Tokugawa onna keibacu emaki: Ušizaki no kei

Neskutočne tento film vie zaujať a to hned od začiatku. Prvá poviedka ma silné explicitné násilie, ktoré som v tomto filme až tak nečakal, samé mučenie, gore efekty, zaujímavé mordovačky a všetko tak detailne a poctivo znázornené a nasnímané. Druhá poviedka je viac zábavnejšia, ale aj tu sa nájdu drsné sceny, ktoré sa ťažko inde hľadajú. Lebo v niektorých scénach som naozaj mal divný pocit a aj súcit z obetami, lebo krutosť a surovosť sú tu znázornené veľmi autenticky. Tento film doporučuje, ale len ľudom ktorý sú zbehlí v Japonských zvrhlostiach. (06.09.2015)

Oxen Split Torture neoplývá jen explicitně vystupňovaným násilím, ale i mírně sentimentální linkou a groteskním humorem. Obratným skloubením těchto ingrediencí vznikl film mírou brutality často neúnosný, leč z celkového hlediska poměrně notně zajímavý. Yuji Makiguchi na dvou povídkách z japonské historie ukazuje, jak násilí a útisk hrály v minulosti důležitou roli. První z nich je zasazena do Nagasaki roku 1628, kde křesťané jsou pronásledováni a trestáni za svoji víru způsoby více než krutými. Osnovatelem těchto zvěrstev je místní smírčí soudce, jehož násilnický fanatismus skýtá obětem častou bestiální a frustrující smrt. Jedním z jeho pomocníků je i mladý samuraj, který se sblíží s místní křesťankou. Rýsující se vztah však dlouhou budoucnost nemá, neboť žena je zajata a stává se soudcovou otrokyní a zároveň pozorovatelkou mučících praktik (sestra je zmrzačena a zbytek rodiny usmrcen před jejími zraky). Samuraj je nucen sledovat tyto bizarní akty mučení, aniž by mohl vznést sebemenší protest. Pomsta ale končí tragicky. Druhá povídka se odehrává ve Fukugawě roku 1821. Do místního nevěstince zavítá An, jenž o sobě prohlašuje, že je synem bohatého otce. Ve skutečnosti je trochu přiťáplým sirotkem, který rád užívá slastí života. Když nemůže zaplatit, stává se z něj sluha a zároveň pozorovatel místního prostředí. Dívky jsou zde prakticky bez jakýchkoliv práv zcela v područí majitelů, jejichž svévole se projevuje obhrouble majetnickým zacházením. I proto An utíká s jednou prostitukou na svobodu, přičemž ani zde je nečeká vytoužené štěstí. Za drobné krádeže, vydírání a vraždu jsou nakonec chyceni do rukou místních úřadů, kde jejich cesta končí. Jak je z děje patrno, Oxen Split Torture není jen laciným béčkem s bezdůvodnými výbuchy násilí (třebaže scény jako rozsekání nohy kladivem, vaření, pálení, mučení dvanáctiletého děcka, znásilňování, řezání ucha, bradavky ... rozhýbají váš žaludek), ale chytře stavěným filmem, který se zcela vymyká z tehdejšího japonského proudu. (12.08.2004)

Vůbec mi nebylo z tohohle filmu dobře. Násilí je podáno tím nejsurovějším způsobem jaký si lze představit. Je mi zle z toho, když vím, že opravdu existovali a ještě existují lidé, kteří mají takovou moc, že mohou prakticky páchat jinému člověku ty nejhorší zvěrstva jen pro své pobavení a nic se jim nestane. Ty tři hvězdičky v mém hodnocení berte s rezervou, protože pokud bych měl film hodnotit podle výpovědi, kterou má, musel bych dát pět hvězdiček. Ale nejsem si opravdu jist, jestli byla ona výpověď režisérovým záměrem nebo je režisér jen bohapusté sadistické hovado. (24.04.2005)

Citlivý a místy až romantický film, který utvrdí nejednoho začínajícího sadistu ve správnosti jeho počínání a každému neúspěšnému řeznickému učni zajisté pomůže složit reparát z bourání. Tento spektákl ovšem řeší i mnohem zásadnější kulinářská dilemata a to zejména, jak nejlépe upravit cukajícího se Japonce, aby si zachoval co nejvíce živin. Dosáhneme toho snad prostým vařením v horké vodě, smažením na wok pánvi či grilováním na otevřeném ohni? Je lepší zbavit jej před flambováním některých čnějících částí, či snad jen jemně naklepat kotníky kladivem? Prostě Makiguchiho dobroty, jak se na patologicky chorý mozek sluší a patří. Nechcete li vidět, jak vypadá natrávené Sushi, raději před tím moc nejezte. (17.03.2011)

Trochu nuda, usínal jsem u toho. Násilné scény jsou udělány více než dobře, to jo, ale co dál? Asi jsem toho na vlastní oči viděl dost (už jste viděli třeba mototrovou pilu v hlavě? Jinak, ten pán žije) a proto mě tyhle filmy nudí. Ani jako historický výlet do Japonska to moc nefunguje. A násilníci neměli žádnou fantazii. Například jsem si myslel, že při strečingu s volama ji jěště bude někdo souložit a ono nic. Ne že bych to teda chtěl vidět, ale ta scéna a to co jí předcházelo k tomu vyloženě směřovala. Plus vidím v poměrně velkém zastoupení humoru, asi třikrát jsem se zasmál. První povídka se mi líbila více, než druhá. Druhá byla už skoro komedie. (19.02.2011)