Čtvrtý druh

Nejnudnější a nejtrapnější sci-fi poslední doby. Nálepka ,,podle skutečných událostí, doloženo dobovýmy dokumety" zněla zpočátku zajímavě, ale skutek utek. Ty rádoby pravé záběry mě po chvíli už dost štvaly. Nenapravila to ani Milla Jovovich, ani Elias Koteas. Takový film nepřináší nic nového ani originálního, je to postě jen moderní nonsense, který snad nestojí ani za zkouknutí. (18.05.2011)

Sovy už zase nejsou tím, čím se zdají být! Tentokrát však nikoliv v rukou mistra. Úspěšná a levná marketingová matrice roztřepaných pseudodokumentů, sugerující nám údajnou autenticitu, se tentokrát nechutně zvrhla v devadesátiminutové psychologické sezení, které zaručeně působí lépe než rohypnol. Totální blábolivá nuda, která maximálně dává vyniknout neherectví paní Jovovichové ( psycholožka, kterou Milla paroduje, je desetkrát lepší herečka). Kromě QT jsem byl vždycky skeptický k egomaniakům, kteří jsou tak přesvědčeni o své genialitě, že si ten film napíšou, zrežírují, střihnou si v něm nějakou tu roli a patrně si ho i sami zaplatí. Potom jim ovšem nezbývá, než si ho sami i pochválit!! PS. Zdá se to divné jen mě, že Ti emzáci unášejí výhradně Američany?? Co ti si o té lidské rase musí myslet.... (18.01.2010)

Je fakt, že filmová část se od tý dokumentární značně liší dopadem na diváka a nepůsobí zrovna kvalitně a možná i trochu ruší atmosféru, každopádně je tam nutná pro dotvoření příběhu a ty správný hororový a znepokojivý pocity spolehlivě přinesou dokumentární záběry z hypnóz, policejních vozů atd., na kterých toho sice neni až zase tolik vidět, ale to je právě to, co je na tom to nejděsivější a nejznepokojivější. (05.02.2010)

kdyby to byl dobrý film, byl by to vynikající film, ale že je to špatný film, je to přímo tragický film. zní to jako paradox, ale hned vysvětlím, co tím míním. stejně jako většina dobrých a úspěšných hororů či sci-fi hororů nestaví ani Čtvrtý druh na původním námětu, ale velkou měrou čerpá z postmoderní mytologie. miliony Američanů jsou přesvědčeny o tom, že mimozemšťané navštěvují Zemi a unášejí lidi. jen o málo méně jich věří, že sami byli uneseni. existuje velmi detailní model pro představy, jak přesně takový únos vypadá, jakým způsobem jej lze prošetřit a jaké jsou souvislosti. Čtvrtý druh tento model přijímá, lehce adaptuje a o několik kroků dotváří. koncept má proto už v základu velký potenciál oslovit početné masy diváků, jelikož předjímá jejich vlastní pověrčivost, zneužívá jí a útočí do slabých míst, kde polevuje obrana diváka. nevím, jak ostatní diváci, ale já jsem silný skeptik. přesto, abych si mohl užít fantastický film, ať už sci-fi, horor, nebo hybrid obou žánrů, musím být otevřený. musím vstoupit do hry, v níž balancuji mezi aktivní snahou uvěřit věrohodnému, a přirozeným nutkáním zpochybňovat, vyvracet a odmítat vše, co se naopak jeví jako falešné. nejvyšší metou pro filmaře pracujícího s naznačeným konceptem by přirozeně měla být autenticita. v tomto ohledu ovšem Čtvrtý druh naprosto selhává. pozorný divák s trochou soudnosti filmu věřit nemůže ani při dobré vůli. dokumentární části jsou ledabylé a velmi nešťastně napojené na nesouladné ilustrační pasáže s Millou Jovovich. těm by pro změnu neuškodilo více kameramanské zručnosti, vyspělejší využití zvukových efektů a v neposlední řadě větší důraz na výpravu a kresbu unikátního aljašského prostředí, která by zachytila tamního genia loci. ze všeho nejvíce ovšem film trpí špatnými hereckými výkony. vada je to o to patrnější, že přesně na herectví stojí působivost filmu. divák musí napřed uvěřit herci, aby teprve mohl přijmout širší souvislosti. mizerné herectví a laciné pozlátko televizní konverzačky nejenže nedovoluje ani přístupnému divákovi pohroužit se do relativně atmosférického nitra filmu, ale nad to obnažuje absurditu premisy v jeho základech. /// bylo velmi férové připomenout na začátku filmu divákovi, že jde o jeho svobodnou volbu, zda uvěří, nebo ne. bohužel, volba je zcela jasná, od začátku až do konce. (02.09.2012)

Fakt nezvyčajný úvod už od prvých sekúnd v podaní M. Jovovich, ktorá varuje pred silnými zábermi a strašidelným príbehom. To všetko tvorcom vyšlo tak napoly, pretože až na pár strašidelných scén tu nejako nefunguje celkove prepojenie príbehu, spätne mám pocit akoby som sledoval niekoľko viac, či nemej vydarených scén, ktoré nedokázali vytvoriť nejaký súvislejší celok. Celkovo hodnotím priemerne, ale priznávam, že scény so zahľadenou sovou v okne pôsobili desivo. Film 60%. (18.07.2010)