Ichi, slepá samurajka

Hodně melodramatické a dobře nasnímané dílo s krásnou Ayase jako slepou samurajkou, která pátrá po své minulosti. Akční scény celkem slušné, a výborná kamera s westernovými motivy táhnou film nahoru i když se to dost vleče. Potěšila i netypická západní hudba v podání Lisy Gerrard která už se ve filmové hudbě předvedla několikrát, např. Černý jestřáb sestřelen. (01.02.2014)

Akční, lehce "fantasy" film z období feudálního japonska, doby samurajů. Jedná se o variaci na "Ichi" - slepý rónin s neuvěřitelným sluchem a ultimátní iaidó dovedností. Já jsem si to užil velmi, protože tohle je můj oblíbený žánr a moc chyb se tu neobjevuje - je to sázka na osvědčenou jistotu. Ale ani to nepůjde do filmotéky - historické, kulturní a bojové reálie jsou zde na vedlejší koleji a jen v rámci nezbytnosti. Příjemné, ale ne nezbytné pokoukání. (19.07.2016)

Film, který jednoznačně vychází z dneš již legendární řady 26. filmů o slepém masérovi Zatoichim, který i když působí jako neškodný mrzák, ovládá špičkově boj s mečem. Tady máme dívku, která má podobnou vlastnost a stejný meč, jako míval Zatoichi ... jakmile ho tasí páře nepřátele v několika vteřinách na kusy. Film ale není pouze "filmem jedné hrdinky", ale vystupuje i další důležitá postava, samuraj, který má trauma z dětství a není schopen tasit meč, ačkoliv pokud vezme do ruky klacek, dokáže porazit v boji kohokoliv, včetně krásné bojovnice Ichi. Jejich životní cesty se spojují a bok po boku čelí dvoum gangům, podobně jako tomu bylo v prvním díle Zatoichiho (1962), mnoha westernech apod. Jedná se o vizuálně krásný film, na rozpočtu se rozhodně nešetřilo. Bohužel film má hodně pomalé vyprávění a i když mi to běžně nevadí, tady už to bylo na mne trochu moc. Další co film mírně sráží (u mne, protože jsem na to "citlivý"), tak je choreografie soubojů, někdy nepříjemně prostříhaná. Ale jinak excelentní záležitost. (09.05.2009)

V kráse a šermířských dovednostech se Haruka Ayase hravě vyrovná Aye Ueto i bez pomoci kameramana a střihače. Právě práce kamery v některých soubojích Azumi hodně připomíná, přesto by byla chyba oba filmy přímo porovnávat. Méně akční Ichi sází na až do intimna laděnou pozvolnou osudovou atmosféru (na čemž má podíl postižení hlavní hrdinky) a ačkoliv skloubení těchto elementů nedotahuje zdaleka do konce, jedná se stále o zdařilý novodobý samurajský snímek. (12.04.2009)

Ženská variácia na Ichiho má dva hlavné mínusy. Zápletka je až príliš jednoduchá. Vlastne sa behom filmu len tak pofľakujú tri hlavné postavy a ich príhody nie sú dvakrát originálne a ani zaujímavé. Každá z nich trpí nejakým mindrákom z minulosti, alebo je dokonca totálny magor čo je prípad rehocejúceho sa záporáka. Druhým mínusom je samotná Ichi, ktorú aj keď hrá nádherná Haruka Ajase, tak väčšinu filmu len tak čumí do blba. Jej postava nemá čím zaujať. Dokonca ani v bitkách nie je za neporaziteľnú. Mužská verzia Ichiho (či už Kitanova alebo tá pôvodná) bola teda oveľa väčší kaliber. Samotné bitky sú len priemerné, či už choreografiou alebo brutalitou. Na Kitanovu verziu sa bitky nechytajú. Zvláštnou postavou je tretí hlavný hrdina, ktorý sa bojí vytiahnuť meč aj keď je v boji lepší ako Ichi. Takže ho nakoniec zakaždým zmlátia. Herec bol síce sympaťák, ale po čase ma začalo štvať to jaký je chudák. Aj keď zmenili Ichiho pohlavie, tak samotný film nakoniec nič originálne neprináša a výsledkom je mierne nadpriemerný samurajský film. 6/10. (03.08.2019)