Reklama

Reklama

Na návštěvě u Hugo Haase

(TV film)

Obsahy(1)

Ojedinělý dokument o výrazné herecké osobnosti, který natočili tvůrci pořadu ve vídeňském bytě tohoto výjimečného muže.  Divadelní a filmový herec světového jména Hugo Haas byl svým vzhledem doslova předurčen pro role milovníků a okouzlujících světáků. Brzy však začal hrát i komické a charakterní postavy. Od roku 1925 to bylo ve filmu a od roku 1929 i v pražském Národním divadle. V roce 1937 získal státní filmovou cenu, ale pod tlakem sílícího fašismu, jehož nedílnou součástí byl i antisemitismus cítil, že již dlouho v republice nezůstane. K tomu přispěla i nepěkná událost v roce 1939, kdy byl vypovězen z Národního divadla. Zanedlouho emigroval do Paříže, Lisabonu a do USA. V Hollywoodu natáčel a režíroval filmy, prosadil se i na divadle a vyučoval na herecké škole Actror’s Laboratory. Koncem 50. let se vrátil do Evropy, kde nejprve žil v Itálii, a pak ve Vídni. V archivním pořadu herec vzpomíná na své začátky na brněnské scéně, na angažmá v Národním divadle, na filmové role a nucenou emigraci. Tři měsíce po natočení tohoto rozhovoru Hugo Haas ve Vídni 1. prosince 1968 umírá. Připravili J. Vondráček a J. Nosek. (Česká televize)

(více)

Recenze (21)

Aelita 

všechny recenze uživatele

Rozhovor natočený v roce smrti Huga Haase. Velmi přirozené a prosté, a o to působivější vyprávění o životě, které evokuje představu babičky z románu Boženy Němcové. Obraz minulé doby a svědectví o osudech prvorepublikové generace českého kulturního světa. Každá doba má své lidi, kteří ji oživují a prezentují a kteří s ní odcházejí. Říká se tomu duch doby. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Představte si, a pak přišel nějakej pan Hitler, jak já se smál:-))! Báječný především sentimentální dokument to se nedá ani slovy popsat, to se musí jednoduše vidět...Vzpomínající, skvěle řečnící, vtipný, humorný Hugo krátce před svou smrtí ze svého bytu ve Vídni, vypravující o svém rodném Brně, angažmá v Ostravě a Olomouci, poté už o Praze, Vinohradech a N.D. kde ho přivedl sám velký Hilar. Pak přišla bohužel stinná stránka jeho nesmírně bohatého uměleckého ale i soukromého života, výpověď s N. D. německá štvanice, válka, smrt jeho bratra a otce, bojující manželka, útěk do zahraničí a poté do Hollywoodu, kde se i prosadil. Hugo samozřejmě ještě zavzpomínal na svou báječnou rodinu, přátelé (Karel Čapek, Jan Masaryk) ale i herecké kolegy (Sedláčková, Smolík, Vojta, Štěpánek, Pešek) i ty zahraniční (Greory Peck, J. Crawford). Nejlepší byl ale stejně ten jeho pes Dodoušek a shledání s bývalými hereckými kolegy z N.D. Opravdu skvělý a hodnotný dokument, který jsem zcela náhodou a to úplně poprvé.. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Když prvního prosincového dne osmašedesátého roku ve svém vídeňském exilu zemřel Hugo Haas, odešel zároveň jeden z největších českých herců. A nejen to. Odešel především člověk, který nade vše miloval Brno, rodinu, přátele a kumšt. O tom všem vypovídá autentický monolog pořízený jen několik měsíců před Haasovým skonem, původně zamýšlený s předmluvou Zdeňka Štěpánka. Bohužel ani jeden z nich se konečného sestřihu nedožil a jak se ostatně dozvídáme z úst autora pořadu, dr. Jiřího Vondráčka, je nutné tento skromný televizní medailon vnímat cosi jako posmrtné memorandum. Dojatý a astmatem silně poznamenaný Haas se v něm nedokázal ubránit sentimentální náladě a za všemi těmi slovy je kdesi v pozadí cítit pohřební mrazení. V tom se Hugo Haas bohužel nemýlil. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Už jen dokumentární hodnotou výborný vzpomínkový počin odrážející atmosféru roku 1968, navíc řada paradoxů vrcholící Haasovým úmrtím během postprodukce mu dodávají i dávku nečekané absurdity. Škoda jen, že Haasovy vzpomínky nejsou příliš urovnané, chybí jim výrazné pointy a hercův proslulý sebeironický a židovský humor střídá sentimentalita a vyrovnaná smířenost... ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Možná si ten dokumaent po profesionální stránce nezaslouží maximální hodnocení, ale osobnost Hugo Haase určitě ano, a podle mne to přebíjí všechno ostatní. Člověk, který natočil (produkoval, režíroval i zahrál), jestli jsem dobře poslouchal, devatenáct svých filmů v Hollywoodu a mluví o tom bez vychloubání, způsobem: někam jsem před tím Hitlerem utéct musel - si podle mne zaslouží absolutorium, i kdyby nebyl skvělým hercem a mimořádnou osobností. ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama