Pěst legendy

Milovníci bojových umení si zaiste prídu na svoje. Film má jednoduchý dej o pomste a viacero súbojov. Zaujímavá je hlavne konfrontácia kung-fu s karate v podaní Chena a Funakoshiho. Efekt akčnosti sa režisér snaží ešte umocniť tým, že sa nielen pri kopoch, ale aj úderoch z oblečenia v mieste zásahu zapráši. Spolu s očividne príliš zrýchlenou kamerou v niektorých momentoch to však vyznieva až smiešne. **1/2 (19.07.2004)

Zabili mu mistra, tak jim zláme všechny kosti v těle. Jet Li v nejlepší formě nastupuje na cestu pomsty, přihazuje jednoho soupeře za druhým na hromadu poražených a ze všeho nejvíc prahne po tom, aby si mohl dát v geniální Woo-Pingově choreografii přes hubu se zlotřilým generálem, proti němuž je i Ivan Drago hadrovým panákem. Etalon kung-fu filmů. (25.03.2008)

Fakt přehlídka mlátícího umění mistra ve svém oboru pana Jet Liho a spol..tady je chlapík ještě v nejlepší formě a stojí to za to. Dialogy nejsou ani tak debilní jako v kvantu ostatních kung fu filmů a to taky rozhodně potěší..(pokud vás ale zajímají fakt jenom řežby, tak vám to může bejt buřt). Takže doporučuju! (29.09.2013)

Variace na klasický kung-fu příběh pomsty - nejlepšímu žákovi zabijí mistra, a ten se jde pomstít - je remake Pěsti plné hněvu s Brucem Lee. Od originálu ale přejímá jen základní kostru pomsty za svého mistra a hlavního hrdinu. I ten se však s tváří hongkongské kung-fu hvězdy Jeta Li mění do mnohem vážnějšího a cílevědomějšího muže, který do poslední chvíle ví, co chce a neváhá ani odejít ze své školy. Film příběh pomsty doplňuje o ožehavé téma rasizmu Číňanů k Japoncům, které komplikuje vztah uznávaného Chen Zhena s japonskou dívkou. Přes prvky společenské reflexe však Fist of Legend představuje hlavně jeden z nejpropracovanějších kung-fu filmů v historii. Populární techniku wire-fu (herci spolu bojují ve vzduchu zavěšení na drátech) tvůrci zcela zamítli a vystavěli bojové scény nikoliv na efektnosti výskoků a piruet, ale na dokonale promyšlené choreografii, vynikajících bojovnících a neopakujících se technikách. Film tak obsahuje rychlou a drsnou bojovou scénu plnou zlomených kostí a vykloubených končetin, scénu jednoho proti mnoha, souboj s nerovným protivníkem, nechtěný (a okolnostmi vynucený) střet bojovníků ze stejné školy, souboj mistrů se zavázanýma očima a mnohaminutovou finální sekvenci. (13.01.2006)

Je možné, aby nudný příběh, který je navíc rámován ještě nudnějším vyprávěním, mohl přebít zážitek z kung-fu bitek, které choreograficky aranžuje machr svého oboru Yuen Woo-Ping? Fist of legend je toho bohužel smutným důkazem. Režisér Gordon Chan mohl projevit alespoň trošku větší invence mezi přecházením z jedné bojové scény do druhé. Ač se totiž nezdá, tak mezery mezi kopanci a údery pěstí nejsou ničím jiným než hustou vatou, kterou se prodrat vyžaduje od diváka spoustu námahy, která ke konci přechází v téměř až utrpení. Že je Jet-Li herec, ehm neherec by ani nevadilo... protože když bojuje, tak mu do tváře hledí možná tak jeho protivník (který si to taky moc neužije, protože ho za další půlsekundu sejme Jetova končetina), ale on má na hustotě výše zmíněné vaty největší podíl. Takže ani exoticky vypadající původní název, ani hromada Asijců všude kolem nedokáže zvýšit míru poetiky, kterou ostatní filmy oplývají a Fist of legend ji postrádá. Zvláště, pokud máte k dispozici pouze anglicky namluvenou verzi... (10.06.2005)