Chi bi xia: Jue zhan tian xia

Omaha Beach podle Johna Woo, jinak se druhý díl Red Cliffu nedá popsat. První polovina plná taktiky, chytrého plánování a mazaného Takeshi Kaneshira ubíhá v celku svižně, občasné vtipy vskutku pobaví. Pak se ale režisér vytáhne do výšky nebes a přímo pod nos naservíruje jednu z největších válečných scén všech dob. Netuším, jak to vypadalo ve skutečnosti, ale tahle čínská verze Dne D na mne nehorázně zapůsobila. Asijský Pán prstenů se nadmíru povedl! (22.09.2009)

V podstatě totéž jako první díl, opět je tu kladenej důraz víc na taktizování, strategie nebo lsti místo na bitvy, což při Woově perfektní režii a hereckých výkonech Tonyho Leunga nebo Kaneshira zase tolik nevadí a navíc to je podle mě přehlednější, propracovanější, postavy jsou jasnější a vizuální stránka hodně zajímavá, ale přece jenom čekat v přepočtu i s prvním dílem na závěrečnou bitvu téměř 4 hodiny, to je fakt moc a krom toho bych po takovým čekání očekával něco daleko monumentálnějšího, ale naštěstí díky Woově velkýmu smyslu pro dokonalý vizuální ztvárnění každičkýho záběru to působí i tak úžasně nádherně, i když se nejedná o žádnou převratnou bitvu, obzvlášť ten ohnivej podkres je perfektní. Celkově Woo svůj první velkofilm zvlád celkem s přehledem a někdo, kdo upřednostňuje děj a taktizování namísto bitev a soubojů, bude asi absolutně spokojenej, ale mě Woo úplně neuspokojil (13.03.2009)

Ohňom, šípom a čajom. Dvojka má väčšinu toho, čo som od nej po prvej časti chcel. Ubudlo z priam až rozprávkovej naivity a čiernobielosti, pátos je podaný vkusnejšie (namiesto hecovacieho prejavu pred bitkou milá scéna s ryžovými bochníčkami), postavy sú prepracovanejšie a Woo sa až tak nevykráda (trochu odpisuje od Yimoua, ale to nevadí). Rozdelenie na dva diely sa ukazuje ako maximálne účelné, pretože na rozdiel od nonstop akčnej jednotky je v dvojke prvá hodina venovaná "iba" taktizovaniu, špionáži, intrigám a prehlbovaniu vzťahov. Pozerajúc to na jeden záťah, tretia štvrtina by mi asi pripadala rozvláčna a únavná. V samostatnom filme však funguje vynikajúco a príbeh cez ňu výborne graduje k záverečnej megabitke. Nuž a v poslednej hodine eposu sa Woo načisto odtrhne z reťaze a predvádza manévre, nad ktorými by uznanlivo kývali hlavami aj Bondarčuk, Kurosawa či Jackson. Celkovo je to viac hrdinská dobrodružná legenda než temná vojnová dráma, nájdu sa určite takí, ktorým toto poňatie nesadne, ale tvorcovia sa ho cieľavedomo držia od začiatku do konca a celý epos pôsobí veľmi kompaktným dojmom. Dojem narúša iba úplný záver, ktorý je nečakane uponáhľaný a v mnohých veciach (naznačený vzťah medzi hlavným stratégom a princeznou) nedopovedaný - tu poriadne úradoval strihač a tipujem, že sa dočkáme nejakej rozšírenej verzie. Takisto ma mrzí dezercia Chowa Yun-Fata - nič proti Kaneširovi či Leungovi, ale Chow by filmu dodal trochu toho "kráľovského lesku". A bol by to pompézny reunion režiséra a jeho niekdajšej hlavnej hviezdy. Veľká škoda, že sa to nepodarilo. (15.03.2009)

Opäť veľkoleposť sama..., ale nemôžem sa zbaviť pocitu, že John Woo na niečo zabudol. Domnievam sa, že obsiahlosť tohto diela ho zasiahla natoľko, že musel niečo vypustiť a to niečo mi tuna k dokonalosti rozhodne chýbalo. Avšak Red Cliff je beztak jeden z najlepších historických filmov, nielen súčastnosti (pre mňa). Takto sa reprezentuje kultúra, krajina... "učte sa" 8/10 (06.03.2009)

Dění se tentokrát prakticky nehne ze zálivu u Rudých útesů a většina stopáže se zaobírá zajímavým předbitevním taktizováním, intrikami (nejvíc mě dostalo lstivé získání 100.000 šípů) a přípravami na rozhodující bitvu. Na konci se Woo doslova spustí válečné orgie, které jsou až tak megalomanské, že ke konci již moje receptory únavou nestíhaly :o) Přesto mi přišly bitevní výjevy v prologu zajímavější, jak taktickým záměrem, tak i ukázkou bojových superschnopností jednotlivých hlavních aktérů, které ve druhém díle spíše ustoupily do pozadí (což jsem patřičně olitoval). (13.04.2009)