Režie:
Svatava SimonováScénář:
Jarmila TurnovskáKamera:
Vladimír DousekHudba:
Ladislav SimonHrají:
Hana Maciuchová, Sabina Laurinová, Jan Šťastný, Luděk Munzar, Jana Hlaváčová, Stanislav Zindulka, Barbora Srncová, Lubomír Kostelka, Taťjana MedveckáObsahy(1)
Královna (H. Maciuchová) si tolik zakládala na svém vznešeném původu, že nemohla připustit, aby si princ (J. Šťastný) vzal za ženu obyčejnou dívku. Nechala pořádat plesy, aby si její syn mohl vybrat tu nejurozenější princeznu. Jenže už bylo po dvacátém plesu a princ si stále nevybral. Nebylo divu. On se totiž zamiloval do mladé neurozené kuchařky Blaženky (S. Laurinová). Problém ovšem byl, že se to tak trošku bál královně říci, a tak se málem dostal do velkých potíží. Ještě že mu pomohla Blaženčina tetička Matylda (J. Hlaváčová) a čaroděj Oskar (S. Zindulka). (Česká televize)
(více)Recenze (11)
Velmi příjemná a roztomilá poobědová pohádka, která ačkoliv je studiová, nevypadá tak levně, ba naopak místnosti zámku vypadají velmi podařeně. Také obsazení je nesmírně dobré, nikdo z herců nijak nepřehrává, prostě vše klape a sedí v pohádkově zajetých kolejích. Velmi dobrá pohádková záležitost ovšem se strašnou hudbou. Hudba: Ladislav Simon ()
Skutečně příjemná pohádka na nedělní vytrávení. Četné milostné dvojice, překvapivé finále, dobré herecké kreace. Maciuchová sekýruje Munzara, Laurinová Šťastnému odpustí i to, že je osel, Hlaváčová má svého Zindulku raději bez kníru a Srncová dokáže být šťastná i s Kostelkou. Plus fajnové kostýmy a dobře naaranžované interiéry. ()
Vcelku roztomilá pohádka, jejíž nejsilnější stránkou je skvělé obsazení všech, a tentokrát opravdu všech, rolí. Zápletka je neoriginální, problém s tím, že si princ vyhlédl neurozenou dívku je jedním z nejčastějších pohádkových problémů. Rozuzlení je už potom méně typické. Pan Munzar je skutečně král. U Laurinové si občas říkám, zda její partnerská smůla ve skutečném životě není daň za to, že se tolikrát šťastně vdala v pohádkách. ()
Na rovinu, bylo to slabé. Sice král v podání Munzara skvěle glosuje a má dobré hlášky, ale co naplat, když příběh samotný stojí na vodě. Princ má rád služtičku z kuchyně, ale nedokáže to říct rodičům, mamince záleží na modré krvi princezny,.ale sama je cuchta z vesnice, jak časem odhalí čaroděj. skutečné princezně (chudák Srncová) se přitom kdovíproč líbí o hodně starší komoří a rádce, a maminka služtičky kouzly hledá způsob, jak ty dva dát k sobě, i když evidentně pro to princ dělá prdlajs, a služtiččinou největší předností jsou blond vlasy, modré oči a velké kozy, jinak nic. Jestli by princi nestálo za to. aby mu stál někde v nevěstinci, a vzít si pak mohl kohokoliv. Omlouvám se za ten cynismus, ale pohádka k němu vyloženě vybízí. ()
Celkem příjemný pokus o pohádku, s jedním z nejlůzrovatějších princů, co jsem kdy viděla. Mělo mu zůstat i to ucho i ta vnucená nevěsta, co byla ve skutečnosti na seniory. Jinak pohádce jednoznačně kraluje královský pár Munzar - Maciuchová. A zároveň potlesk za konečně trochu normálního krále - sice pod pantoflem, ale s nadhledem a vtipem. ()
Reklama