Šindó

Pokud v tom filmu bylo i něco jiného než hraní na klavír, tak se mi to podařilo zázračně odfiltrovat :-) Ten kluk do toho podle mě až moc bušil, ale dívka hrála úžasně. Tak ten děj tam nějaký je, od putovního medvídka, po dívku milující a zároveň nenávidějící hraní (produkt nucení), pro návaznost na otce ji nechají ohluchnout... Protože je klavír můj nejoblíbenější, a hrálo se skoro pořád, tak by to získalo 4* i za černou obrazovku :-) (23.10.2009)

Není zde nic zvláštního, nic dechberoucího, nic výjimečného, co by vyčnívalo... Avšak přesto to naprosto úžasně vystihlo určitou náladu, pocit z tónů, z melodie, pocit z "hry na klavír". Snad je to proto, že mám pro klavírní hudbu a klavíry slabost, ale tenhle film byl něco, co mi zkrátka "padlo do noty". Možná se nejedná o mimořádný film, ale pro mě to byl film "mimořádně" sympatický. ~(4,6★)~ (01.02.2010)

Skvělý hudební film, který mě potěšil hodně, jelikož jsem fanouškem klasické hudby a k tomu ještě na piáno, takže proto byl tento film pro mě ještě více potěšující. K tomu si doplníme kvalitní herecké obsazení, děj a nádherně pomalé tempo snímku, musí to znamenat velmi kvalitní podívanou, což vám film s radostí poskytne. Jelikož je podobných filmů málo, navíc jsem byl nejen filmově, ale i hudebně potěšen, nemůžu dát menší hodnocení. Pro mé další potěšení je tu i nádherná Kanjiya Shihori :P, i když jen ve vedlejší roli. Celkově vzato 90%. (05.06.2010)

Hudba nachází cestu k nejskrytějším zákoutím duše. Tato parafráze Platónova citátu se mi po celou dobu filmu převalovala v hlavě. Mám rád klavírní hudbu a její využití jako prostředku k objevování oněch skrytých zákoutí duše mladé Uty, která ukrývají tajemství jejího ambivalentního vztahu k hudbě i světu, se mi velmi líbilo. Skvělý výkon navíc podává půvabná Riko Narumi - v té dřímá, dovolím si tvrdit, solidní herecký talent. Sledování Shindo pro mě bylo příjemné jako poslech jemné, pozvolna plynoucí, posmutnělé a především krásné klavírní sonáty. Silné čtyři hvězdičky; doporučuji. (12.11.2010)

Japonský film, který určitě nepřekvapí zápletkou, ale spíše svým citlivým a komorním přístupem režiséra Kojiho Hagiudy k látce. Mladá japonská dívka Uta si chce splnit svůj sen a být úspěšnou pianistkou, existuje snad něco více kýčovitého? Pomalejší a zdlouhavé tempo naštěstí oživují "hudební čísla", která spolu s civilními výkony herců stojí za to, abyste s filmem strávili ty dvě hodiny. 70 % (30.12.2008)