Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dnes vás zveme ke třetí epizodě z trojice detektivních příběhů podle románů Emila Vachka s oblíbeným vrchním inspektorem Klubíčkem ve skvělém podání Miroslava Donutila. Dnešní příběh se odehrává těsně před Mnichovem, kdy na Karlovarsku řádí Henleinovci a kdy československá policie, aby je nedráždila a aby zabránila nacistickým útokům, musí lecjaký případ diplomaticky „zamést pod koberec“. V jednom karlovarském hotelu je nalezen mrtvý lázeňský host, vážený německý hudební skladatel, a klavír, na němž komponoval, je barbarsky zničený. Pražské ředitelství požádá o výpomoc Klubíčka (M. Donutil). Je třeba ale nasadit ještě jednoho diskrétního pátrače. Tím je inspektor Veverka (R. Holub), který si bude ve Varech léčit žlučník. Partnerem je mu místní zkušený karlovarský inspektor Tykač (O. Vetchý)… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (49)

Deimos 

všechny recenze uživatele

TV/// Obsazení 8/10 Děj 4/10 Hudba 4/10 Výprava 7/10/// +Ondřej Vetchý a mnoho dalších výborných herců, zdařilá výprava -slabá detektivní zápletka, pomalý postup, nezajímavé dialogy, málo dramatických scén/// Tento film si nejde neužít, alespoň po herecké stránce. Rovněž výprava je znamenitá a kór jako televizní film se nemá za co stydět. Zřejmě škoda, že jsem neviděl předešlé 2 filmy, možná bych dokázal postavy a samotný film více ocenit. Takto mě sice film úplně nenudí, ale rozhodně nenadchne./// Celkem 53%/// ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

30. léta na česko-německém pomezí a ve vzduchu je cítit napětí. Kriminalisté, kteří vyšetřují trestnou činnost, narážejí na atmosféru strachu, hrozeb a politických intervencí. Vlastně nejde o nic výjimečného, ale na poměry České televize je televizní hra zpracovaná určitě nadstandardně. Vynikne zdařilá snaha o zachycení dobové atmosféry, poctivé herecké výkony, celkově slušné řemeslo. Kdyby Devatenáct klavírů představovalo umělecký průměr České televize, neměl bych k její tvorbě připomínky. Celkový dojem: 70 %. ()

Reklama

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Predlohou tohto výborného filmu je rovnomenný román Emila Vachka, ktorý vyšiel v roku 1964. O čo ide, karlovarska továreň na klavíry Orfeus, keď záhadne zmizol jej majiteľ, podnik za podozrivých okolnosti prešiel do rúk nacistov. Všetkých devätnásť vyrobených klavírov sa predalo pod cenou a až potom nacisti zistili, že v dvoch klavíroch boli uschované šperky a peniaze, ktoré si heinleinovci z karlovarska chcú privlastniť na financovanie svojho politického boja. Dej filmu je situovaný do obdobia tesne pred Mníchovskou dohodou, obsadením Sudet, kedy Česi museli utekať z Čiech hlbšie do vnútrozemia, zhabaný im bol majetok nemeckými spoluobčanmi. Tu sa v prvom rade preukazovali povahy ľudí, ktorí dlhé roky bývali tesne vedľa seba. Pre zaujímavosť v roku 1937 nebol v Karlových Varoch ani jeden obchod s českým názvom a o chvíľku nebol v češtine žiaden nápis. Všetko v nemčine. Zaujímavé bolo aj hlásenie sa k nemeckej menšine, kedy až 90 % obyvateľstva na karlovarsku tvorili Nemci. Tieto fakty s narastajúcim nacizmom, ktorý postupne získaval na sile je nevyhnutnou súčasťou tohto filmu. Skutočným nepriateľom vyšetrovateľov nebol iba páchateľ ale aj pronacistický zmýšľajúci ich nadriadení. K 1.7.1939 bolo evidovaných celkom 171 401 utečencov z pohraničných oblastí smerom do vnútrozemia. Z toho bolo 141 037 Čechov, 18 673 Židov, 10 496 Nemcov (50 000 štátnych zamestnancov tam ešte ostávalo). Nech sa takáto história už nikdy neopakuje ! ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Asi to bola iba zvedavosť, vďaka ktorej som dopozeral film, ktorý si to nezaslúžil. Za priemernosť pravdepodobne môže vďačiť už literárnej predlohe. Ale ani Dušan Klein sa príliš nesnažil, aby z filmu sňal časť jeho literárnosti a nahradil ju akciou za predpokladu, že nebude pôsobiť tak trápne, ako záverečná strieľačka. Film chvália za vykreslenie dobovej atmosféry. Nie som si vôbec istý, či právom. Aj Schulhoffove detektívky som označoval za priemerné, ale bol to lepší priemer. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Vzestupná tendence tohoto volného triptychu, ve kterém se hledáváme s Vachkovým Klubíčkem s tváří Donutila, je zřejmá. Nicméně musím poznamenat, že kdyby na počátku stál soudný koncept, který by si vytyčil za cíl vytvořit řádný klubíčkovský seriál, bylo by to vhodnější. Materiálu je dosti, bohužel Vachek, publikující od roku 1911 je autorem značně antikvárním, neb po revoluci se knihkupecké pulty dočkaly pouze jediného titulu - a sice trojitého výběru z klubíčkovských případů. Venkoncem je tedy divák rád, že se na ČT vůbec něco urodilo. Ačkoli samozřejmě výběr dvou klasických případů z raných 30. let doplněných o jeden retrospektivní, Devatenáct klavírů totiž patří mezi poslední Vachkovy texty, není úplně vhodný korpus. Na druhou stranu právě zde se Klein vysloveně pro téma nadchl, navázal na některé motivy z Muže a stínu a připravil pro Klubíčka atraktivní prostředí Karlových Varů, zesilující hrozby nacizmu a pikantních vampů, kterým nelze věřit. A pokud takový vamp má tvářičku Moniky Hilmerové, je nutno po ní zatoužit bez vytáček. Rozkošným nápadem je také vtípek s Harry Pielem, skutečnou hvězdou akčních filmů, který kraloval německé kinematografii v 10. - 30. letech. Bývalo by bylo hezké sledovat klubíčkovský svět v dalších projektech ČT, ale nakonec buďme rádi i za to málo, co se podařilo. Například po takovém Fikerovi se po roce 1970 slehla zem. ()

Galerie (64)

Zajímavosti (7)

  • Skladba, která v průběhu filmu zní takřka nepřetržitě, je árie z opery Gianni Schicchi „O mio babbino caro“ od skladatele Giacoma Pucciniho. (majky19)
  • Při potyčce se svou ženu shodí inspektor Tykač (Ondřej Vetchý) hromadu gramofonových desek značky Supraphon. V roce 1937 se však značka Supraphon pro desky nepoužívala, to se dělo až po roce 1948, navíc mají ve filmu použité desky etiketu typickou pro padesátá léta. (Přemek)

Reklama

Reklama