Tabu

No tak na tento pořad má určitě každý jiný názor. Někdo ho bude vychvalovat a jiný zase zatracovat. Já jsem něco mezi. Viděl jsem hodně dílů. Začátky tohoto pořadu si moc nepamatuju, jelikož jsem byl ještě hodně malý a nevzdělaný, narozdíl od dnešní doby:-). Tabu jsem začal vnímat až asi kolem roku 1998, kdy mě bylo 13 let, protože až v tomto věku jsem začal chápat, co prožívají lidé trpící např. rakovinou, homosexualitou, či jiným problémem, který je pro ně v jejich osobním životě velmi nepříjemným a u ostatních lidí nenalézají pochopení. Např. taková homosexualita, dnes už to je normální, kecy o tom, že jsou 4% buziků nesnáším. Po naší republice chodí x lidí, kteří si to nepřiznají. Sám nechápu proč? Buzík, či nebuzík. Hubený, nebo tlustý člověk. Vždyť je to fuk. To je každého věc. Homosexualitu nechápou jen naši rodičové, kteří mají v hlavě pořád zafixováno, že buzík není člověk. Teď se zase vrátím k pořadu. Velice se mi líbilo, jak moderátor přivedl po tmě hosta a ten se usadil do jakési speciální budky, kde nebyl vůbec vidět. Odtud odpovídal na otázky, které mu kladl moderátor. A když pořad končil, tak se host mohl rozhodnout, jestli se chce ukázat divákům. Vždycky jsem byl napjat, jestli se ukáže. Až dnes jsem zaregistroval, že se tento pořad reprízuje v nočních hodinách. Určitě se na nějaký díl podívám a možná do tohoto komentu napíšu ještě pár písmenek:-). Musím uznat, že tento pořad byl velice dobrý a já ho hodnotím 4 hvězdami. (01.12.2008)

Občas vlezli do budky vážně pěkní úchyláci, to se musí nechat. Nesledoval jsem to sice pravidelně, ale dílů jsem viděl docela dost. Roman Šmucler musel mít hroší kůži, protože někteří jedinci byli vážně na okamžité zavolání psychiatrů a svěrací kazajky. Ale tak po převratu už přeci nesměly být některá témata a úchylky TABU…tož proč si o nich nepokecat… (27.11.2018)

Reality show o podivných úchylnostiach, zvrhlostiach a komplexoch s názvom "Tabu" sa v deväťdesiatých rokoch minulého storočia pravidelne objavovala vo večerných hodinách na obrazovke českej komerčnej, súkromnej televízie Nova. Uvádzal to vysoký, slizký zubár Roman Šmucler. On sám na mňa vždy pôsobil dosť úchylne. Malo to svojich divákov. I ja som videl zopár častí, ale vždy som len nechápavo krútil hlavou nad témami, ktoré sa tam preberali. Nebavilo ma to. * (30.07.2018)

Pořad z doby, kdy se ještě obecně věřilo že dramata a uchylnosti patří tak trochu schovat do tmy. Svým způsobem ve výběru pozvaných lidí, by někteří z nich šokovali i dnes, a u některých kauz by byl pořad označen buď za sexistický nebo rasistický. Šmuclerovi si na tom ale bezesporu celkem dobře přivydělali. A navíc, do téhle země vtrhl bulvár a bylo ... budek potřeba už není ... (02.07.2012)

Když tenhle pořad začínal, tak mi bylo 7 let. Někdo by možná předpokládal, že jsem tehdy chodil spát po Večerníčku, ale rodiče byli velmi benevolentní a v pátek večer jsem se mohl dívat na televizi, dokud jsem nepadl únavou. Za jediné mínus považuji, že jsem tehdy nebyl v mém dětském věku schopen porozumět vážnosti probíraných témat. Z mého dětství si pamatuji jen znělku s velice tajemnou a temnou hudbou a potom očekávání, zda zpovídaná osoba vyleze z budky a odtajní svou tvář. Já jsem si vždy přál, aby tomu tak bylo, kvůli tomu jsem na to vydržel v pátek večer koukat. A teď se mi mé páteční večery z dětství připomněly díky reprízování celého pořadu Tabu. Televize Nova nám v současnosti (rok 2008) nabízí každý pátek pozdě po půlnoci (většinou mezi druhou a třetí hodinou ráno) reprízu pořadu od raných začátků z roku 1994 až do ukončení vysílání pořadu v roce 2000. Nyní, v době, kdy píšu tento komentář, je reprízování ve fázi, že jsou nabízeny díly z roku 1995. A každá ta výpověď, každý ten díl mě dokáže velmi emociálně zasáhnout. Ať je to výpověď dětského homosexuálního prostituta, ať je to výpověď muže nakaženého virem HIV díky transfúzi krve, ať je to výpověď muže s pokročilým stádiem rakoviny, nebo ať je to výpověď ženy trpící lupénkou, všechny tyto výpovědi jsou skutečně velice silné a v tehdejší době se jednalo opravdu o zlom, že tito lidé mohli vystoupit v televizi a o svém problému pohovořit. A i když v současnosti tato témata v Česku přestávají býti tabu, síla tehdejších výpovědí je stále velmi silná. Navíc tento formát tehdy nikde jinde na světě neexistoval a televize Nova tím pádem přišla s jedním z mála, ne-li jediným původním formátem vzniklým v Česku, jehož licence kupovaly televizní stanice z ostatních států, a co jsem se dočetl v jednom rozhovoru s Romanem Šmuclerem, tak dokonce skandinávské televize koupily pár nejsilnějších dílů tak, jak se odvysílali u nás, a pouze to nadabovaly. Myslím si, že na tento pořad bychom měli být hrdí, protože má velikou informační a výpovědní hodnotu a je to původní formát z České republiky, což už se patrně nikdy jindy u nás nic podobného, nic původního vymyslet nepodaří. Pro mne jednoznačně za pět hvězdiček a díky TV Nova za reprízu. (30.11.2008)