Single Man

-"If it's going to be a world with no time for sentiment, Grant, it's not a world that I want to live in." Procítila jsem tento film velmi intenzívně, ale zároveň jsem v něm vnímala velkou část unylosti, o kterou nestojím. Filmy o obyčejných věcech, které jsou zcela zásadní, jsou moje krevní skupina. Tady ten pocit důležitosti ale nepřišel. Večer s Julianne Moore pro mě nepředstavoval lekci v kontextu a jakkoliv se oba herci snažili, mnoho vrstev jejich vzájemných citů, o který se předtím mluvilo, jsem v řeči jejich těl nenašla. Setkání se španělským supermodelem nevypadalo jako náhodné dotknutí citlivých duší, ale jako reklama na cigarety. Ani souznění se studentem nebylo cítit takovou živelností, jakou by mělo, ačkoliv ze všech epizod představovalo největší naději. Ale jinak je to tragédie starořeckých rozměrů a jako takovou ji schvaluji. V podstatě to vypadá, že Tom Ford si udělal přesně to, co chtěl, a na nic kolem nehleděl, což je sympatické a obdivuhodné. Jen se mi srdce úplně nepohnulo a dokonce jsem nebrečela (!), což už se mi u tohoto druhu filmů dlouho nestalo. Můj nejoblíbenější/nejintenzivnější moment: Hlavní postava otevře dveře ven do světa a z větve stromu před jeho domem vzlétne sova a zmizí do noci. A čestné zmínění bych také ráda věnovala úvodní scéně na sněhu. Škoda, že se onen přímý, nekompromisní a mírně znepokojivý způsob zobrazování věcí nepřelil do celého filmu. (31.07.2015)

Po dlouhé době opravdu kvalitní film, ve kterém se Colin Firth objevil, jen si říkám, jestli už nadosmrti bude hrát homosexuály :-)). Ale teď k filmu. Jde o pohled do života člověka- homosexuálního profesora George F., který ztratil vlastně jediného opravdu blízkého člověka a celý děj se odehrává v jednom dni, ve kterém se George pokouší zprovodit ze světa a současnost se prolíná s jeho vzpomínkami z minulosti. Film není ani tak vyjímečný dějově, to už tu opravdu párkrát bylo, ale svým zpracováním, co se týče výtvarného pojetí, střihu, nádherné hudby a hlavně skvělého herectví hlavního protagonisty, který si podle mě toho Oscara tady zasloužil. (09.05.2010)

Tom Ford má určitě tu správnou teplotu, takovou tu pokojskou no já jaksi ne... pořád mi je zima a taky mám studené ruce, něco se mnou je, něco vážného, protože tenhle neskutečně úžasný počin šel mimo mě. Jáá se opravdu snažil, vzal jsem si mikinu, svetr, nóó pořád nic, taky zapnuk topeni, protože venku se taky jaksi ochladilo, nóó světe div se, pořáááád nic. Já to seru, není mi pomoci, no i o půlnoci 3/10 a ani o punkt víc, protože mně koktavý král zapomněl zahrát. (22.10.2011)

Aranžmá je tak dokonalé! Každá vlna ve vlasech nádherné Charlie, telefonní sluchátko, manžetové knoflíčky i přehoz přes pohovku! Vysoký styl a vkus! V ideálech krásy, dokonalosti a harmonii se skrývá temná hlubina. Tichá bolest a samota dotíravě rezonuje, graduje, mlčí, hučí a volá po spáse. Sáhnout po revolveru je snadné, ubohé a tak prosté. Každá hlubina má své dno, co takhle se odrazit a žít? Přirovnávat bolest ke kráse?! V tomto případě ano. (07.11.2011)

Moje tolerance vůči estetice šedesátek má svou hranici a ta byla zase jednou výrazně ohrožena. Co na tom, že Firth je dokonalost sama a Julianne dokáže přesvědčivě splynout se všemi epochami historie...? Smyslné obrazy bývalého módního návrháře oscilující mezi pop artovými plátny a dusivou sexuální frustrací tehdejší generace, sice mají cosi do sebe, ale v tomto případě by méně mohlo být více. (09.04.2011)