Cesta draka

Klasika? Možná. Parádní řežba? Určitě. Ale pokud tenhle film chcete brát tak smrtelně vážně, jak byl natočen před 40lety, moc nepochodíte. Člověk umírá smíchy snad u všech vážných scén, jinak to nejde. Ale bojové scény jsou stále živé, ve své době to byl vrchol žánru, je to v podstatě béčko, a navíc je to film obsahující na efekty nejnáročnější scénu v historii kinematografie, aneb jak jinak by mohl Chuck Norris prohrát? Takže člověk nemůže jít pod 3*. (17.12.2011)

Problém s tou hŕstkou filmov, ktoré legendárny Bruce Lee za svoj krátky život stihol nakrútiť, je v tom, že hoci majú neopakovateľnú atmosféru, charizmatickú filozofiu (pre Brucea bojové umenia boli o filozofii, nikdy neslúžili na lámanie kostí) a akčné scény plné úžasných choreografických kúskov (a nunčakov!), sú tieto projekty po príbehovej stránke diplomaticky povedané nenápadité, po hereckej stránke otrasné (áno, vrátane Brucea Leea) a po technickej stránke obdivuhodne amatérske (neštudoval som strih, kameru a ani osvietenie scény, ale ak hercom nevidíte do tvárí, lebo ich majú na vzdialenosť štyroch metrov rozmazané, tak to študovať ani nemusíte a viete, že to tak nemá vyzerať). Ale Chuck Norris je Chuck Norris. (18.08.2007)

"Cesta draka" představuje moje první setkání s Brucem Lee. Uskutečnilo se v polovině ledna roku 2008 - bylo trochu jiné, než jsem čekala, ale naprosto zásadní. Osvobozující, nádherně přímočaré a bezelstné … neopakovatelné. Bruce Lee zkrátka dokázal s obdivuhodným nadhledem natočit film čistě podle svého - a nebál se vzít na sebe i komediální stránku příběhu. Netřeba zdůrazňovat, že v akčních scénách, které nebyly trapně zrychlované ani jinak upravované, zůstává dodnes nepřekonaný. P.S.: Každopádně je na pováženou, že s TAKOVOU legendou jsem se seznámila s TAKOVÝM ostudným, dalo by se říct až neomluvitelným zpožděním - víceméně díky trochu zidealizovanému americkému životopisnému snímku "Dračí život Bruce Lee" (1993), který ve mně probudil značnou zvědavost. Ale lepší pozdě než nikdy. P.S.: Jsou snímky, kterým jednoduchost a odzbrojující naivita dodávají jedinečnou atmosféru, která často bývá zrcadlem určité doby - bez které by se NIKDY nestaly tím, čím jsou. Mám ráda "Cestu draka" - jakoby měla dar mezi řádky vyprávět, kdo vlastně byl Bruce Lee ... (04.10.2012)

Brusli, nebo lyžuj, stejně mě nepřesvědčíš, že tohle má definovat žánr akčních filmů s bojovým uměním. I kdybych si pořídila kuří oko, abych mohla přimhouřit rovnou tři oči, scénář by byl velice prostinký, tedy spíše hodně blbý. Humor zde prezentovaný vážně patří do míst, o nichž s takovým gustem vypráví. Hudba by byla výborná k nějaké rozverné komedii. Pokud však připustím, že Cesta draka je skutečně tím, na co vypadá, tedy parodií, tak je alespoň hudba fakt skvělá. Nejděsivějším bojovníkem filmu je kamera, prachmizerný amaterismus čiší z každého záběru, a to zoomování opravdu není umění, je jen otravné v kombinaci s nesmyslným střihem. Dokoukala jsem, udělila jsem si za to bobříka trpělivosti a uzavřela kapitolu filmů o asijském bojovém umění. Pokud Bruce Lee opravdu patří k tomu nejlepšímu, co nabízí, nemám ani špetku odvahy vidět ty ještě horší filmy. A teď váhám, jestli nemám přihodit hvězdičku za roztomilé kotě s velkýma očima, které sledovalo ty dva hekající dvounožce. No nemám. (18.04.2023)

Průměr. Dneska už jo. Scénář je nudnej, prázdná režie, prázdný herecký výkony. Jediný zajímavý je teda jen ten kultovní jakože souboj Bruce Lee vs. na zádech chlupatej Chuck Norris. Hm. To je trochu málo jakože na celej kultovní film. A to jsem ho viděl i jako malej špunt, ale já byl odjakživa spíš na box než na asijský bojový umění. Hm. (07.12.2010)