Pěst legendy

Dej a dialógy odignorujem (kto vyrástol na čínskom filme, vie prečo). Bitky sú uplne perfektné, že stúpajú na päty DRUNKEN MASTERovi 2. A bohovsky by ma zaujímalo, prečo až TIGER A DRAK musel rozpútať záujem o "nadprirodzené" bitky. Jet Li ja hustý ako Terminátor a neustála akcia je fantastický zážitok pre každého kung-fu maniaka... (25.10.2005)

Perfektní podívaná, která sice má průzračný děj jako vodu ve studánce, ale to kung-fu, to je něco, absolutní špička mezi souboji.Jet Li prostě umí, i když vždycky na mě působil tak divně, takovým charismatem, jakým na vás kouká špalík, kterým právě chcete přiložit do ohně.Přiznávám, beru zpět, mám moc ženský názor:-) Takový Sanada,....to je charisma:-) No, Jet Li holt nemůže mít úplně všechno,hudba byla skvělá a já ještě počkám s koupí nového pásku na džíny, u nás se totiž o Asiaty zakopnete všude a co vy víte......:-) :-) :-) :-) (12.08.2013)

První film, který jsem viděl pro mě ještě tehdy s neznámým Jetem Li, hned jsem si ho oblíbil. Jet Li jako Chen Zhen se vrací do Číny aby vzdal čest svému mistrovy, který zemřel za podivných událostí, jak posléze vypátrá. Tento film patří ke špičce Jet Liho filmografie, hlavně ty dva poslední souboje jsou úchvatné. Film je souboji přímo prošpikovaný. I po těch 9 letech co jsem psal komentář je to stále pecka, jeden z nejlepších Martial Arts filmů. (05.01.2008)

Variace na klasický kung-fu příběh pomsty - nejlepšímu žákovi zabijí mistra, a ten se jde pomstít - je remake Pěsti plné hněvu s Brucem Lee. Od originálu ale přejímá jen základní kostru pomsty za svého mistra a hlavního hrdinu. I ten se však s tváří hongkongské kung-fu hvězdy Jeta Li mění do mnohem vážnějšího a cílevědomějšího muže, který do poslední chvíle ví, co chce a neváhá ani odejít ze své školy. Film příběh pomsty doplňuje o ožehavé téma rasizmu Číňanů k Japoncům, které komplikuje vztah uznávaného Chen Zhena s japonskou dívkou. Přes prvky společenské reflexe však Fist of Legend představuje hlavně jeden z nejpropracovanějších kung-fu filmů v historii. Populární techniku wire-fu (herci spolu bojují ve vzduchu zavěšení na drátech) tvůrci zcela zamítli a vystavěli bojové scény nikoliv na efektnosti výskoků a piruet, ale na dokonale promyšlené choreografii, vynikajících bojovnících a neopakujících se technikách. Film tak obsahuje rychlou a drsnou bojovou scénu plnou zlomených kostí a vykloubených končetin, scénu jednoho proti mnoha, souboj s nerovným protivníkem, nechtěný (a okolnostmi vynucený) střet bojovníků ze stejné školy, souboj mistrů se zavázanýma očima a mnohaminutovou finální sekvenci. (13.01.2006)

Zvláštní žánrový hybrid. 'Jing wu ying xiong' je křečovitý v dramatických momentech (za kterou může obecně asijská tradice ignorovat vyprávění obrazem, které nabourává pomocí zbytečných dialogů - aneb co už víme, obvykle ještě znovu uslyšíme)... a na druhé straně neuvěřitelně sofistikovaná a kreativní podívaná v akčních sekvencích. (12.11.2014)