13. komnata - Série 4 (2008) (série)
Obsahy(1)
Životní příběh muže malého vzrůstu, který se stal mluvčím ministra.
Tomáš Cikrt měří pouhých 139 centimetrů. Trpí od narození postižením, které se nazývá kostní dysplazie a díky němu se z něj v rámci běžné populace stal trpasličí člověk. Je to inteligentní osobnost, vystudoval farmacii, oženil se s ženou podobně malou a společně adoptovali postiženého chlapce. Vlastní děti mít nechtěli, protože by bylo velmi pravděpodobné, že zdědí stejnou nemoc jako rodiče. Přes svůj malý vzrůst dosáhl Tomáš Cikrt vysokých met v profesním životě... Stal se z něj tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví, svou práci dělá dobře, mezi novináři i obyčejnými lidmi je oblíbený a zařadil se tak mezi české celebrity.
Pořad se zabývá příběhem dospívajícího chlapce. Otec je lékař, matka akademická malířka a oba dva, stejně tak jako jeho sestra, jsou normálního vzrůstu. Tomáš Cikrt strávil velkou část dětství a dospívání v ústavech sociální péče, především v Jedličkově ústavu v Praze. Svým rodičům však nic nevyčítá, necítí se ukřivděný, že nebydlel doma. Rád vzpomíná na Jedličkův ústav, na ředitele školy Antonína Hermanna i na své spolužáky.
Dokument o Tomáši Cikrtovi ukazuje velkou životní sílu a energii tohoto muže, který se dokázal se svou odlišností vyrovnat a nalézt ve svém životě uplatnění, které by těžko nalézali lidé takzvaně normální?
Průvodkyní jeho příběhem je redaktorka Jana Klusáková.
(oficiální text distributora)
Recenze (6)
Typický příklad toho, jak příběh nerovná se pořad a forma nakonec donutí kulhat i sebevětší obsah... Vlastně to platí vpodstatě pro většinu těchto unylých, plytkých a v principu vůbec duchem malých ryze českotelevizáckých medailonků! . . . Resumé? Život páně Cikrta i s jeho třináctými komůrkami - čtyři hvězdy nejméně, zoufalé pak snažení madam S. na jeho účet - hluboko pod čárou zakrnění ducha malosti a průměrnosti... Výsledný kompromis tedy jen z úcty ke všem těm osobnostem tělem malým, leč duchem a pílí... . . . No, ve skutečnosti bych tomuhle chlapíkovi stejně ale přál lepší osud, než dělat poskoka jakémusi pseudoreformátorovi a politickému >velikánu< Julínkovi... :-/ . . . Tak - stálé zdraví, pane Cikrt! - - - - - (Poprvé viděno 2.1.2009 na malostí prokleté ČT1, komentář zde jako druhý - 2.1.2009, s malým pak ještě dodatkem rána moudřejšího večera 3.1.) ()
Divácká přitažlivost závisí zejména na osobnosti, o které zrovna díl je. Ale přesto hodnotím tento cyklus jako celek a ne pouze jeho jednotlivé díly. 50% ()
Důkaz toho, že jednotlivé díly tohoto pořadu mohou být někde úplně jinde.. Co jsem pochopil, Tomáš Cikrt byl vždy v pohodě, bez mindráků, jeho vzrůst mu nečiní žádné obtíže, je dokonale šťastný. Velkou měrou se o nekvalitu tohoto dílu zasloužila paní reportérka, která s panem Cikrtem nenavázala nějaký bližší kontakt a její otázky se pohybovaly od hloupých přes nevhodné až po ty vyloženě dementní. Pointu tohoto dílu najdeme až v posledních pár sekundách, kdy na otázku jestli se podařilo otevřít 13. komnatu pan Cikrt odpovídá "Já doufám že ne.." No, asi jsem se v tvprogramu jen přehlédl.. ()
Na první pohled se zdá, že se Cikrt zcela otevřeně zpovídá. Celý svůj život shrnul do 25 minut. Vypadá sebejistě. Chová se jakoby mu nevadilo, že je menší než všichni ostatní. Pak ale po hodně tvrdých otázkách a naoko upřímných odpovědích přijde otázka zásadní. "Máte někde vaši 13. komnatu?" "Tak určitě někde ano." "Tak doufám, že jsme ji teď alespoň trochu otevřeli. "Já myslím, že ne..." ()
Nejmenší mluvčí v historii Ministerstva zemědělství, které leckomu lezl krkem, ale spíše to bylo kvůli panu Julínkovi, které byl mimořádně neoblíbeným ministrem. ()
Bohužel, ani takto dojemně podaný příběh chudáka pana Cikrta mě neoblomil. Ani tak kruté dětství a osud by neměl být důvod k omluvě pro chování dotyčného. Přijde mi nefér svádět vše na postižení, jak mi, dle mého pocitu, bylo neustále předhazováno. 2* dávám za zprostředkování jiného, lidštějšího a nepolitického pohledu na pana Cikrta. ()