda bude niekde uprostred, ak totiž podľa každého záberu spoznáte režijný rukopis, nikdy to nie je na zahodenie. Prvá polovica, ktorá sa mi páčila viac, nám ukazuje, ako to vyzerá v harmonickom manželstve dvoch inteligentných ľudí. Pripravuje pôdu pre polovicu druhú, aby tu manželka ukázanú oddanosť naplno prejavila. Napriek tomu všetko to porozumenie naokolo nepôsobí úplne presvedčivo. Emócie sú držané pod "pokličkou", dialógy často pôsobia dojmom, že si ich postavy vopred premysleli, aby preboha na seba nezačali kričať a hádať sa. To by sa v tak naleštených priestoroch nehodilo. Napriek výhradám film zanecháva pozitívne pocity. Vďaka príjemnému prostrediu Kodane a Paríža a výkonu sympatickej Alicie Vikander. Jej postavu by totiž chcel mať každý muž za manželku. Ak chápajúci lekár, tak jedine v podaní Sebastiana Kocha. (25.03.2016)

Výborně zahraný film na téma transsexuality, navíc s krásnou hudbou Alexandra Desplata. Eddie je neuvěřitelný herec - zatím jsem ho neviděla v roli, ve které by nepůsobil 100% důvěryhodně. Tohle se mu taky moc povedlo. Čišela z toho ta velká touha - touha po autentičnosti, touha po tom stát se tím, čím se cítíme být. ~(4,3★)~ (01.02.2016)