Pěst plná hněvu

Určitě se mi více líbil remake s Jet-Lim. Promiň Bruce:( Tady se Bruce Lee převtěluje do různých převleků a neopakovatelných soubojů zde moc není, přestože se pořád něco děje. Ale tak nějak chybí něco nezapomenutelného. Bruce je zde celkem hodně naštvaný a moc mi k němu tudíž ani nesedí jeho zamilovanost. 60% (07.01.2009)

Bruce Lee se chce pomstít vrahovi svého mistra. Využívá k tomu různých převleků, aby se k němu dostal. Soubojů je zde docela dost, ale žádný z nich není dost zapamatovatelný, ani ničím příliš originální. Přesto se jedná o dobrý kung-fu film a Bruce Lee tu je v plné formě. Vyvraždí prakticky celou japonskou školu, včetně mistra a ruského bojovníka. Pro fandy Bruce Leeho a bojových umění mohu rozhodně doporučit. 80% (01.05.2013)

Moje první setkání s legendou Brucem Lee a hned to je "údajně" jeho nejlepší film? Tak to abych zvážil zhlédnutí těch ostatních. Ne nechci být zbytečně negativní, Pěst plná hněvu má rozhodně neopakovatelnou atmosféru a já se konečně dostal k tomu, abych také přičichl k tvorbě kung-fu legendy ze všech nejlegendovatější. Není to tedy nějaká extra sláva, přeci jen je znát, že se na filmu podepsal zub času a leeho ječení v pomalu každé scéně působí opravdu zvláštně, nicméně samotné bojové scény jsou kvalitní a je vidět, proč je i dnes leeho jméno takovým pojmem. Samotný snímek zpočátku působí trochu zmateně a příběh o střetu dvou bojových škol na pozadí japonské okupace Šanghaje nevypadá nic moc, avšak časem se přemění v nefalšovanou vendetu a v ten moment začíná zábava. Přes nesporné klady však nemohu jít výše než jsou tři hvězdy. Rozhodně však oceňuji temnější vyznění filmu. (14.07.2013)

Japonci tu vypadají jako Číňani v kimonu, romantické scény jsou úsměvné, až trapné (vlastně mě většinu filmu napadalo, jestli k němu vůbec někdo napsal scénář) a herci dělají všechno možné, jen nehrají... Film od podprůměrnosti nezachrání ani Bruce Lee, jelikož jeho výkon, v porovnání s ostatními klasickými filmy, je opravdu žalostný. Potěší snad jen úvodní titulky ve stylu Andyho Warhola, docela povedené kulisy (celý film byl natočen v jednom studiu, což je dost vidět, ale mě se to kupodivu líbilo) a extrémně nakažlivej soundtrack (skládá z jediného hlavního tracku opakujícího se po celou dobu filmu), kterej jsem prostě nedostal z hlavy. (16.02.2008)

Pěst plná hněvu je Bruceův pokud už ne nejlepší, tak určitě nejkultovnější film. O jeho kultovním statusu svědčí asi nejlíp fakt, že pokud už chcete v Hong Kongu ve světě bojových umění něco znamenat, bez vlástní "pěsti" se zkrátka neobejdete a je úplně jedno, jestli se vydáte cestou přímého pokračovaní (jako Jackie Chan), remaku (jako Jet Li) a nebo pro jistotu obou (jako chudák Donnie Yen;)). Oproti dalšímu Bruceovu filmu z tohoto roku, Cestě draka, je na Pěsti plné hněvu znát jasný kvalitativní posun směrem vzhůru. Bruce si tady nehraje na žádného retarda, ale naopak je to ten správný zabiják toužící po krvi, ohání se nunčaky, láme kosti a bitky jsou naštěstí rovnoměrně rozloženy po celém filmu, místo toho aby si je Bruce skrblíkovsky šetřil až na pseudoefektní finále. Je sice vidět, že rozpočet asi nebyl nijak závratný, přeci jen je hodně poznat, že i všechny exteriéry byly natáčeny ve studiu a krev připomíná spíš špatně rozmíchané temperky, ale je to dělané s láskou a takhle originálně pojatý příběh, kdy Bruce mstí svého mistra i když ví, že za to bude muset nakonec zaplatit životem, se jen tak nevidí. A Japonci jsou tady prostě nehorázné svině! (30.09.2007)