Nickyho rodina

Mináč zkouší prodat skoro stejný příběh už nejméně potřetí a tentokrát ne tak dobře. Záběry, které použil i v lepší Síle lidskosti, mají pořád stejnou sílu, ke konci se ale film protahuje a snaží se až moc dojmout. Hrané pasáže (dohromady mají tak 10 minut) jsou pak naprosto zbytečné, a podezírám Mináče, že je tam dal jen, aby mohla být na plakátu Issová. (25.07.2011)

Každý o mně ví, že jsem největší frajer této databáze. Kdekdo si zcela správně myslí, že jsem největší frajer v dosud prozkoumaném vesmíru. Ovšem nebývalo tomu tak vždy. Dokud Nicholas Winton kráčel po světě a těšil se zasloužené dlouhověkosti, titulu největšího frajera jsem se právě pro něj vzdal. Tato kapitola jeho života je úchvatný příběh, který nemá ve světě obdoby. Pokud by se snad dobro dalo nějak definovat, tak definicí dobra by bylo jedno jméno - Nicholas Winton. Zpracování tohoto hraného dokumentu bylo fajn, ale vyloženě mě neoslnilo. Síla tkví v tom úžasném příběhu. Nebudu zapírat, slzička znovu ukápla. Je to prostě síla. [90 %] (09.04.2022)

Byli jsem na tom loni se školou (vzdělávací projekt: Síla lidskosti) a když to skončilo, holky brečely a kluci měli na krajíčku. :-) Nickyho rodinu považuji za úžasné dílo. Třeba jsem byl pouze ovlivněn dojemným příběhem dnes již starého pána, třeba to bylo pouze tím, že jsem z tohoto dokumentu nemohl spustit oči a jediné co se mi honilo hlavou bylo, jak dobrý ten člověk je a že nesmím začít brečet abych se neztrapnil před kamarády :-) nevím, ale každopádně jsem si jistý že bych to moc rád viděl znovu... Nicholas Winton je formát, zachránil stovky lidí a ještě byl takový frajer, že o tom po válce nikomu neřekl - nutno říci, že je nesmírně dobře, že byly jeho šlechetné činy odhaleny, neboť až po odhalení se mohl sir Nicholas Winton stát vzorem pro mnoho lidí, obdivuji ho a přál bych si nemožné - aby takoví jako on nebyli v menšině... (18.02.2012)

Nejnádhernější ukázka, že síla lidskosti přežívá v nás všech a je jen třeba ji probudit. Přestože se na nás denně valí veliká spousta hrůz co se kolem nás dějí a lidé si neváží svého života tak tato skutečnost co všechno udělal sir Nicholas Winton a opravdu nemusel bylo to a pořád je něco neskutečného co člověka jistým způsobem poznamená...Prolínání všech materiálů a neskutečně zakončený dokument. Díky bohu, že existují takové zázraky! (14.03.2012)

Režisér Matej Mináč před 13 lety objevil britského Schindlera – Nicholase Wintona – a rozhodl se jeho čin zveřejnit, kde a jak se dá, včetně celovečerního filmu, několika krátkých dokumentů a nyní již třetího celovečerního dokumentu. Samotný Nicholas Winton o svém činu, kdy zachránil 669 židovských dětí před transportem do koncentráku a tím i jistou smrtí, nikdy nemluvil. Minimálně od roku 1999 však o něm ví celý svět. Slovenský režisér Matej Mináč si na tomto příběhu otevřel zlatý důl. Nejprve přišel s filmem Všichni moji blízcí, poté s celovečerním dokumentem Síla lidskosti – Nicholas Winton, následoval celovečerní dokument Anglická rapsodie, režisér Peter Hledík o Mateju Mináčovi natočil dokument Dvanáct let s Nickym, nu a nyní zde máme Mináčův třetí celovečerní dokumentární film. Nicholas Winton se vloni dožil 103 let a jeho čin je sám o sobě úchvatný a nedocenitelný. Na druhou stranu mi přijde nefér si na tomto činu založit živnost. Zajímalo by mne, co na tu nečekaně objevenou se slávu soukromě říká sám Winton. Dokument samotný je totiž natočen podobně jako ty předchozí – silně tlačí na emotivní pilu, na dojetí, rozpadá se na sled různých historek, hraná část je naprosto zbytečná. Kdejaký hraný televizní dokument působí daleko lépe. Protože však jde o tzv. pietní dokument, jaké se pouštějí o slavných výročích v televizi, těžko rozebírat umělecké kvality, které jsou nevalné. Podstatná je síla výpovědi. Avšak přece jen už se nedozvíme mnoho, co bychom nevěděli z minula, a když se v závěru začnou rozebírat různé současné humanitární akce pro děti celého světa, s nimiž Winton až tak nemá společného, začíná to spíše vypadat jako kýčovité a patetické náborové video Červeného kříže. Představitelé filmu Všichni moji blízcí zde také namluvili části komentáře – Jiří Bartoška, Libuše Šafránková, Josef Abrhám, ale také Klára Issová. Ta se mimochodem ve filmu jen mihne, ačkoliv vévodí plakátu. (05.01.2013)